Ornitologický park Josefovské louky
Přírodovědná vycházka s Jiřím Rejlem. Odjezd vlakem ČD v 8:09 z Pardubic hl.n. Začátek vycházky je v 9 hodin u nádraží v Jaroměři.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Procházka jarními lesy
Čestice-kopec Chlum-NS město v lesích-Tyniště n, Orlicí. Délka trasy 8,5km. Odjezd ČD- 8,29hod. Návrat ČD -14,28/15,28hod. Vede A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Slavníkovské hradiště
Velký Osek – Libice nad Cidlinou – Slavníkovské hradiště – Poděbrady. Délka trasy 12 km. Odjezd 8:57 hod. vlak ČD, návrat 15:52 hod. ČD. Ved. L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Videokronikla okresu Pardubice roku 1995 - 2. část
Projekce filmu Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staríé reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Podkrkonoší
Mostek – Debrné – hradiště Bradlo – Hostinné. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:29 hod. vlak ČD+ARRIVA, návrat 17:16 hod. ČD. Ved. L. Černíková. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
PROFESOR PAVEL KALINA O PERNŠTEJNSKÝCH PARDUBICÍCH
Tímto bonmotem končí významný český historik Univ. prof. Pavel Kalina svou
monografii „Benedikt Ried a počátky záalpské renesance“ (vyd. Akademia 2009).
Pardubického čtenáře jistě zaujme autorovo hodnocení výstavby pernštejnských
Pardubic. Po velmi působivém hodnocení Viléma z Pernštejna jako silné politické
osobnosti jagellonské doby, sledující obecný prospěch Českého království, dále uvádí:
„Rozsah a kvalita paralelní výstavby zámku, města a kostela jako rodové hrobky
a místa katolických bohoslužeb nemá v jagellonských Čechách obdoby.“ (s. 234). Řeč
je samozřejmě o Pardubicích. Šlo o koncept ideálního města, v němž se realizovala
ve středověku pozoruhodná náboženská tolerance. Na zcela jiném příkladu politického
prospěcháře a arivisty Zdeňka Lva z Rožmitálu, jenž byl Pernštejnovým politickým
oponentem, ukazuje autor Rožmitálovo propojení na osobu královského werkmistra
(baumeistra) Jagellonců Benedikta Rieda (např. stavba nového paláce na hradě
Blatná a opevnění města po roce 1514). Byl to Vilém z Pernštejna, kdo poukázal
na rozkrádání královských peněz Rožmitálem při stavebních pracích na Pražském
hradě: „Hanebně v některých místech se krade.“ Jak aktuální i pro dnešek! Při opevnění
hradu Rábí pro Švihovské, také připisovanému B. Riedovi, došlo k propojení
hradu a města jako v pernštejnských Pardubicích. Je zajímavou skutečností, že po
smrti Vladislava II. (†1516) se Z. Lev s Břetislavem Švihovským a Karlem Minstenberským
(vnukem Jiřího z Poděbrad) stal poručníkem mladého Vladislavova syna
Ludvíka. Je známo, že B. Ried transformoval Karlu Minsterberskému hrad Frankenstein
(dnešní Žabkovice Sl.) na renesanční zámek. Riedův projekt tu dokončoval jeho
polír (parléř) Jorgen (viz výzkumy B. Guerquina a arch. K. Braného).Kalinova skvělá monografie B. Rieda otevírá znovu vztah projektant-polír, jenž
kromě Žabkovic fungoval i v Lounech (Ried a jeho polír Paul, jehož B. Lůžek počeštil
na Pavla z Pardubic) a v pernštejnských Pardubicích. Podobně jako Ried byl etnickým
Němcem (Kalina tak potvrdil dřívější tezi G. Fehra z roku 1961!), tak tomu bylo určitě
i s jeho polírem Pavlem z Pardubic, jenž je zřejmě identickým s Paulem von Rochlitz
1/ ze seznamu účastníků sjezdu v Annabergu (1518), jemuž Ried předsedal. V tomto
slova smyslu se potvrzuje pracovní hypotéza K. Braného o zbudování pernštejnské
rezidence a „skvících se Pardubic“ B. Riedem, s nímž se nutně Vilém z Pernštejna
z titulu své funkce královského hofmistra musel stýkat na jagellonském dvoře jako
Z. Lev z Rožmitálu. Je sice pravda, že pro toto tvrzení nemáme archivní doklady, vysvětlením
je však jen tristní osud pernštejnského archivu v 19. století. Bylo by velmi
iluzorní čekat na znovuobjevení archiválií, dosvědčujících stavební činnost v našem
městě. Takže nezbývá, než podnikat stavební analýzu pernštejnských objektů (paralelně
s jinými Riedovými stavbami) a nekrýt se poněkud alibistickým tvrzením, že
v Pardubicích jde o tzv. rustikalizaci tzv. Rejtovy školy. Právě tento pojem prof. Kalina
velmi napadá! Jak napsal Jan Kořínek ve Starých pamětech kutnohorských: „Živé
oko mnohem lépe všechno pochopí.“ Týká se to i naší pozornosti vůči kamenickým
značkám, jenž nejsou jen svědectvím v té době obvyklé fluktuace kameníků, jak se
někteří domnívají… Doporučuji jim hlubší vzhled do Kalinovy skvělé práce.
Poznámka:
1/ Rochlice (Rochlitz) jsou dnes předměstím Liberce. Hrad Rochlitz se však také nachází
v Sasku. Paul Babst von Rochlitz, bohatý kameník rodem ze španělského
Nizozemí, se stal roku 1527 purkmistrem Rochlitz.
