Ornitologický park Josefovské louky
Přírodovědná vycházka s Jiřím Rejlem. Odjezd vlakem ČD v 8:09 z Pardubic hl.n. Začátek vycházky je v 9 hodin u nádraží v Jaroměři.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Procházka jarními lesy
Čestice-kopec Chlum-NS město v lesích-Tyniště n, Orlicí. Délka trasy 8,5km. Odjezd ČD- 8,29hod. Návrat ČD -14,28/15,28hod. Vede A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Slavníkovské hradiště
Velký Osek – Libice nad Cidlinou – Slavníkovské hradiště – Poděbrady. Délka trasy 12 km. Odjezd 8:57 hod. vlak ČD, návrat 15:52 hod. ČD. Ved. L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Videokronikla okresu Pardubice roku 1995 - 2. část
Projekce filmu Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staríé reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Podkrkonoší
Mostek – Debrné – hradiště Bradlo – Hostinné. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:29 hod. vlak ČD+ARRIVA, návrat 17:16 hod. ČD. Ved. L. Černíková. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
JAK SE V PARDUBICÍCH VOLILO ZA PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY - 11. část - Zhodnocení
Již v prvním díle právě končícího seriálu o volbách v Pardubicích v období první
Československé republiky zaznělo, že volební právo uplatňované ve volbách je základním
principem, jak se mohou občané podílet na řízení státu a všeobecně na fungování
věcí veřejných. V Pardubicích se občané s volebním právem, což v meziválečném
období znamenalo dosažení věku 21 let a v případě voleb do Senátu Parlamentu
Československé republiky 26 let, mohli k volebním urnám dostavit více než desetkrát.
Přesněji čtyřikrát proběhly volby parlamentní, třikrát do regionálních orgánů
a pětkrát volby obecní. Pro přehlednost uvádím tabulku s přesnými daty:Ve všech dílech seriálu jsme sledovali podrobné výsledky v Pardubicích a zároveň
v celostátním měřítku. Z tohoto srovnání je patrné, že pardubičtí voliči dávali
jednoznačně přednost demokratickým stranám, byť v několika případech se místní
organizace Národní obce fašistické mohla pyšnit volebním výsledkem výrazně přesahujícím
její celostátní průměr. Jednalo se především o obecní volby v roce 1932,
ve kterých získali čeští fašisté šest mandátů v městském zastupitelstvu. Také extrémní
politická strana z opačného pólu politického spektra – Komunistická strana
Československa – nezískala v Pardubicích tak výrazný vliv, v jaký doufala. I když její
zisk byl opakovaně řádově vyšší než v případě Národní obce fašistické.
Z demokratických stran se pardubičtí voliči soustředili téměř výlučně na české
strany, což bylo dáno národnostní homogenitou Pardubic a blízkého okolí. Ze zmíněných
demokratických stran pak lze vysledovat několik zákonitostí, které se pravidelně
opakovaly. V samotných Pardubicích získávali oproti celostátnímu průměru
výrazně méně agrárníci, což bylo dáno průmyslovým charakterem meziválečných
Pardubic, a také lidovci. I to lze přičíst zejména průmyslovému charakteru města
s vyšším podílem dělnického obyvatelstva, pro které je typický větší podíl ateistů.
Další zvláštností pardubické prvorepublikové politické scény se staly výrazně
vyšší volební výsledky národních demokratů. Tato strana reprezentovaná na celostátní
úrovni především osobností Karla Kramáře po celé meziválečné období voliče
spíše ztrácela a nepomohlo jí ani sloučení do Národního sjednocení v roce 1934.
V Pardubicích však tato politická organizace opakovaně dosahovala nadprůměrných
zisků, což lze připsat především silnému personálnímu obsazení místní organizace
reprezentované společensky uznávanými osobnostmi.
Závěrem lze zmínit, že volební účast dosahovala vždy poměrně vysokých čísel,
která svědčí o tom, že se občané Pardubic alespoň touto základní formou snažili přispět
k demokratickému vývoji mladé Československé republiky.
