Zveme Vás
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
11.05.2024 09:00
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
12.05.2024 07:40
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Procházkou u sousedů v městě Přelouči
Prohlídka Přelouče byla již delší dobu naplánovaná a pro členy Klubu přátel
Pardubicka ji připravil ing. Jan Závodský, a to na sobotu 1. října 2011. Odjezd
z Pardubic byl stanoven na 9,37 hod. a v 10,00 hodin na nás měl pan Závodský
čekat v Přelouči. V sobotu na nádraží nám J. Řeháček oznámil, že pan Závodský
náhle onemocněl, a že za sebe pošle jako náhradu pana M.Čejku, který se nás
opravdu v Přelouči ujal. Nejprve nás přivítal, představil se a přednesl program
celé cesty s trochou historie. Přijelo nás 22 turistů. Poté jsme vyrazili k prvnímu
zajímavému objektu – k Divišově vile.
Vilu si po I.sv. válce nechal postavit ing. Jiří Václav Diviš (nar. 1848 v Pardubicích, zemřel 1923 v Praze), ředitel cukrovaru, starosta města, spisovatel, osvětový pracovník a člen českého národohospodářského ústavu. Autorem projektu je arch. Rudolf Kříženecký. Vila byla léta zpustlá, ale nedávno se jí ujali manželé Kyselovi, kteří už na nás čekali, a jak hlásá v chodbě vily pamětní deska „…S pomocí spřátelených firem jsme tuto památku obnovili v pokoře a naději, že tak posloužíme ke kráse města Přelouče a všem příštím generacím… – L.P. 2011/07/31“
K inauguraci objektu zde byla zahájena výstava přeloučského naivního malíře Ivo Štěpánka, která se nám všem velice líbila. Obrázky jsou určeny především dětem, ale potěší všechny generace svým půvabem a barevností. Vila bude dále sloužit jako výstavní objekt a centrum pro děti. Okolí vily je krásně upraveno, část ve stylu japonské zahrady. Poděkovali jsme a pokračovali dále do města. Prošli jsme celé náměstí a zamířili ke kostelu, který je trochu zastrčen za budovou školy. Zde už na nás čekají. Usedáme do lavic a slova se ujímá paní J.Bezdíčková, kostelnice. Dále nám pár slov řekl i pan Jiří Zachař, znalec umění. Dozvídáme se něco o historii zdejšího kostela. Je to kostel římsko-katolický sv. Jakuba Většího. Součástí je i nejstarší románská část z r. 1163, která slouží jako stará sakristie, kde byla nedávno objevena gotická freska apoštolů Petra a Pavla. Venkovní opěrné sloupy a lomené oblouky oken napovídají, že jde původně o gotickou stavbu. Kostel byl po požáru v roce 1646 přestavěn barokně. Historické varhany pocházejí z roku 1692. Poděkovali jsme panu Zachařovi a paní Bezdíčkové, a rozloučili se.
Naše další cesta vede do objektu Občanské záložny. Tento objekt je nejkrásnější budovou na náměstí, projektovaný rovněž architektem Rudolfem Kříženeckým a postaven v letech 1899 až 1901. Je to multifunkční budova, kde se nacházel peněžní ústav, divadlo, slavnostní aula, knihovna, muzeum a restaurace. Dnes je sídlem městské knihovny (pův. tělocvična Sokolů), Komerční banky, divadla, reprezentační auly, pěveckého sboru J. B. Foerster. Celý objekt je krásně zrestaurován včetně restaurace. Především cizinci, ale myslím i další lidé, považují objekt Záložny za zámek. Tam už na nás čeká pan Starý a pouští nás dovnitř. Naše první cesta vede velkolepým schodištěm do patra, kde se nachází malá kavárna a za ní svatební síň. Poté vcházíme do velkého sálu, kde se konají různé společenské akce, plesy a kde se vyhlašuje známá „Cena Františka Filipovského“ za dabing. Sál není nijak velký, ale je krásně zdobený bílým štukem na stěnách i na stropě a se zajímavými lóžemi a balkonem o patro výše. Tam jsme se byli rovněž podívat. Upoutaly mne na chodbě zvláštní skříně, ale to jsou velice zvláštní vstupy do jednotlivých lóží. V patře se nachází malý baletní sál, který využívá především mládež. Po prohlídce nás pan Čejka postavil na schody Záložny a fotil (po obědě nám všem přinesl na počítači provedenou fotografii – to bylo milé a všichni ještě jednou moc děkujeme).
Je půl jedné a tak jdeme do restaurace v Záložně na oběd. Byli jsme předem objednáni. Oběd byl chutný a ne moc drahý. O půl druhé máme opět s panem Čejkou sraz na náměstí.
Masarykovo náměstí bývalo původně trojúhelníkové až do roku 1880. Jižní fronta náměstí začíná budovou Městského úřadu, odkud pokračuje podloubím, původně dřevěným, od roku 1831 zděným. Městský úřad zde působí ještě v dalších dvou domech s podloubím. Na druhém z nich je umístěna pamětní deska významného právníka a spisovatele doktora Ladislava Quise, který zde působil od roku 1884 do roku 1908. V horním pravém rohu náměstí se nachází opravená budova, kde od roku 1813 bydlel magistrátní rada Dr. Jan Rettig s chotí Magdalenou Dobromilou než odešli do Litomyšle, jak na budově hlásá pamětní deska.
Dalším zajímavým objektem v Přelouči, kam nás pan Čejka dovedl, je evangelický kostel, který byl navržen opět arch. Rudolfem Kříženeckým. Projektant zde využil při řešení vnitřní chrámové prostory, pro naše poměry nevšedních návrhů, jež mu byly poskytnuty stavebním podnikatelstvím z New Yorku v USA. Stavbu inicioval farář František Kapuš, který studoval v USA, spolu s kurátorem Chlumským. Kostel už z dálky upoutá svou neobvyklou architekturou. Fasáda je bohatě zdobena tvarovanými prvky, lunetami pod přesahující střechou, sgrafity a nápisy z evangelií. Vstup do kostela je pod hranolovou věží. Vnitřek je prostý, ale nezvykle stavěný. Má tvar amfiteátru, který se svažuje do jednoho bodu, ke kazatelně a ke stolu Páně. Kostel je dnes historickou stavbou. Zde jsme byli pozváni a uvedeni evangelickou farářkou paní H. Šusterovou, která nás seznámila s historií kostela. Poděkovali jsme za ochotu a pokračujeme spolu s panem Čejkou dále městem.
Na rohu Pražské ulice se nachází rodný dům našeho vynikajícího herce Františka Filipovského. Je tu umístěna jeho pamětní deska a také pamětní deska jeho otce, hudebního skladatele a ředitele kůru, který v Přelouči žil 50 let a také zde zemřel. Samotný dům nepůsobí nijak zajímavě. Odtud procházíme ulicí Tůmy Přeloučského. Naskýtá se nám pohled na skladbu jednotlivých domů od malé a staré chaloupky až po výstavbu současného moderního objektu.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 1-2/2012
