Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Jak v Sezemicích vařili pivo
Jedním z nejstarších nápojů je pivo. Vařit pivo uměli již obyvatelé Staré Mezopotámie a Egypta, ovšem toto pivo bylo trochu jiné, než jaké známe my. Tehda nepřidávali do piva chmel, ale různá koření. Chmel začali snad používat až Germáni, jsou ale domněnky, že to mohli být i někteří jiní, avšak jisté je, že Germáni byli velikými pijáky piva a ve spotřebě piva jsou i dnes Němci na předním místě. První předpis na vaření piva zanechala ve 12. století abatyše kláštera na Rupertsbergu u Bingen, spisovatelka a první německá badatelka o přírodních vědách sv. Hildegarda ( + 1179 ). Její návod na vaření piva se v podstatě do dnešní doby nezměnil. Výroba piva má u nás mnohaletou tradici. V Čechách se vaří pivo už snad tisíc let. Vaření piva bylo považováno za důležitou výsadu městskou a města měla z piva nemalý užitek. Proto začala stavět pivovary i šlechta a začala vařit pivo. Vznikly tak spory mezi šlechtou a městy, které byly obzvlášť silné v letech 1484-1517. Výsledek byl, že vaření piva přestalo být výsadou měst, což mělo i za následek, že přibývalo pití, takže Eneáš Sylvius vytýkal Čechům nadměrné pití jako nectnost národní. Pivo vařilo se hlavně ze sladu pšeničného ( pivo bílé či sladké ) a ze sladu ječného ( pivo hořké či staré ). Jako přísada se používal chmel, v době nouze místo chmele se použil hořký jetel, pelyněk, zeměžluč, pýr, rojovník a jiné přísady. Pivo ze sladu pšeničného se vařilo ve starších dobách, v 17. století se od vaření bílého piva již upouštělo.
Kdy se v Sezemicích začalo vařit pivo, to již nezjistíme. První nepřímá zmínka o vaření piva je v Urbáři panství Pardubického a Kunětickohorského. " V témž městečku znamenají se jiní peněžití důchodové. Item, kdož pivo vaří, má dáti od pivovaru 4 1/2 gr. alb. Též kdo pivo vaří, z vody od každého varu mají dáti 2 gr.". Jiná zmínka je z roku 1558, kdy se popisuje sezemický mlýn o šesti kolách moučných a sedmém stupni, kterým se hnala voda do pivovaru. Další zmínka je z 22. 12.1565 a z 26. 12. 1566, jsou to kvitance na list povolovací a poplatky za vaření piva bílého v Sezemicích, vydané písařem důchodním Matyášem Gerhartickým z Gerhartic. Jak je vidět, byl pivovar v Sezemicích již od počátku 16.století a patřil městečku Sezemicím, které z něho odvádělo na zámek pardubický 24 kop. Samo pak přijímalo od sousedů z každého varu 13 gr. V roce 1617 bylo např. v Sezemicích 13 varů. V těch dobách byla hojnost piva, takže pivo bylo laciné, jeden sud o čtyřech vědrách se prodával za 1 kopu 30 gr., ale i též za 1 kopu míš. Bylo málo nákladníků, jedni druhým várku přepouštěli, takže bylo jen 5 nebo 6, kteří pivo vařili. Mimo to se do městečka přiváželo pivo cizí z Jihlavy a z Hradce Králové. Přesnější zprávy o pivovaru jsou až ze 17. století, ale nejsou to zprávy nikterak radostné. Byla to třicetiletá válka, která přinesla pohromu jak pro Sezemice, tak i pro pivovar. V roce 1623 se v Sezemicích zastavilo vojsko, táhnoucí se do Uher proti Gabrielovi Bethlenovi a vymáhalo rekvizice. Při tom vypálilo městečko a pivovar, který pak zůstal pustý. I po vypálení pivovaru odvádělo městečko na zámek stanovený úrok až do roku 1648. Nechtělo tak ztratiti právo k vaření piva. V temže roce podalo žádost ke královské komoře, která jim stanovený úrok prominula až do doby, kdy bude znovu postaven. O povolení postavit pivovar žádali v r. 1658, ale žádost byla 11.5. 1660 příkře zamítnuta. Nepomohlo ani odvolání na privilegia, neboť" toho co by na újmu a ztenčení J. Mil. cis. důchodů čelilo dopouštěti nesluší. Pročež se k této žádosti jich nijaký povoliti nemůže ". Po dosáhnutí takového odmítnutí, pokusili se Sezemičtí znovu až za 20 let. Využili příležitostí, když v r. 1680 pobýval na pardubickém zámku císař Leopold I., kam se utekl před morem. Žádost však byla podána opožděně, v době, kdy císař Pardubice opouštěl a proto zůstala nevyřízená. Nová žádost byla podána 19. 2. 1695 u příležitosti příjezdu presidenta české komory hraběte Šlika do Pardubic. Žádost vzal sice s sebou do Prahy, ale opět nebylo vyhověno. Při druhém jeho příjezdu do Pardubic podali Sezemičtí opět ponížený memoriál, ale teprve po dalším dlouhém jednání a psaní za pomoci solicitátora Baltazara Kollera konečně česká komora vydala 13. 4. 1696 povolení ke stavbě pivovaru za podmínky, že městečko bude odvádět původní úrok z pivovaru. Námitka panského důchodu, že se v Sezemicích ročně vyšenkuje 174 sudů (t.j. 41,7600 litrů, sud = 240 I) a že o to bude panský důchod zkrácen, byla zamítnuta, neboť "podle práva ničímž jest". Ihned se počalo se stavbou, dříví dostalo městečko z panských lesů a kámen z Kunětické hory, stavba rychle pokračovala a o sv. Havlu r. 1696 se počalo vařit. Vařilo se pivo ječné čili hořké. Do konce r. 1698 byly jenom obecní várky, aby se z časti uhradily výdaje na stavbu pivovaru a teprve příštího roku byly várky postoupeny právovárečným sousedům. Sotva se začalo vařit, vypukly mezi sousedy spory, neboť se nezachovaly žádné zápisy, kterému domu várka náleží. Teprve po delším a bouřlivém jednání a za přispění hejtmana Frant. Václava Květoně z Rozenwaldu byl spor urovnán. 34 domy na Velkém náměstí dostaly celou várku, 5 sousedů dostalo půl várky a 8 sousedů čtvrt várky. Várky dostaly jen ty domy, které ležely uvnitř města. Právo vařit pivo měl jen určitý počet sousedů, kteří mohli sami pivo vařit nebo svoji várku přepustit jinému sousedu. Právo zůstávalo na domech, které pak byly dráže prodávány. Svou várku směl si várečník prodat ve svém domě, proto také každý právovárečný dům musel mít vyhovující zděný sklep. Dozor nad pivovarem a vařením piva měl inspektor, volený zároveň při volbě konšelů.
Pivovar nestál ještě ani pět let, kdy při velkém požáru 12. 5. 1701 shořel i se spilkou a sladovnou s mnoha strichy sladu. Zůstalo jen obvodové zdivo, ostatní vše bylo ze dřeva a shořelo, pouze pivovarská pánev zůstala nepoškozená, neboť stála pod komínem. Tenkráte shořelo v Sezemicích 44 domů s příslušenstvím. V roce 1732 12. dubna opět vypukl v Sezemicích velký požár, který ve třech hodinách obrátil v popel 47 domků, radnici, pivovar se spilkou a masné krámy. Pivovar nezůstal dlouho spáleništěm. K rychlému obnovení pivovaru přispěl i dar bývalého faráře sezemického Josefa Hořického, který "na vystavení téhož pivovaru našeho obecního k spomožení chudý obce naší jedno sto dvacet zlatých rejnských z lásky a beze vší žádosti milostivě jest daroval".K tomu přidala obec ještě 140 zlatých rýnských 13 kr., takže celkový náklad na znovuvystavění pivovaru činil 260 zl. rýn. 13 gr. A tak přesně za čtyři měsíce po požáru {12.8. ) byla svařena první várka na grunt Urbana Pánka. Požáry řádily v Sezemicích často a postihovaly i pivovar, který podle zachovalých zpráv sedmkrát vyhořel. Avšak Sezemičtí, kteří rádi pili lahodný napoj ze svého pivovaru, pivovar zpustnout nenechali a hned postavili nový. V roce 1784 byl v něm postaven nový kotel v ceně 1.154 zl. 19 kr., vážící 1.581 liber. Pivo vařili nejen právováreční sousedé, ale byly i obecní várky. Jak taková obecná várka vypadala, ukazuje nám vyúčtování obecních várek z r. 1740. V tom roce bylo 5 obecních várek. První obecní várka, svěřená Josefu Půhonýmu toho času důchodnímu byla svařena v dubnu a bylo naspíláno 10 sudů piva. Do várky bylo nasypáno 19 strichů sladu i s " vejrostkem ". Z celé várky měla obec užitek jen z 8 sudů, neboť 2 věrtele ( 120 I ) byly darovány J.Mti panu hejtmanu, rovněř po 2 věrtelech urozenému panu sirotčímu a panu kontribučnímu. Pan Talacko a forstknecht v Kolodějích dostali po jednom věrtelu. Celkem byly darovány 2 sudy piva. Darované pivo svědčí o dobré jakosti sezemického piva, ale i o snaze představenstva obce získati přízeň vrchnostenských úředníků. Ostatní pivo bylo rozprodáno 6 sousedům a poctivému cechu tkalcovskému, který koupil na cechovní shromáždění 2 věrtele.Celkem utrženo za pivo 72 zl.rýn.( sud piva stál 9 zl.rýn.) a za patoky a mláto 55 kr. Vydání činilo celkem 59 zl.rýn. 32 kr, z toho byly větší položky : Výběrčímu do města Chrudimi pivní tác 8 zl.rýn. 20kr
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 1995, číslo 7-8.
