Zveme Vás
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
11.05.2024 09:00
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
12.05.2024 07:40
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Náš rozhovor: senátorka Mgr. Miluše Horská
1. Jste známá jako dlouholetá ředitelka speciální školy „SVÍTÁNÍ“.
Přibližte nám, prosím, činnost a smysl tohoto zařízení. Svítání se z malé a nenápadné školy, kterou založili rodiče v roce 1992 s velkou touhou mít pro své děti se zdravotním postižením školu přímo ve svém bydlišti nebo pokud možno co nejblíže, proměnilo v moderně vyvinutou instituci, která slučuje vzdělávání, sociální služby, zdravotní rehabilitační péči s denním rozvozem žáků a klientů do svých domovů. Je to nezisková organizace, obecně prospěšná společnost. Pro mě je to srdeční záležitost, kde jsem se vyučila mnoha profesím. Zkušenost z praxe mě dovedla k branám Univerzity Hradec Králové, kde mohu v předmětu „Management speciálních škol“ a „Grantová politika“ erudovaně radit budoucím pedagogům, jak zavést do své školy nové nápady, které potřebují finanční zdroje.
2. Proč jste se rozhodla vstoupit do politiky?
Politika mě nikdy nelákala. Mravní politikum jsem ale v soukromé škole s nejistými finančními zdroji, které nelze čerpat z jednoho pramene, s nedokonalými školskými i sociálními zákony, bez podpory odborné veřejnosti, s typickým podceňováním i klacky házenými pod nohy v podstatě do dnešních dnů vnímala a praktikovala z druhé strany, očima potřebných lidí. Pořád a často dokola jsem musela znovu a znovu vysvětlovat a dokazovat, že si podporu zasloužíme, že máme právo na „život“, obzvlášť, když o naše žáky v obecné rovině zatím není pořád rvačka. Tím jsme museli být lepší, rychlejší a připravenější než jiné školy. Musela jsem si poradit a za mnou stálo pár rodičů, kteří na mě, třiatřicetiletou nezkušenou učitelku, koukali z počátku s nedůvěrou, později se zoufalstvím, jestli seženu záchranu. Věřili mi, doufali, že jim pomůžu, že najdu řešení. Nejsem ambiciózní, jenom jsem vždy dělala nutné kroky k udržení a postupně k rozšíření školy, programů, nabídek, služeb formou víceméně souvisejících činností. V rámci vytváření podmínek pro integraci lze zkusit téměř všechno a nemusí to být násilné pro žádnou stranu: výlety a společné kulturní, společenské, sportovní akce, dražby pro školní děti až po „smetánku“. Když mi přišla před dvěma lety nabídka kandidovat na senátorku, sama sebe jsem se dlouho ptala , proč bych měla, protože jsem se do té doby nad podobnými poznámkami svých kamarádů usmívala. A pak přišla odpověď. Do této doby jsem pomáhala velmi potřebným a přinášelo mi to kromě uspokojení i spoustu vyčerpávající práce, tak trochu pořád do kola, když se např. vyměnili lidé na úřadech. Přijde mi, že nyní, s dosaženým renomé, mohu snáze pomoci širší skupině lidí. Post, který začínám zastávat, otevírá dveře. Kampaň, i kdybych ji prohrála, a s tím jsem musela ve velké konkurenci silných kandidátů počítat, mi byla velkým poděkováním za dosavadní práci. Neměla jsem jediný škaredý zážitek, dokonce mi ani ve vesnici, kde žiji, nikdo nevytloukl okno, nepřestali mi odpovídat na pozdrav. V době, kdy politik je vnímán jako podvodník a v Čechách, kde doma není nikdo prorokem ... To bylo mé vlastní vítězství, které pro mě bylo nečekaně důležité. Vítězství vnímám jako velkou poctu, velký závazek. Byla jsem zvolena občany a cítím se jim velmi zodpovědná. Snažím se s lidmi vycházet tak, abychom zůstali vždy na důstojné úrovni a chovali se k sobě slušně, i když nesdílíme stejné názory.
3. Kandidovala jste v senátních volbách za nezávislé a po svém vítězství jste hned deklarovala, že budete v Senátě hlasovat s KDU-ČSL. Budete i pak nezávislá?
Štěstí není bez svobody a svoboda není bez odvahy. Jsem známá jako neposlušná, trochu vzpurná, hubatá představitelka školy, ale i neziskových organizací s malou jistotou existence, velkou společenskou poptávkou, která si to „svoje“, byť ve službách potřebných, musela tvrdě odpracovat a snažím se ten „pokrok“ dostat dlouhá léta do legislativy. Myslíte si, že bych se pustila sama do kampaně a pak tento kredit rychle vyměnila za stranickou kamizolu? V kampani na mě nejvíce působila slova voličů: „Paní Horská, opravdu nevstoupíte do politické strany?“ Dlouhodobě spolupracuji s politiky v našem regionu, protože je to životní nutnost. Těmi pro mne nejvýznamnějšími byli: Alena Páralová, ODS (dnes nestraník), lety snad ipřítelkyně, Jaroslav Deml (ODS), myslím, že máme velmi korektní vztahy, Roman Línek (KDU-ČSL), rozumíme si, ctíme se i s manželkou Šárkou. Tiskem prošlo, že mě KDU-ČSL v kandidatuře podporuje a že nabídka přišla právě od Romana Línka. Necítím se tím stranicky vázána. To, že vstoupím do nějakého politického klubu, je žádoucí z ryze praktických důvodů. Od senátora se mimo jiné očekává, že se popere se zákony, že je načte, porozumí, komunikuje, přetvoří. Tuto hlavní činnost bere většina veřejnosti na lehkou váhu, možná, dokonce ji považuje za zbytečnou. Hlavní senátorská profese ústavního činitele to však předpokládá. K právě tomu patří klubový servis, zázemí technické, materiálové, příprava zákonů, dělení podle odbornosti, zájmů, příslušnosti ve výborech a komisích. Klub se schází, i když se zrovna žádný zákon „nechystá“, protože jde i o dlouhodobé přípravy a vzájemnou přípravu. To jedinec nemá šanci zvládnout sám. Pak sedí a zvedá ruku podle ostatních. V klubu jsme nestraníci dva a lákáme další, nezařazené, kteří chtějí mít také svůj přípravný servis a tvořit skupinu s vlivem. Podle platných pravidel ho zatím mít nemohou, protože nevytvořili klub. Jiný klub než ODS a ČSSD v Senátu není. K rozumné politice pravého středu, která je sociálně citlivá, šetrná k ekologii, ale planě neslibuje vždy všechno a nejlépe všem, mám blízko. Nemám stranické povinnosti a musím říci, že mě docela zajímá, jak se lidovci poperou se svoji historickou krizí. Mám volnou ruku v hlasování a to si myslím, by mě v jiném výboru nepotkalo. Neumím být „poslušná svazačka“, která nepoužívá svoji hlavu. Ostatně hlasování lze kontrolovat. Takže čas ukáže.
4. Jaký program ve prospěch Pardubic se pokusíte jako senátorka uskutečnit?
Je mi líto, že naše krásné historické město je trochu zakřiknuté. Z historického pohledu není o něm slyšet, kromě několika významných víkendových akcí. Jezdí k nám málo turistů a poznamenává to negativné místní podnikatele. Vidím jako nutné podpořit některou z kulturních tradic nebo vytvořit novou, např. kulturní festival. Chtěla bych být nápomocná nadšencům, kteří mají zájem oživit památky nejen finančními injekcemi, ale i programově, protože samotné artefakty pouhou existencí netáhnou. Lidé se chtějí bavit, bát se, smát se, ne se nudit při výčtu dat. Vím, že menší i významné projekty se už narodily a budou potřebovat pomoci. Ráda bych se zapojila do procesu zlidšťování Krajské nemocnice. Jsem členka Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, takže to budu mít v popisu práce. Pardubice potřebují oživení centra. Budu se zajímat o využití volných prostranství ve městě, vytváření míst pro shromažďování lidí za účelem se spolu potkávat., komunikovat, zlidšťovat město. Myslím, že by Pardubicím slušela dlouhodobější debata ve formě konference – soutěže architektů. Skupina mladých architektů zde v Pardubicích ukazuje, co umí. Určitě se budu snažit ze všech sil pracovat s lidmi a pro lidi v celém senátním obvodu, který je velmi rozmanitý a krásný. Bude mi velkou ctí nabídnout své služby a um občanům tohoto regionu a celé vlasti. Doufám, že s novou politickou garniturou dokážeme pracovat se zdravým rozumem a budeme síly pojit, nikoliv tříštit a dokážeme politické zápolení povznést ze zbytečných přestřelek na patřičnou úroveň.
Celé číslo možnou zakoupit také v E-shopu Klubu přátel Pardubicka za 30 Kč.
