Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Knihy Ladislava Kudrny o našich západních letcích za 2. světové války a Stanislav Fejfar
PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. je mladým autorem (*1975) již sedmé knihy
o našich západních letcích za 2. světové války ( Když nelétali. Život našich letců
v Polsku, Francii a Velké Británii za 2. světové války – LIBRI, 2003, Českoslovenští
letci v německém zajetí 1940–1945 – Naše vojsko, 2006, Českoslovenští letci
ve Velké Britanii a válečné fenomény – Naše vojsko, 2006, Na zemi a obloze
západní Evropy. Příběh českého pilota Stanislava Fejfara – Naše vojsko, 2007,
„Útěkář“ Otakar Černý, plukovník letectva v záloze. Jeden český osud na pozadí
dvou totalitních režimů – Naše vojsko, 2008, Jeden ze zapomenutých mužů.
Plukovník letectva Petr Uruba, pilot československé bombardovací perutě, jako
průvodce „krátkým“ 20. stoletím – ÚSTR Praha, 2008 a Odhodláni bojovat.
Vlastenectví československých letců v průběhu druhé světové války na pozadí
válečných a politických událostí – Naše vojsko, duben 2010 ).Poslední kniha Ladislava Kudrny („Odhodláni bojovat“) je výjimečná novým pohledem na válečné dějiny našeho státu. Události, jakými byly Mnichov, 15. březen 1939, nucená služba našich letců v cizinecké legii, živoření a katastrofální porážka Francie, nacionální vypětí češství a mnoho jiných faktorů se zcela pochopitelně odrazily na vlastenectví každého jednotlivce. Ten si potom osoboval právo nejen vyjádřit svůj názor na exilové vedení odboje, hodnotit politiku zahraniční vlády, ale i hlasitě projevovat své představy na poválečné uspořádání osvobozeného Československa. Čtenáři tak vyvstane před očima zcela nový pohled na činnost našich letců po březnové okupaci českých zemí, který bude pokračovat přes Polsko, Francii až na půdu Velké Britanie. Kniha odhaluje řadu nových skutečností a faktů, založených na vyčerpávajícím výzkumu českých a britských archivů, který autorovi trval téměř deset let. Je doplněna velkým počtem archivních dokumentů a především mnoha prvně publikovanými fotografiemi. K těm patří také asi tři desítky fotografií z mého archivu, které jsem panu L. Kudrnovi zaslal v roce 2007 po vydání jeho již také citované knihy o Stanislavu Fejfarovi („Na zemi a obloze západní Evropy. Příběh českého pilota Stanislava Fejfara.“) O S. Fejfarovi se L. Kudrna zmiňuje i ve své poslední knize a využívá i deníku, jenž si Fejfar za války vedl. Některé citace dokumentují i myšlení a náladu letců v celé řadě situací. Po porážce Francie si S. Fejfar např. rozhořčeně zapsal do deníku: „Ano, vy chcete smazat, tu vaši tzv. práci, to vaše jednání.
Ale nesmažeme to my! Kdo nám vrátí naše padlé kamarády, kdo nám vrátí tu krev tam prolitou, tu energii tam ztracenou? Nikdo! A jestli ten čas ve Francii bude všemi zapomenut, nezapomeneme jej my, kteří jsme s vámi, kamarádi, bojovali a kteří jsme vás viděli umírat. Ještě není boj u konce – a pomsta nenáleží jenom Bohu.“
A proč připomínám Stanislava Fejfara v souvislosti s knihami L. Kudrny právě ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka? Jaký byl jeho vztah k našemu městu? Tady si dovolím zveřejnit několik vzpomínek mé maminky paní Zdeny Štěpánkové roz. Hylmarové.
Moje maminka se seznámila se Stanislavem Fejfarem – později už jen Standou – v tanečních v pardubickém Grandu 20. 11. 1931 (narodila se v r. 1915, bylo jí něco přes 16 let a nedávno oslavila 95. narozeniny !) Standa se narodil 25. 11. 1912 ve Štikově u Nové Paky a v Pardubicích studoval vyšší střední průmyslovou školu. Po maturitě – to už spolu chodili – maturoval v roce 1932, odešel na vojnu a v letech 1933-1935 studoval na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě a v Prostějově, kde prodělal i letecký výcvik. A to byla také velice pěkná léta i pro moji maminku – i když tak trošku na dálku. Standa psal, posílal fotografie a také dost často do Pardubic jezdil. Vše ovšem skončilo po Velikonocích roku 1935. Důvod byl zcela prozaický. Standa se své „větší lásky“ – létání – nechtěl za žádnou cenu vzdát a to by znamenalo vazbu na vojenskou kariéru, dost nepohodlný rodinný život i neustálé ohrožení jeho života. A tak se ti dva rozešli.
S. Fejfar byl vyřazen v hodnosti poručíka, nastoupil službu u leteckého pluku 3 „Generála – letce M. R. Štefánika“ a stal se r. 1938 velitelem 45. stíhací letky, vyzbrojené Aviemi B-534. Po okupaci v březnu roku 1939 již 8. června ilegálně přešel s několika druhy hranice do Polska , potom do Francie, následovala služba v cizinecké legii v alžírském Sidi-bel-Abbés (odtud také poslal rodině Hylmarových poslední pozdrav, který je datován 15. 8. 1939). V prosinci 1939 se vrátil do Francie, kde bojoval až do její porážky. Po francouzském debaklu odletěl se zbytky jednotky na jih Francie a 24. června 1940 společně s dalšími Čechoslováky odplul do severní Afriky a potom na britské ostrovy. V Británii byl zařazen k 310. stíhací peruti a později – jako velitel B-letky k 313. čs. stíhací peruti. Létal nejdříve na letadlech Hurricane Mk.I, později na Spitfire Mk.I, Mk.IIA a Mk.VB. Ke svému poslednímu bojovému letu vzlétl 17. května 1942 jako doprovod bombardérů, jejichž cílem byly doky ve francouzském přístavu Boulogne. Při zpátečním letu byl u pobřeží Francie sestřelen a do Anglie se již nevrátil – nebylo mu ještě ani 30 let. Na jeho kontě zůstalo šest jistých sestřelů německých letadel, dva pravděpodobné a jeden stroj poškozený. Kapitán Stanislav Fejfar patřil k nejlepším čs. stíhacím letcům ve Velké Británii. Jeho bojové výkony byly oceněny udělením tří Československých válečných křížů 1939, dvou Československých medailí Za chrabrost i dalšími vyznamenáními včetně francouzských a britských. V roce 1991 byl povýšen na plukovníka in memoriam.
O smrti Standy Fejfara se matka dozvěděla až po válce v srpnu 1945 od jeho maminky – to už byla provdaná Štěpánková. Dostala oznámení o konání tryzny v Nové Pace. Přesto ještě dnes – po osmdesáti letech – na svoji první lásku velice vzpomíná.
