Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Z biografického slovníku Polenska
Jan Prchal žije v Polné a je národopisným pracovníkem ale navíc i knihkupcem
a nakladatelem. V roce 2002 sepsal a vydal Biografický slovník Polenska.
Známe se už dlouhá léta, kdy nás pojila filatelie a poštovní historie. Polnou
proslavila řada osobností, z nichž nejznámější byla Božena Němcová. Jeho
publikace zaznamenává podrobně bezmála 300 jmen. Je zajímavé, že někteří
tam uvedení měli spojitost právě s Pardubicemi. Jistě bude užitečné je právě na
těchto stránkách připomenout.Antonín K o l á r s k ý (1794 Pardubice, 1867 Velká Losenice)
Jeho otec byl pardubickým měšťanem a kožešníkem. A.Kolárský po studiích teologie působil jako kněz na mnoha venkovských místech, mj. i v Polné. Zastával se českého jazyka a byl propagátorem naší kultury. Kde působil, tam zakládal knihovny a dbal, aby se knihy dostaly mezi farníky. Když v r. 1836 působil jako farář v Jámě na Žďársku, více jak měsíc ukrýval svého přítele Karla Havlíčka Borovského tehdy stíhaného policií. Pilně přispíval do celé řady českých časopisů a také je odebíral. Pochopitelně jeho vlastenecká činnost neunikla pozornosti úřadů a býval i pod policejním dohledem. Bezesporu to byl vlastenec a neuškodí si našeho rodáka připomenout právě na těchto stránkách.
František S c h w a r z (1840 Pardubice, 1906 Plzeň)
Byl publicistou, reformátorem obecní samosprávy a byl i poslancem. V Praze studoval na České technice a následně i národohospodářství. Jeden čas žil i v Polné. Vykonával novinářskou práci v řadě časopisů, kde se mj. potkal i s Janem Nerudou. V r. 1864 byl vyslán do Plzně, kde založil Plzeňské noviny. Následovně pak byl činný v plzeňské samosprávě. S literární činností již začal v Praze a přispíval do Květů, Lumíra, Obrazů života aj. Do odborného tisku psal erudované články z oblasti veřejné samosprávy. V roce 1883 byl zvolen do sněmu za Rokycany a Blovice, později za Plzeň. Začátkem 20. století byl za Plzeň členem říšské rady. Byl i jmenován čestným měšťanem Plzně. Určitě je to osobnost v Pardubicích nyní neznámá.
Stanislav Z e m a n (Záhoří u Pelhřimova 1915, Polná 1996)
Pro město Polnou udělal mnoho záslužné práce, když se zasloužil o organizování brigádnické opravy místních čtyř kostelů. Např. na kostele sv. Barbory jeho úsilím byla po větrné smršti postavena nová věž. Z jeho životopisu vyplývá, že vystudoval učitelský ústav a posléze i gymnázium v Hradci Králové. V letech 1935-1937 působil jako učitel na české menšinové škole ve Winterslandu v Belgii. Až těsně před válkou vystudoval bohoslovectví. V roce 1942 působil jako kaplan v Pardubicích. V roce 1950 byl zatčen a tři roky internován v Želivě. Po propuštění se vrátil do Pardubic, ale mohl pracovat jen jako stavební dělník v Průmstavu, pak byl zaměstnán v Řempu a Technomatu. Až v roce 1968, když už mohl vykonávat církevní funkci, byl duchovním správcem v Býšti a Vysokém Chvojně. Konec života prožil v Polné. Tolik o třech lidech, kteří žili mezi nám
