Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Nové poznatky k osobám a činnosti Mjr. F. Aubrechta a H. Krupkové
Když jsem v létě 2009 zveřejnil v dvojčísle 7–8 našeho časopisu svůj první
pokus o životopis mjr. Franjo Aubrechta (1896–1985), netušil jsem, že v Archivu
bezpečnostních složek v Praze najdu o něm naprosto nové informace ve vyšetřovacích
materiálech jeho bývalého zetě škpt. Rudolfa Vařečky (fond V/HK, sign.
V-6052 HK) a ve studiích historika Martina Pulce ve sbornících „Securitas imperii“.
Součástí materiálů škpt. R. Vařečky jsou i podrobné personálie jeho tchána
a jeho rodiny, jež při výslechu na Oblastní úřadovně StB v Praze 20. prosince
1948 uvedl sám Aubrecht. 1/
„Narodil jsem se v Gjurgjevači v Jugoslávii jako syn řezníka Václava Aubrechta, který měl hostinec a řeznictví. Asi v roce 1900 se rodiče přestěhovali do Dvora Králové n. L., kde měl otec již jen řeznictví a kde dnes bydlí na Havlíčkově třídě 12. Matka (Kateřina, roz. Cihlářová – pozn. J. K.) již v roce 1945 zemřela. Mám 6 sourozenců: Marii, provdanou za Adolfa Klimeše, řezníka v Drůžci u Kladna, Václava, rolníka ve Dvoře Králové n. L., Česká Podstrání, Štefu, provdanou za Lubomíra Veselého, fin. vrch. revizora v.v. (bytem v Praze – Karlíně, Štefa pracuje jako účetní u Českomoravských strojíren v Libni), Kateřinu, provdanou za Václava Justa, krajského tajemníka KSČ v K. Varech (bytem Tyršova třída), Martu, provdanou Plecháčovou, manželku obchodního zástupce a později tajemníka KSČ v Lázních Bělohradě, a Jiřinu, provdanou za Václava Hromádku, řezníka v Lažánkách u Terezína.“
Po vychození 4 ročníků měšťanské a dvou ročníků obchodní školy Franjo byl zaměstnán v Hradci Králové jako účetní ve firmě Josefa Ježka. 15. března 1914 narukoval do c.k. rakousko – uherské armády, kde sloužil až do května 1917, kdy byl v Itálii zajat (u Jamiana). Vstoupil tu ihned do čs. legií (polní pluk 39). Do ČSR se vrátil v prosinci 1918, a to na východní Slovensko do Košic, kde bojoval do srpna 1919 proti rudým Maďarům. Do prosince 1919 byl přidělen do Brna k 31. polnímu pluku, v prosinci t.r. narukoval do Košic k 5. husarskému pluku (přejmenovanému na 5. jezdecký). V c.k. armádě měl hodnost četaře, v legiích získal hodnost poručíka a pak byl postupně povyšován až na majora čs. armády. Byl dislokován r. 1935 do Pardubic k 8. dragounskému pluku sv. Václava. V Bohdanči se oženil a setrval až do rozpuštění armády roku 1939. Do roku 1942 se zabýval dostihovými koňmi. Protože měl být nasazen do Říše, najal si 25 korců pole, na němž hospodařil až do roku 1945. Jeho odbojová činnost byla oslavně popsána redaktorem Stanislavem Vinařem v brožuře „Partyzánství ve východních Čechách“, vydané redakcí Východočeského Rozhledu roku 1945.
Roku 1926 se oženil s Marií Ryšánkovou (nar. 1907) a měl s ní 2 děti: Milenu a Franja, který pracoval po druhé světové válce jako praktikant v národní správě firmy Breuer ve Dvoře Králové. Otec F. Aubrecht nastoupil po osvobození opět vojenskou službu jako major u vojenského útvaru v Pardubicích, odkud byl přeložen do Prahy k OBZ (Obranné zpravodajství), kde s por. Janem Drkem vyslýchali m.j. i zatčené manžele Václava a Hanu Krupkovy. 26. června 1945 žádal ONV v Olomouci ONV v Pardubicích, aby vyšetřil Aubrechtovu návštěvu v Krčmani, kde pracovala na polních pracích přidělená Němka Anna Schiffnerová. „Jeho chování zdálo se býti podezřelé.“ 2/
Podobně se Aubrecht angažoval v Uherském Hradišti v případě vězněné bývalé konfidentky gestapa ve Zlíně Drahomíry Nogolové – Kowalové. 3/ Slíbil ji údajně pomoc. Byl už tehdy zaměřen na „ženy v tísni“, aby je získal a zneužil jejich situace?
Škpt. Rudolf Vařečka vzpomíná: „S mjr. Aubrechtem jsem se seznámil v roce 1937, kdy byl mým přímým velitelem. V létě 1944 jsem jej zapojil na ilegální skupinu vedenou Mísařem – Jobem, kterého jsem znal jako typickou pardubickou figurku. Od té doby jsem se i já zapojil do ilegální práce ve skupině, jejímž politickým vedoucím byl Mísař /KSČ) a vojenským Aubrecht… Job Mísař se stal po květnové revoluci (1945) předsedou místní organizace KSČ, avšak byl na nátlak Aubrechtův, Urbanův, Vosykův a některých funkcionářů KSČ (kraj Pardubice) ze strany vyloučen, jelikož mu kladeno za vinu, že bere úplatky, vystavuje neoprávněně potvrzení o partyzánské činnosti a že protěžoval údajného kolaboranta ing. Jandíka.“ 4/ Vařečka uvádí, že s Aubrechtem měl výborné vztahy až do listopadu 1945, kdy Aubrecht zjistil, že Vařečka má poměr s jeho nezletilou dcerou Milenou. Už koncem září 1945 byl Aubrecht zatčen a uvězněn v Praze ve vojenské věznici. 5/ Byl vyšetřován pro neoprávněné potvrzování partyzánských legitimací „ve spolku s Mísařem“, pro urážku OBZ 6/ a hlavně pro neoprávněný rozprodej textilií určených pro partyzány. Vyšetřovala jej oblastní správa OBZ 1. oblasti. Podle vyjádření sepsaného 31. ledna 1946 mjr. F. Aubrechtem zřejmě pro účely vyšetřování 7/ „zboží bylo p. Josefem Džbánkem 8/ darováno na jaře 1944 a později pod zástěrou protileteckých opatření bylo uskladněno na Seči.“ 9/ Aubrecht, pro nějž J. Džbánek pracoval již dříve jako informátor z oboru obchodu a ekonomiky, rozhodl, aby zboží bylo použito až po osvobození (původně bylo určeno pro partyzánskou brigádu M. Jana Husa) pro potřeby repatriantů, členů za války perzekvovaných rodin, sociálně slabých a pro členy zahraničních armád vracejících se domů. J. Džbánek při výslechu vypověděl, že zboží v hodnotě 750 tisíc Kč bylo uloženo na Seči na velkostatku čp.1 u ing. Jana Čepka. Vystavil darovací listinu Aubrechtovi a ten mu v květnu 1945 vystavil legitimaci o spolupráci s brigádou M. Jana Husa č.1. O daru byl informován i poručík jezdectva v Pardubicích ing. Jiří Hrubý. Džbánek domluvil s generálním ředitelem firmy BAŤA Dominikem Čiperou dodání 50 tisíc párů pracovní obuvi pro partyzány na místa, jež určí Aubrecht. Podle Aubrechta a Džbánka byl materiál po válce rozdáván na výše zmíněné účely, zbytek 8 beden zboží prý převzalo ministerstvo národní obrany. V červnu 1945 byl J. Džbánek zatčen a za Aubrechtem přišli jeho 2 zaměstnanci (jeden z nich byl O. Ďoubalík) a žádali Aubrechta, aby odebral Džbánkovi jeho legitimaci a aby naopak dosvědčil, že ilegálně nepracoval. Aubrecht to odmítl, načež jej udali u OBZ. Následovala domovní prohlídka v jeho bytě a OBZ postoupila spisy polnímu soudu 1. armádního sboru v Praze. 12. ledna 1946 polní soud Aubrechta osvobodil z obvinění, že nepoužil zboží darované J. Džbánkem k tomu účelu, jenž byl naznačen. 10/ Kauza však ještě pokračovala i na jaře 1946. Impulsem pro její oživení se stalo společné vystoupení F. Aubrechta a J. Mísaře na ustavující schůzi SNR (Svazu národní revoluce) v Pardubicích 15. února 1946. Podle hlášení místní expozitury OBZ v Pardubicích z 1. 3. t.r. (podepsán npor.dělostřelectva V. Kohoutek) 11/ Aubrecht s Mísařem rozbili schůzi svým vystoupením proti projevům dr. Antonína Blahouta 12/ a Josefa Krátkého. 13/ Řada účastníků schůzi poté opustila. Podle hlášení npor. Kohoutka „mjr. Aubrecht sbírá materiál proti naší složce /OBZ – pozn. J. K., Kohoutek má na mysli údaje poskytnuté Aubrechtem přímo šéfovi OBZ B. Reicinovi), navázal spojení s některými politickými stranami a dává rozšiřovat zprávu, že na jeho záležitosti…je zainteresován Západ. Po svém propuštění a ještě před ukončením soudního řízení (rozuměj v kauze Džbánek a Seč – pozn. J. K.) byl pověřen kontrolou vozidel trofejního původu. V Pardubicích se dopustil machinací s trofejními vozidly. Podle Kohoutka skupina Aubrecht – Mísař si přisvojovala ilegální činnost, kterou nikdy neprováděla. 14/ „Při založení SNR strhl na sebe Mísař funkci tajemníka a funkce rozdělil mezi své věrné. Teprve v posledních letech byla tato skupina funkcí ve SNR zbavena“, píše npor. Kohoutek ústředí OBZ do Prahy. Dodnes bílým místem v Aubrechtově životě je jeho účast jako velitele pátracího oddělení OBZ ve Velichovkách při jednání s polním maršálem F. Schörnerem.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 9-10/2011.
