Videokronikla okresu Pardubice roku 1995 - 2. část
Projekce filmu Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staríé reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Podkrkonoší
Mostek – Debrné – hradiště Bradlo – Hostinné. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:29 hod. vlak ČD+ARRIVA, návrat 17:16 hod. ČD. Ved. L. Černíková. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Přírodní park Orlice
Od Stříbrného rybníka po proudu Orlice k Eliščině nábřeží. Délka trasy 8,5km. Odjezd ČD- 8,29hod. Návrat ČD- 14,28/14,50hod. Vede K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Hopsa, hejsa do Brandejsa
Čelákovice – Káraný – Stará Boleslav – Brandýs nad Labem. Délka trasy 13 km. Odjezd 7:32 hod. vlak ČD, návrat 17:04 hod. ČD. Ved. Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Hradeckými lesy
MHD Na Plachtě-rybníky Česík + Kříž-výběhy zvěře-rybník Výskyt-MHD Lesní hřbitov, Délka trasy 5/10km. Odjezd ČD+ Trol 2 v 8,29hod. Návrat BUS 9+ČD 15,28/15,51 hod. Vede J. Votrubová. Občerstvení s sebou. Turistická vycházka týmu B pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická sbírka pečetí – 6. část
Lamotte de Frintrop
Šlechticky rod Lamotte de Frintrop, původem z Francie, se v Čechách poprvé objevil v roce 1620. S císařskou armádou sem přišel Pierre Antoine de la Motta, zúčastnil se bitvy na Bílé Hoře a o dva roky později zemřel v hodnosti nejvyššího velitele jízdy. Pohřben byl v Pardubicích v kostele Zvěstováni P.Marie. /O jeho náhrobku viz Zprávy č.. 5-6,1985,s tr.128-129/.Vdova po něm - Gertruda, rozená v on Sehiffelberg, vlastnila statky Poustka a Boleslav na Frýdlantsku a v roce 1627 koupila jako lánní statek od Albrechta z ValdŠtejna za 30 000 zlatých hrad Navarov a vesnice Stanový, Loužnice, Bratříkov, Zásadu, Roztoky u Semil, Držkov, Helkovice, Plavy, Škodějov, Zlatou Olešnici, Horskou Kamenici, Jílové, Bohdalovice, Vlastiboř, Jesenný, Lhotku a Bohuňovsko. Navarov dobyli v roce 1643 Švédové a o rok později byl hrad zbořen z příkazu pražského místodržícího. který se obával, že by se mohl opět stát opěrným bodem nepřítele. Lamottové v tá době již přesídlili z Navarova do Jesenného. Gertruda zemřela v roce 1664 a o statky se rozdělily její tři děti - syn Vincenc a dcery Marie Magdalena a Marie Angela.
Vincentův podíl se skládal z Jesenného a zhruba poloviny výše uváděných vesnic. K tomu přikoupil v roce 1669 Albrechtice. 10.dubna I657 byl povýšen do rytířského stavu Království českého. Zemřel v roce 1680 a s manželkou Helenou Kateřinou de la Cron měl dva syny - Jana Jakuba a Maxmiliána Rudolfa. Jan Jakub /+ 1733/ koupil roku 1710 Sychrov, Starý Dub a Domoslavice, ale jeho potomci zboží dlouho neudrželi - Syohrov a Domoslavioe prodal syn Ignác František /+ 1747/ a Starý Dub vnučka Anna Leopoldina.
Maxmilián Rudolf /+ 1736/ sídlil na Jesenném, ke kterému v roce 1708 přikoupil Stračov. Ten po dvaceti letech vyměnil za Holovousy a Domoslavice. Jesenný po Maxmiliánově smrti držel jeho starší syn Josef Jiljí /+ 1760/ a vnuk Jan Karel, jenž statek v roce 1794 prodal svému zeti'Františkovi Dejmovi ze Střitéže.
Druhý Maxmiliánův syn Jan Václav /+ 1768/ na Holovousech se stal hejtmanem Hradeckého kraje a 6.dubna 1756 byl povýšen do stavu svobodných pánů. Jeho synové Jan Josef a Maxmilián Karel Holovousy prodali a rod Lamottů pak již žádná zboží v Čechách nedržel. Na náhrobku Petra Antonína je vytesán rodový erb v původní formě: dělený štít, jehož horní Část je Čtvrcená a ve spodní části je lidská lebka nad zkříženými kostmi. Klenot tvoři dva buvolí rohy.
Pečeť ve sbírce /č.119/ představuje podobu erbu po povýšení do panského stavu a s největší pravděpodobnosti patří Janovi Václavovi Lamottovi: čtvrcený štít se středním štítkem. Střední štítek černý se stříbrnou lebkou a zkříženými kostmi. První pole zadního štítu červená, čtvrtá pole zlatá, druhá a třetí pole stříbrná s černou kotvou. Na štít se kladly tři turnajská přilby s klenoty: prostřední s černou orlicí s Červenou zbroji, pravá s Černou kotvou mezi stříbrnými orlími křidly a levá se stříbrnou lebkou a zkříženými kostmi mezi černými buvolími rohy.
