Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Žili mezi námi - Plukovník letectva Bohuš Tobyška
Tento předválečný letec sloužil také v Pardubicích u 46. letky. V našem městě prožil potupný 15. březen 1939, kdy spolu se svým velitelem mjr.Alexandrem Hessem se u hangáru nestyděl za slzy. B. Tobyška (někde lze najít i Bohuslav Tobiška) se narodil 22.ledna 1914 v České Rybné u Žamberka. Jeho otec byl pekařem. Prošel s našimi legiemi v Rusku velký kus světa. B. Tobyška se původně začal zajímat o studium medicíny. To bylo v roce 1931, ale za čtyři roky pak přichází do Vojenské akademie v Hranicích, později prodělal velitelský kurs v Prostějově. Do odboje se dostal nestandardní cestou, a tedy z Polska přes Švédsko a Anglii do severní Afriky. V Oránu už sloužil u letectva a odtud se dostal s letkou 1/7 do Sýrie. Po porážce Francie musel do Anglie plout kolem Afriky, aby se dostal do Liverpoolu a konečně do řad britského letectva. To bylo 29.října 1940. Díky zkušenostem se stal instruktorem na létajících pevnostech v San Diegu. V roce 1941 byl u Air Training Comand a trénoval Američany na létajících pevnostech Superfortress B-17. Byl i příslušníkem naší 311. SQ. Po válce se vrátil domů se třemi Čs, válečnými kříži a stal se velitelem letecké dopravní skupiny. Protože měl dobré konexe s Američany za války, využil jich ve prospěch naší vlasti. Podařilo se mu od Američanů zajistit koupi 38 dopravních Dakot (DC-3) za poměrně nízkou cenu, dále pak i 143 výcvikových letadel. Je neuvěřitelné, že za to později byl napaden v parlamentu komunistickými poslanci. Po únoru 1948 i on neušel "pozornosti" nových mocipánů a píše se, že byl poslán do jáchymovských uranových dolů. Ale podařilo se mu i s manželkou zavčas odejít za hranice. Po krátkém pobytu v Anglii dostal zajímavou nabídku od tehdejšího etiopského císaře Hailé Selasieho I. V Etiopii začal budovat jak vojenské, tak i civilní letectvo. Jak je známo, v této zemi se v roce 1974 dostali k moci levě orientování vládci. Tobyška byl internován a byl očitým svědkem nejednoho krutého činu, který u těchto mocipánů je snad v popisu jejich práce. Jakmile to bylo možné, z Etiopie se přes Řím dostává do Španělska. Tam si zakoupil haciendu v Javea. Zde zemřel 7.července 1987. Ve Španělsku se aktivně zúčastňoval práce v exilu, psal, publikoval, zastupoval naše exilové organizace. Jeho život byl opravdu bohatý. Pro naši vlast vykonal hodně prospěšného. Škoda, že už se nedožil doby, kdy by se mohl bez zábran opět podívat na jistě drahá místa naší vlasti...
Poznámka: Douglas G-47 nebyl ničím jiným, nežli nákladní verzí DC-3. Byl to dyoumotorový dolnoplošník pro tříčlennou posádku a 21 cestujících. Rychlost měl 368 km/hod. a dolet 2400 km. Nákladní verze si vyžádala náročné rekonstrukce vnitřního prostoru, než se dalo letadlo využít pro ČSA. Je zajímavé, že po vyřazení se řada dakot dostala do Alžíru, kde sloužila do 80. let, ne-li déle (jak zjistil jeden veliký milovník letadel v USA).
