Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Opevňovací práce v letech 1936 – 1938 a podíl pardubických firem na nich
Hrozba Hitlerova Německa byla v druhé polovině 30. let velice vážná. Proto čs. vláda přistoupila k budování pevnostního valu a na něm se podílely různé stavební firmy a pracovaly tam tisíce lidí. Jaký byl podíl pardubických firem? Stačí nahlédnout do publikace "Československé opevnění 1935-1938" od kolektivu autorů, které vydalo Okresní muzeum v Náchodě 1990. Mezi stavebními firmami, které u II. sboru realizovaly výstavbu lehkých opevnění v roce 1937-1938, byla i pardubická firma V. Alexa. Byly jí přiděleny dva úseky, a to G2-Zlatá Olešnice a G3-Babí. První z nich byl zadán firmě v červenci 1937 a měli tam postavit 31 objektů. Tyto také vybetonovali. V dalším úseku zadaném v červnu 1937 to bylo dokonce 53 objektů a i tyto byly vybetonovány. Vojenský stavební dozor měl u G2 velitele mjr pěchoty Josefa Hejla a G3 pak velitele mjr. pěchoty E. Doupovce.
V roce 1936 zadala vojenská správa i výrobu betonových ježků v počtu 26 tisíc kusů. Z tohoto množství zadala firmě VI. Alexa z Pardubic 3.000 kusů dne 6.8.1936. Tyto překážky byly později rozmístěny na Trutnovsku.
Betonový ježek měl původně sloužit jako protitanková překážka v linii lehkého opevnění vz.36. Byl poměrně levný, avšak na druhé straně málo odolný proti kulometné střelbě. Dělostřelba byla schopná tyto překážky zničit i na dlouhých úsecích. Navíc bílá barva překážek signalizovala průběh překážkové linie.
Mluvil jsem ještě s pardubickým pamětníkem, který pracoval na výstavbě mohutné pevnosti Hanička poblíže Bartošovic v Orlických horách. Připomínal skutečnost, jak se tehdy dodržovala technologie výroby betonové směsi, betonování a dalších postupů, jejichž cílem bylo dílo nejvyšší kvality.
Je tedy znám podíl pardubických firem na výstavbě opevnění a překážek. Ale ví někdo něco bližšího o firmě Alexa nebo je mezi námi pamětník stavby a výroby ježků? Linie betonových ježků v pohraničním pásmu. Jde o pohled z Orla na Chlupáče (jak je poznamenáno na rubu ). Před ježky jsou tmavé ocelové rozsocháče, které se naopak velice osvědčily, takže byly zavedeny v řadě evropských armád. Patrná je i linie dosud nedohotovených "řopíku" a v pozadí pak betonový srub.
