Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
500 let chrámu sv. Jana Křtitele v Pardubicích
Ve čtvrtek 24. června t. r. jsme si připomněli poutní bohoslužbou celebrovanou
administrátorem královéhradecké diecéze biskupem Mons. Josefem Kajnekem
500 let od postavení chrámu sv. Jana Křtitele v Pardubicích, dnes kostela místních
studentů. Historik města prof. Josef Sakař cituje ve svých „Starých Pardubicích“ (vyd. 1929) listinu Viléma z Pernštejna z 28. září 1510 (den hlavního zemského patrona sv. Václava), kdy byl odevzdán měšťanům špitál u tohoto chrámu. 1/ Z dikce tohoto dokumentu lze soudit, že „kostelík“ byl t. č. již hotov a měl být kostelem pohřebním. Sakař uvádí, že kostelík byl dostavěn po roce 1510, ale jeho malý prostor nedostačoval. Z tohoto důvodu se roku 1548 obrátili konšelé na Vilémova syna Jana z Pernštejna, aby směli místo přestavěti. Jan z Pernštejna jim však nevyhověl a dal přednost vydláždění silnice k Vystrkovu 2/ a na Sezemice. Námět dostavby byl tedy odložen až do 60. let 16. století, kdy roku 1563 místní stavitel Václav Všetečka 3/ přistavěl k původnímu kostelíku prostrannou loď. Volení správci kostelíka z let 1566-67 V. Špalek a J. Kule spravovali peníze, sebrané z darů a odkazů a financovali z nich jak Všetečku, tak zedníky, kameníky, tesaře aj. V letech 1567-68 se již klenulo, stála již také zvonice (nejstarší zvon je již z roku 1506!) a kostnice, zaniklá roku 1788. Práce zřejmě skončily úplně roku 1570, kdy staviteli byly sraženy 2 kopy z celkové odměny 303 kopy 49 grošů míšeňských sjednané roku 1568, protože nemohl mít tovaryše. Mistr měl svou kamenickou huť, v níž m. j. pracoval i jeho tovaryš Jan na náhrobnících osazených do zdi chrámu (některé z nich byly přeneseny ke sv. Bartoloměji nebo později do lapidária VČM).
Loď chrámu je členěna čtyřbokými políři a gotickými žebry do 4 polí. Hlavní kamenný jemně rýhovaný portál vsadil Všetečka do středu severní zdi, takže jen presbytář a sakristie jsou dnes doklady původní pernštejnské stavby z roku 1510. Do průčelí nově vzniklé lodi byly vloženy gotické dveře, vrch štítu tvoří válcová věžice se zděnou kupolí. Původně dřevěné trámce z této věžice údajně již doutnaly při požáru z 23. října 1645, ale požár byl zdolán bez ničivých následků pro Všetečkovu stavbu. V presbytáři stála po roce 1572 zdobná archa od malíře Tomáše, po třicetileté válce k ní přibyla socha Panny Marie. Původní oltář pocházel z 18. století, upraven byl roku 1904. Od roku 1719 měl chrám ještě dva postranní oltáře, nahrazené roku 1786 oltáři z roku 1710 ze zrušeného Kostelíčka na Vystrkově. Barokní kazatelna byla do roku 1903 opatřena sochou Mojžíše s Desaterem.
Samostatným prvkem v dějinách chrámu jsou náhrobníky, z nichž některé byly později vyňaty ze zdí a staly se součástí dnešního lapidária VČM, a tzv. Pernštejnský špitál, zřízený již roku 1507. 4/ Zdá se, že kostel sv. Jana vznikl až jako poslední část špitálního areálu. V listině Viléma z Pernštejna z 28. 9. 1510, vzpomenuté výše, je řeč o pěti chudých chovancích. Ještě větším příznivcem špitálu u sv. Jana byl poslední Pernštejn v Pardubicích Jaroslav, který se roku 1548 rozhodl živit dvanáct chudých, což znovu potvrdil roku 1554. Konšelé vybírali správce, tzv. špitálníka, i vhodné chudé. Špitální fond narůstal výnosem z prodeje skotu, másla i sýrů. Špitál i s dvorem byl bohužel vypálen při útoku Švédů na Pardubice roku 1639, takže po roce 1645 tu stál jen kamenný domek s dřevěným patrem, opraveným roku 1883. Definitivní konec Pernštejnského špitálu u sv. Jana nastal roku 1892. Na jeho místě vyrostl na Královské třídě (dn. Třída Míru) dům čp. 420 (dn. Mc Donald‘s). Nadační Pernštejnský chudobinec vystavělo město Pardubice roku 1891 u vchodu obecního dvora u Kostelíčka na Vystrkově. 5/
Socha Panny Marie Karlovské, stojící dnes před chrámem sv. Jana Křtitele, stávala původně – jak je vidět z fotografie – na dnešní Třídě Míru. Poznámky:
1/ J. Sakař, Staré Pardubice, vyd. Pardubice 1929, s. 88-89.
2/ Vystrkov je ona část Pardubic, kde dnes stojí barokní Kostelíček s restaurací „U Vatikána“ (nazvanou zřejmě podle mluvnického vzoru „U Kapitána“ ?!).
3/ O V. Všetečkovi viz mou starší studii v ZKPP 1987, č. 7-8, s. 156-160. Všetečka žil v letech 1554-72 v domě čp. 56 st. – 17. n. na Pernštýnově nám. (v sousedství dn. ESD). Zemřel po Velikonocích roku 1573. V roce 1555 renesančně přestavěl chrám Nanebevzetí Panny Marie v Nedělišti u Všestar na Královéhradecku. Není totožný se stavitelem radnice v Žatci Jiřím Všetečkou.
4/ Nejvíce o něm J. Sakař, Dějiny Pardubic n. L., díl II., část 2., vyd. Pardubice 1925, s. 203-207.
5/ Podle fotografie dokumentující stav chudobince v letech 1787-1907 (příloha uved. svazku Sakařových dějin, u s. 210) je vidět, že objekt přiléhal k ambitům Kostelíčka a bránu měl nasměrovánu do dn.Štrossovy ulice.
