Zveme Vás

28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

05.05.2024 07:55

Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice

Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.05.2024 08:35

Rozhledna Milíř

Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Kategorie aktualit

Archiv aktualit

Ing. Jindřich Žilka (1886 - 1942), teoretik agraismu a bojovník proti totalitám

I. Osobnost Stále se ještě setkáváme s postavami, jež jsou spjaty s naším regionem, v němž kdysi patřily mezi významné, ale dnes jsou zcela nezaslouženě zapomenuty. Patří k nim i agrární předák Ing. Jindřich Žilka ze Starých Ždánic na Pardubicku. Samotná jeho příslušnost k Republikánské straně venkovského a malorolnického lidu jej stigmatizovala. 1/ Narodil se 1. srpna 1886 v Bílých Poličanech (na okrese Hořice) a za první republiky proslul jako poslanec Národního shromáždění a teoretik agrárního hnutí. Žil ve Starých Ždánicích čp. 1 2/, býval považován ve své straně za znalce zahraniční politiky, roku 1938 byl generálním tajemníkem své strany (pak i nově vzniklé Strany národní jednoty SNJ), předsedal fotbalovému klubu AC Sparta Praha a župnímu sboru Selských jízd na Pardubicku. Byl přirozeným politickým vůdcem své strany v pardubickém volebním kraji a velmi dobrým řečníkem. 3/ Pracoval ve fi nančně-politické komisi výkonného výboru své strany, v technicko-dopravním výboru a předsedal též výkonnému výboru. Již roku 1936 vydal knihu „Republikánská strana o zásadách čs. zahraniční politiky“. Upozorňoval na nutnost branné a morální výchovy národa (v souvislosti s nacistickým nebezpečím). Byl přesvědčeným vlastencem-čechoslovakistou, o čemž svědčí úryvek jeho řeči z roku 1938, již citoval K. H. Frank při procesu s R. Beranem v červnu 1942: „Dali jsme německé menšině tolik práv, kolik žádná německá menšina nemá v žádném jiném státě Evropy… Našich hranic se nezřekneme a cesta přes ně by byla teprve potom volná, když by na nich vykrvácel poslední Čechoslovák.“ 4/ Byl to J. Žilka, kdo navštívil R. Berana po jeho nervovém kolapsu 15. března 1939 a kdo toho dne řídil za něj i jednání SNJ. 5/ J. Žilka za protektorátu vyvinul pozoruhodnou odbojovou činnost (údajně vedl tajnou agrární organizaci „Zelený kříž“ společně s Josefem Černým a Adolfem Hrubým, jež měla mít oporu v tzv. kampeličkách). 6/ Za tuto činnost byl Žilka zatčen a 20. června 1942 zastřelen v Kobylisích (za druhého stanného práva za „schvalování atentátu na Heydricha a vybízení k podpoře pachatelů“.) President E. Beneš mu udělil in memoriam Čs. válečný kříž 1939. 7/
Jeho památku se po válce snažila pošlapat KSČ přejímáním nacistických hodnocení („ein bekannter Korruptionist“). 8/ Ministerstvo vnitra vedené komunistou V. Noskem vyšetřovalo k jeho osobě bývalé činitele protektorátu a herečku L. Baarovou. Bývalý ministr prof. Jan Kapras vypověděl 4. dubna 1946, že generál J. Syrový mu vzkazoval v roce 1938 přes Žilku, aby jednal s KSČ i NOF, V. Rada uvedl již 11. února 1946, že Žilka prý chtěl 14. března 1939 vytvořit vládu s účastí Vlajky. 9/ L. Baarová vyslýchaná již 11. října 1945 neblaze proslulým kpt. Bedřichem Pokorným tvrdila, že v létě 1938 zprostředkovala na žádost emisarů R. Berana–J. Žilky a J. Zadiny (Zadina přežil válku v koncentračním táboře) – kontakt agrárního vedení na nacistického státního sekretáře Hankeho, kterého znala z doby svého poměru s ministrem propagandy J. Goebbelsem. Agrárníci chtěli prý získat kontakt i na Goebbelse. 10/ Baarová dále při výslechu 24. září 1946 uvedla, že byla koncem roku 1938 pozvána Žilkou a jeho ženou na čaj, při němž se jí Žilka vyptával na poměry v Německu. 11/ Při výsleších protektorátních aktivistických novinářů V. Krychtálka a V. Ryby v září 1946 Ryba m. j. uvedl, že gestapo našlo v Žilkově bytě rukopis pozdější Krychtálkovy knihy „Bolševici, Beneš a my“, která vznikla za působení V. Krychtálka jako zpravodaje Lidových novin v Moskvě v 30. letech, kdy vrcholily stalinské čistky. Poslední adresa J. Žilky v Praze byla: Hradešínská ul. 1929 /6b, Praha 12-Vinohrady. Po únoru 1948 chtěl prý v Německu bývalý agrárník Miloslav Rechcígl oranizovat bývalé Žilkovy stoupence (v srpnu 1949 ve Frankfurtu nad Mohanem). 12/ Syn Ing. Žilky JUDr. Jindřich Žilka ml. (nar 9. 10. 1915 v Českých Budějovicích, příslušný do Sovětic na Královéhradecku) podle hlášení StB z 13. 9. 1949 převzal v Praze otcův byt, ale za války se zdržoval s matkou na venkově – na velkostatku ve St. Ždánicích. Po roce 1945 se vrátil do Prahy, kde dostudoval (1946 dosáhl doktorátu práv). 13/ Od 1. října 1948 byl úředníkem ministerstva zemědělství, v roce 1949 byl zaměstnán na Národním pozemkovém fondu (Praha 2, Václavské nám. 58). Podle hlášení StB chtěl po roce 1945 založit 5. politickou stranu (mimo Národní frontu). Za první republiky získal první politické zkušenosti jako vedoucí agrární mládeže. Osobně se stýkal s L. Feierabendem (1891–1969), bývalým ředitelem Kooperativy a Čs. obilní společnosti, pozdějším ministrem ve vládách J. Syrového a A. Eliáše a členem tzv. Politického ústředí za Protektorátu. Mladý Žilka byl po únoru 1948 bezpartijním, stýkal se prý s přívrženci kléru a vystupoval jako odpůrce komunistického režimu. Vedl prý nákladný život a rád se opíjel. 14/ Jeho manželka Ludmila (sňatek se konal 23. září 1950) byla dcerou agrárního předáka Bohumíra Bradáče (1881–1935), za první republiky ministra zemědělství (1929–32) a později ministra národní obrany (1932–35). Komunisté ji využili jako svědkyni v procesu s R. Beranem (1947) a v 50. letech ji odsoudili na 12 let vězení. 15/ II. Politický odkaz Pokusme se nyní analyzovat politické názory Ing. Jindřicha Žilky st. (1886–1942) na základě jeho projevů a článků ve „Východočeském republikánu“ v období 1935–39. V lednu 1935 vyzýval Ing. J. Žilka v projevu k mladým republikánům k lásce ke státu, ke kladnému poměru k náboženství a historii. Je třeba jít za Švehlou, odmítnout frázovité vlastenectví, nevolit do čela ty, kteří mají zášť. Národu chybí charakter. 1/ V projevu na okresní schůzi agrární strany v Pardubicích v únoru t. r. v zahraničně- -politické analýze roku předpovídal zápas o svobodu a samostatnost. Vybízel k jednotě a vytváření dobře vyzbrojené armády. 2/ J. Žilka se stal kandidátem agrárníků do Poslanecké sněmovny ČSR ve volebním pardubickém kraji, F. Udržal tu kandidoval do Senátu. V květnu 1935 přinesl „Východočeský republikán“ Žilkův článek „Před rozhodnutím“ pojatý jako předvolební zamyšlení. 3/ Sám absolvoval 14. května 1935 velkou předvolební schůzi v hotelu „Zlatá štika“, kde byl hlavním řečníkem. Připomněl slova A. Švehly z jeho Hovorů s K. Čapkem v Karlových Varech: „Ne diktaturu!“ Protože selhal ekonomický liberalismus, je třeba hospodářské regulace, jež přinese i zdravé a silné zemědělství. Vyzval k náboženské snášenlivosti. 4/ 24. května 1935 přinesl „Východočeský republikán“ volební výsledky, agrární strana zvítězila v celostátním měřítku (po SdP K. Henleina) i v Pardubickém kraji. V Pardubicích získala 8071 hlasů, v župě 57157 hlasů, o 8266 hlasů před ČSSD. V celostátním měřítku získala 14,3 % českých hlasů. 5/ V červenci 1935 vystoupil poslanec J. Žilka v Dolních Ředicích, kde žádal „vlastenectví ne praporů a fanglí, ale skutků.“ Žádal také odstranění propasti mezi venkovem a městem. 6/ Tentýž měsíc promluvil i v Kostelci nad Orlicí (21. 7.). ČSR by měla být hospodářsky soběstačná, měla by poskytnout investiční peníze na práce pro nezaměstnané. Proti německému sebevědomí je třeba dokonalé obrany státu. 7/ Na podzim t. r. (27. 10.) vystoupil J. Žilka v Pardubicích při jednání župního výboru své strany, kde upozornil na „zvláštní stav mezi mírem a válkou“. Dále řekl: „Rusko je dnes naším spojencem (ministr zahraničí E. Beneš podepsal smlouvu se SSSR – pozn. J. K.). Vládne tam rudý fašismus, stejný jako kterýkoliv jiný fašismus,“ upozornil prorocky J. Žilka, snad i na základě zpráv, jež mu z Moskvy obstarával zpravodaj LN V. Krychtálek. Žilka upozornil na potřebu povznášet sebevědomí národa. Varoval před tím, že „naši Němci budou vždy inklinovat k Říši.“ 8/ V prosinci t. r. promluvil J. Žilka na ustavující schůzi krajského zastupitelstva své strany v Pardubicích, kde také akcentoval boj za světový mír a proti nezaměstnanosti. 9/ V roce 1936 (28. 2.) promluvil na členské schůzi RS v Pardubicích v hotelu „Veselka“ (zbourán r. 1972). Konstatoval, že bohužel „není žádná vyhlídka na lepší časy“. Nastal pokles mravů, diktatury ohrožují klid a bezpečnost ve světě. Zemědělci by měli zůstat demokraty jako dříve. 10/ „Východočeský republikán“ připomněl na začátku září 1936 50. narozeniny J. Žilky (dožil se jich 1. září). 11/ Zajímavá slova pronesl J. Žilka k dorostu strany v Praze: „Konzervativní svět se na nás dívá jako na bolševickou fi liálku (roz. . na ČSR – pozn. J. K.). Komunismus u moci znamená diktaturu. Demokracie u marxistů je jen otázkou taktickou… Rovnítko mezi socialismem a demokracií dává marxistická žurnalistika pro oslnění nevzdělaných lidí.“ Tato prorocká slova J. Žilky se bohužel naplnila po válce, v období 1945–48. V roce 1936 varoval poslanec J. Žilka před tím, aby se „ČSR nestala instrumentem velmocenských zájmů ani Ruska ani Německa“ a před tím, že „politika nesmí být projevem uražené ješitnosti ani nesplněné ctižádosti jedinců.“ 12/ Je zajímavé, že J. Žilka vystoupil t. r. v Poslanecké sněmovně (v zahraničním výboru) s velkou řečí, v níž se věnoval zahraniční politice ČSR. Tato politika musí budovat na vnitřní síle státu. „Když bude třeba, je nutno revidovat i koncepci zahraniční politiky. Jest záhodno, abychom si uložili reservu ve vyjadřování a kritice vnitřního režimu cizích států.“ 13/ Zde jistě mířil na německé diplomatické stížnosti na kritiku nacismu v ČSR. Kritizoval však i „lichotníky, kteří udržují v nás samolibost, zabraňují poznávání chyb a znemožňují jakoukoliv nápravu.“ A pokračoval: „Zahraniční politika v demokracii nesmí být tajnou diplomacií, jako tomu bylo před válkou, nesmí být výsadou ani osob ani skupin…“ 14/ Švehlovo „Dívejte se dobře!“ se mělo stát mostem do nového roku 1937. Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 3-4/2013