Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Dvě zapomenuté muzikantské osobnosti
Ve sbírkách Národního muzea v Praze pod signaturou IV.C.6. str. 165 je v hudebním oddělení uložena sbírka zpěvů církevních s názvem RORATE, kterou sepsal roku 1712 "měštěnín města Pardubic nad Labem" Jiří František CLAUDETIUS. V roce 1718 tuto sbírku přepsal úředník "JMC Pardub.panst."Antonín Felix. Je to 32 listů slušně kaligraficky provedených, částečně v próze a částečně ve verších. Tento zmíněný Jiří František Claudetius byl synem Františka Claudetiuse, který měl za ženu dceru Jana Mohelnického a od toho obdržel dům v někdejší Arnoštské ulici (dnes sv.Anežky České), rohový, který měl kdysi čp.2. V něm žil tedy jeden z pardubických huddebních skladatelů staré doby.Před 150 lety zemřel (v roce 1844) Jan VOSTŘEBAL, někdejší pardubický obchodník látkami, zdejší rodák z roku 1803. V jeho pozůstalosti se tehdy nalezla satirická píseň s názvem "Co sou páni, to sou páni..."
Původně byla přičítána jako autorovi přímo Vostřebalovi, ale byla nalezena i v písních hlineckého Jana Homolky, který si ji do svého zápisníku zapsal již roku 1783, tedy 20 let před narozením Jana Vostřebala. Jde tedy o píseň daleko starší, ale se vztahem na pardubický zámek. V roce 1859 byla část této satirické písně uveřejněna v článku J.V.Jaroše v "Obrazech života" str.153. Ve spisu Bóhmische Naturdichter v Praze v roce 1860 str.67, v článku Alfréda Waldaua je překlad této písně připisován autorstvím Janu Vostřebalovi. Omyl je zaviněn asi tím, že do svých prací si Vostřebal onu satirickou píseň zapsal a uvedl, že je opsána. Objevení u Homolky J.V.Adámkem zapříčinilo tuto záhadu.
Píseň "Co sou páni" je památkou lidových písní na selskou rebelii z 18.století, jak o tom psal Český lid, ročník X. Určitě pochází z východních Čech, což je patrno z jejího dialektu. Jan Vostřebal, samouk české poezie a jeden z našich tehdejších písmáků, upadl zcela v zapomenutí.
