Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Východočeské spotřební družstvo Budoucnost v Pardubicích
Hospodářské zázemí Československé sociálně demokratické strany dělnické Komplexy podniků a družstev Československé sociálně demokratické strany dělnické, budované od počátku 20. století, představovaly významnou hospodářskou oporu politické činnosti strany. Na druhé straně je však potřebné vnímat hospodářské zázemí strany jako praktickou realizaci ekonomických tezí obsažených v sociálně demokratickém programu. Mezi významné průkopníky družstevního hnutí patřil zejména F. Modráček, jenž byl tvůrcem družstevní rezoluce 1/ VIII. sjezdu strany v srpnu 1907. Ústřední svaz československých komzumních, výrobních a hospodářských družstev, ustavený v dubnu 1908, zaznamenal největší rozmach své činnosti v meziválečném období a k 1. prosinci dosáhl počtu 500 000 členů. 2/ Budeme-li brát v úvahu i rodinné příslušníky, dostaneme se až k číslu 2 000 000. V ústředním svazu družstev bylo angažováno celkem 74 konzumních, výrobních, pracovních, stavebních, bytových, záložních a úvěrních družstev.
Roku 1908 byla založena Velkonákupní společnost družstev a Všeobecná družstevní záložna, jejíž vklady dosáhly koncem 0. let 80 miliónů korun a jejíž roční obrat se pohyboval okolo 750 miliónů korun československých /. Výtěžek tohoto finančního ústavu sloužil mimo jiné například k financování dělnických olympiád. Do hospodářského komplexu strany patřila od roku 1919 Lidová pojišťovna Čechoslávie a od roku 1920 také Všeobecná družstevní banka. Nesmíme opomenout ani tiskové podniky strany a Ústřední a dělnické knihkupectví a nakladatelství. Systém komplexu družstev, zajišťující straně do značné míry ekonomickou nezávislost, byl přerušen německou okupací, druhou světovou válkou a v neposlední řadě i politickými, hospodářskými a majetkoprávními přesuny v době poválečné. Definitivně byl rozvrácen po likvidaci Československé sociálně demokratické strany dělnické v červnu 1948. 4/ Největším spotřebním družstvem ve východních Čechách bylo družstvo Budoucnost. Družstevní podnik v Pardubicích byl založen 17. června 1897 s kapitálem ve výši 54 zl. a se 70 členy. Družstvo vystupovalo pod názvem Dělnická jednota potravní a společenstvo pro zaopatřování bytů z.s.r.o. Zachovaný první protokol ze 17. června 1897 konstatoval: „Soudr. Pavlát předčítá protokol ustavující schůze a činnost komitétu před ustavující valnou hromadou. Dále konstatuje, že přistoupilo 70 členů a příjmy obnášejí 45 zl. r.m., výdaje 11 zl. 55 kr. Soudruh Pavlát zaručuje se půjčit do obchodu 100 zl. r.m. na 4%. Jako prodavačka přijata slečna Terezie Miltová za měsíční plat 20 zl. r.m.“ 5/
Druhým cílem pardubického družstevního hnutí bylo získat pro svoji činnost důstojné zázemí. Tímto cílem se rozumělo zajistit dostatečné finanční prostředky k zakoupení nemovitosti, která by se stala místem, odkud by družstvo¨ Budoucnost řídilo své hospodářské aktivity. Osm a půl let spořila Dělnická jednota potravní postředky a ke 25. prosinci 1905 svolala mimořádnou valnou hromadu, která se usnesla koupit za 11 655 K v Jindřišské ulici v Pardubicích od Antonína Forchtsama 6/ dům čp. 276 s vedlejším hostincem a pekařskou živností. Na místě těchto zakoupených realit byl stavitelem Antonínem Kratochvílem postaven Dělnický dům nákladem 140 000 K. Do nového domu přesídlilo družstvo ihned po jeho dostavbě v prosinci 1905. Vedle obchodu převzalo družstvo provoz hostinské koncese a provoz nově zřízené dělnické pekárny. Dělnický dům se stal pardubickým kulturním střediskem, hrávaly tu mnohé divadelní společnosti, protože město nemělo dosud své divadlo. Právě zde proslovil 22. července 1906 profesor T. G. Masaryk svoji přednášku o Karlu Havlíčku Borovském. 7/ Dělnický dům byl slavnostně otevřen 8. září 1906 a okázalé oslavy vyděsily c.k. okresního hejtmana Nováka natolik, že učinil rozsáhlá bezpečnostní opatření, zakázal např. nesení rudých praporů v průvodech. Dělnický dům se stal sídlem redakce Východočeského Obzoru, sekretariátu XII. kraje československé sociálně demokratické strany dělnické a odborového sekretariátu. 8/ První světová válka zabrzdila další vzrůst družstva. Ředitel František Veselý byl povolán k vojenské službě a po ukončení války se již na své místo v Pardubicích nevrátil. Kvůli katastrofálnímu nedostatku zboží stagnovala i obchodní činnost Budoucnosti. Relativně nejlépe se dařilo družstevní pekárně, která dodávala chleba pro zajatecký vojenský tábor v Josefově, kde byli internováni ruští zajatci. Denně družstvo tímto směrem odesílalo až dva vagony chleba.
Po válce nastala doba nového rozmachu družstva. V letech 1920 – 1922 se projevila tendence ke slučování samostatně stojících družstev v Sezemicích, Holicích, Nasavrkách s ústředním družstvem v Pardubicích. K roku 1922 mělo družstvo v celých východních Čechách 0 prodejen a tržba za zboží dosáhla 10. 89.926,52 Kč. Měřeno hrubým obratem náleželo roku 19 1 na 14. místo v Československé republice. Hospodaření družstva vykazovalo ve dvacátých a třicátých letech trvalý růst, a to i přes hospodářskou recesi ve třicátých letech.
Budoucnost se musela potýkat se zvýšeným konkurenčním tlakem ze strany ostatních podniků a živností. Zvláště citlivá byla otázka přídavků při prodeji zboží (Sb. z. a n. č. 75/19 5). Pro konzumní družstva bylo z obsahu četných případů uvedených v zákoně nejdůležitější, že restituce, návratek z nákupu, proti němuž byl veden ostrý boj, zůstal zachován s úpravou, že musí být před
koncem roku usnesen představenstvem družstva, aby mohl být příští rok vyplácen. Proti zřizování nových živností byla utvořena závora ztížením ohlašovacích podmínek (Sb. z. a n. č. 162/19 ) v některých odvětvích podnikání. 9/ Družstva si přitom uchovala svou samosprávu tím, že sama mohla rozhodovat o zřizování prodejen nebo provozoven. Zájmové ústředí družstevních svazů bylo oprávněno vydat osvědčení, podle něhož mohly být prodejny zakládány. Ve třicátých letech se množily případy provokace, do prodejen byli vysíláni najatí provokatéři – nečleni družstva, kteří zde opatřovali nákup. Po udáních byla družstva trestána pro nekalou soutěž, neboť přípustnost těchto provokativních nákupů byla nejvyšším správním soudem připuštěna ´
1/ Tomeš J.: Průkopníci a pokračovatelé. 1. vyd. Praha 2004, s. 155
2/ Kárník Z.: České země v éře první republiky (19 0-19 5). 1. vyd. Praha 2002, s. 49
/ Tomeš J.: Průkopníci a pokračovatelé. 1. vyd. Praha 2004, s.155
4/ Tomeš J.: Průkopníci a pokračovatelé. 1. vyd. Praha 2004, s.155
5/ ed. Laušman B.: 5 let konsumního družstva Budoucnost v Pardubicích. 1. vyd. Pardubice 19 2, s. 7
6/ A. Forchtsam vlastnil dům se svou ženou Marií v letech 1901-1905, 1905 byl dům zbořen a na jeho místě bylo vystavěno sídlo Dělnického domu a konsumního družstva Budoucnost.
Viz Sakař J.: Dějiny Pardubic nad Labem, díl IV. Místopis, s. 20
7/ 50 let úspěšné práce družstva Budoucnost Pardubice. 1. vyd. Pardubice 1947, s. 17
8/ Dnes Myslivecká restaurace a řeznictví na Karlovině.
9/ 50 let úspěšné práce družstava Budoucnost Pardubice. 1. vyd. Pardubice 1947, s. 52
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 1-2/2009.
