Zveme Vás
11.05.2024 09:00
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
12.05.2024 07:40
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
12.05.2024 08:35
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
15.05.2024 18:00
Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
19.05.2024 07:05
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Hospodářská výstava v roce 1941 v Pardubicích nebyla !
Pardubice měly ve výstavnictví (alespoň tom česko-moravském) dobrý
zvuk. Nemusíme připomínat jenom tu největší – Výstavu tělesné výchovy a sportu
v roce 1931 nebo Východočeskou výstavu z roku 1903 ukazující dovednost
místních výrobců, chovatelů a pěstitelů. Také výročí 600 let povýšení na město
(1940) dovedli Pardubičtí náležitě oslavit, přestože se jednalo o dobu útisku a
nesvobody. A jak jinak oslavit než řadou výstav a doprovodných akcí? O prezentaci
historie stolničení se rozepsaly noviny celého protektorátu.A snad právě proto se začalo uvažovat o uspořádání putovní hospodářské výstavy roku 1941 nikoli v hlavním městě, ale u nás – v Pardubicích. O rozsáhlých přípravách samotné výstavy a řady doprovodných akcí vypovídají články v dobovém tisku – Východočeském Večerním Slově a Východočeském Kraji. Ač jsou zprávy poněkud zmatené, pokusme se nyní shrnout, jaké přípravy byly podniknuty, co se z nich uskutečnilo a jak celá „sláva“ dopadla.
Poprvé píše Večerní České Slovo (dále VČS) o možnosti uspořádání 3. putovní hospodářské výstavy 1. dubna 1941 a je stanoven i termín 31. 5. – 8. 6. (později upřesněn na 30. 5. – 8. 6.) téhož roku na výstavišti pod zámkem, tedy dnešní Tyršovy sady (v prvních letech okupace sady Výstavní). Východočeský Kraj přináší informaci o výstavě již v polovině března, přesný termín nebyl dosud znán, ale na 7. – 8. června byla naplánována výstava psů, která měla s hlavní výstavou souviset. Později se dozvídáme, že návštěvníci budou moci zhlédnout i živé ryby a v hotelu Grand v prvním patře loveckou expozici. Dokonce se uvažovalo i o výstavě východočeských umělců – především malířů.
12. dubna se ve VČS dočteme o možné účasti místních firem, ale ty budou mít zvláštní, oddělené místo (to zajistí průmyslové muzeum), protože prý na výstavišti již nezůstaly žádné volné plochy. Pořadatelem hospodářské výstavy bude Zemědělská jednota v Praze. Pardubickým živnostem a podnikům byly nakonec přiděleny pro jejich expozice přízemní sály Grandu.
Léta okupace byla u většiny českých lidí spojena se zvýšeným zájmem o vše národní – především lidové písně, tance a kroje, a tak se Přeloučtí rozhodli přispět k Národopisnému dni při otevření hospodářské výstavy v Pardubicích tanci v národních krojích. Do Pardubic mělo přijet z Přeloučska celkem 200 krojovaných chlapců a dívek. 13. května 1941 dostávají představy první výstavní neděle již zcela konkrétní podobu. Pardubický folklorista Ludvík Novotný – Záleský dostal za úkol vypracovat program národního dne, který mělo pořádat náčelnictvo Mládeže Národního souručenství o první neděli hospodářské výstavy. 1. června měli zaplnit sportovní stadion v Pardubicích hoši a dívky v národních krojích z celých východních Čech. VČS 13. 5. 1941 na str. 4 uvádí: „Mládež zatančí národní tance. Bude to rej radosti a krásy a vyhledávaná chvíle druhého výstavního dne.“ Národopisný den se rozrostl (alespoň v plánech) ve velkolepou událost, vždyť se jí mělo zúčastnit 2000 mladých (mezi nimi i z Přeloučska) v národních krojích z osmi okresů východních Čech. Dr. Ludvík Novotný – Záleský se ujal režie celého dne. Národopisný cyklus Prací, láskou a radostí žijeme měl náplň tohoto hesla vyjádřit tancem a zpěvem ve dvou celcích. Prvním zakončeném modlitbou za úrodu země a její lid, druhý měl vyvrcholit holdem plodné zemi, které nedá zahynout těm, kdo na ní pracují a milují ji. Zajímavou informaci přináší VČS 16. 5: „O národopisném dni, pořádaném MNS v rámci hospodářské výstavy v Pardubicích, proběhne 1. června východočeským krajem hvězdicová štafeta MNS, jež přinese pozdravné poselství všech třinácti okresů Pardubicka“... Štafeta měla běžet ze čtyř směrů – z Poličky, Ústí nad Orlicí, Skutče a Bohdanče. Předpokládalo se, že trať 210 km zdolají štafety za dvacet hodin.
Bylo rozhodnuto, že 3. hospodářská výstava „obsadí“ celé výstaviště pod zámkem, dále výstavní třídu od průmyslového muzea až ke stadionu a také část sportovního stadionu, kde se měla na škvárové dráze předvádět jateční hospodářská zvířata.
Město uzavřelo smlouvu se zemědělskou jednotou o pronájmu výstavních ploch, tedy výstaviště pod zámkem (kromě kavárny), pozemků u stadionu i části vlastního stadionu. Obec se zaručila za pomoc při požární a bezpečnostní službě a také přislíbila dle možností ubytovat návštěvníky; též měla zprostředkovat vylepování plakátů a shánět pomocný personál.
Pardubičtí s potěšením konstatovali, že autopavilon je v pořádku, rotunda potřebuje určité opravy (natřít stěny i střechu), drobné úpravy byly nutné u kiosků a cesty Výstavních sadů potřebovaly vysypat drtí. A tak práce bylo dost, ale vše bylo možné stihnout v termínu.
Řada živnostníků z Prahy projevila zájem o možnost vyložit své stánky v blízkosti výstaviště a v nich nabízet výrobky. Na zámku se ve stejné době měla konat výstava vývoje kremačního hnutí – rozvoj žehu, která se potom uskutečnila v historickém sále 1. patra. 15. května přináší VČS stručný program celé výstavy: od 30. 5. do 3. 6. měl být vystavován chovný skot, vepři ovce, kozy a drůbež, od 6. do 8. 6. měly vlastní výstavu vystřídat nákupní trhy drůbeže, holubů a králíků. 7. a 8. června byl určen ušlechtilým psům všech plemen a také předvedení psů cvičených. Výstavy se měly zúčastnit i hospodářské školy s expozicí, jak osnovy těchto škol přispívají k realizaci zemědělských plánů.
Také autopošta přislíbila svou účast, od 30. 5. do konce výstavy měla přijímat listovní zásilky, telegramy a zprostředkovat telefonní hovory. Filatelisty samozřejmě lákalo její speciální razítko.
V Grandu měla (viz výše) proběhnout jako „připojený podnik“ živnostenská výstava. Vypadalo to, že se Pardubice opět stanou velice navštěvovaným městem... 6. června ještě najdeme v tisku zmínku o tom, že jateční dobytek bude vystaven od 6. do 10. na zemědělské výstavě v Pardubicích na 2. výstavišti u sportovního stadionu. V sobotu 14. června ve 2 hod. odpoledne (tedy s týdenním zpožděním proti původnímu plánu) měla být na sportovním stadionu zahájena výstava psů, které se měla zúčastnit i známá chovatelka hraběnka Pavla Kinská z Kostelce nad Orlicí.
25. května se dočteme ve Východočeském Kraji o zprávě, která do deníku přišla těsně před uzávěrkou: Velký národopisný den je odložen na 15. června. A to je všechno.
Krojované družiny se sešly až 1. srpna na Kunětické hoře, prý před velkým národopisným dnem na sportovním stadionu 2. 8. 1941 (podle VČS), je však zajímavé, že tisk vyzdvihující sebemenší událost v našem kraji, o Národopisném dni nepřináší žádné informace, o večerním vystoupení na Kunětické hoře, tanci pěti skupin v krojích a pěší pouti krojované mládeže na místo vystoupení, které mělo velký úspěch, nás VČS informuje ještě 6. 8. 1941
Poslední zmínku o putovní hospodářské výstavě přinesl Východočeský Kraj 6. 6. 1941, na str. 6: „Výstavní stánky se rozebírají. Ježto hospodářská výstava v Pardubicích byla odložena, některé výstavní stánky, které byly pro výstavu postaveny, se rozebírají.“ Nic víc – ani slůvko odůvodnění, lítosti, vysvětlení. Suché konstatování faktu, tečka za událostí, jejíž plánování si vyžádalo tolik úsilí a nadšení.
