Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
123456789
Zveme Vás
04.05.2025 08:20

Nový zámek Rudoltice

Lanškroun – Nový zámek Rudoltice – rozc. U spálené boudy –Česká Třebová. Délka trasy 12 km. Odjezd 8:22 hod. vlak ČD, návrat 16:55 hod. ČD. Ved. Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2025 08:25

Podle Divoké Orlice

Litice n. Orlicí, hrad Litice, Brná, Potštejn . Délka trasy 8,5km. Odjezd ČD v 8.29h. Návrat ČD v 15,28/17,16 h Vede a. Kulišová. Turistická vycházka týmu B pro méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.

typ akce: Turistické vycházky

07.05.2025 18:00

Válečná nemocnice Karanténa

Přednáška s projekcí historických fotografií. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského nám. v Pardubicích. Vstup zdarma, veřejnost je zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

11.05.2025 09:05

Zřícenina hradu Kyšperk

Letohrad – Zámecký park – Kyšperk – Kaple sv. Jana Nepomuckého – Písečná u Rybníčka – Valdštejn – Hrubý kámen – Letohrad. Délka trasy 14 km. Odjezd 9:06 hod. vlak ČD+LEO, návrat 16:55 hod. LEO+ČD. Ved. A. Milatová. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.

typ akce: Turistické vycházky

11.05.2025 09:05

Zřícenina hradu Kyšperk

Letohrad – Zámecký park – Kyšperk – Zámecká zahrada – Letohrad. Délka trasy 7 km. Odjezd 9:06 hod. vlak ČD+LEO, návrat 14:55 hod. LEO+ČD. Ved. J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B pro méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

Osoby a osobnosti leteského dávnověku Pardubic - 4. část

obrázek k článku DONÁT Viktor
Pardubický hoteliér. V září 1906 byl s motocyklem Trojan a Nágl Torpedo 3 HP přihlášen k závodům v Sobotce1. V roce 1911 vstoupil do Aviatického družstva v Pardubicích2.
Zúčastnil se již ustavující valné hromady dne 26. dubna 19113. Členství pravděpodobně ukončil téhož roku. Více mi není o něm známo.

DVOŘÁK Boža (Bohumír)
Významný pardubický architekt a stavitel, bratr Františka a Oldřicha Dvořáků. Narozen 6. května 1864 v Valech u Přelouče. Neznám žádné doklady o jakémkoli jeho podílu na pardubické aviatice. Do našeho přehledu však přeci jen snad tak trochu patří, neboť tu byl jakýsi důvod pozvat ho na valnou hromadu Aviatického družstva v Pardubicích, která se konala 19. února 19284. Zda se této schůze účastnil, není bezpečně známo.

DVOŘÁK František
Majitel strojírny v Pardubicích, poblíže tehdejšího nádraží. Postrádám jeho osobní údaje. Patrně vrstevník Františka Kašpara, Františka Čiháka sen. a Františka Vambery. (Okolnosti mi prozatím neumožnily další studium jak v materiálech v Pardubicích, tak v archivu ČVUT v Praze.) Víme, že František Dvořák patřil mezi aktivní členy Klubu velocipedistů v Pardubicích a například v dubnu 1889 byl zvolen do „závodního komirétu“5. Po několik období také působil jako pardubický radní6.
V roce 1878 byl jakýsi Dvořák členem spolku studentů vysokých škol technických Kunětice7, ale soudě podle Katalogu studentů české techniky v Praze z téhož roku se nejspíše jednalo o Josefa Dvořáka, narozeného 1860, syna pardubického hostinského Františka Dvořáka8. Patrně se nejedná o bližšího příbuzného, neboť jiný Josef Dvořák, narozený 12. srpna 1871 (nebo 23. května 1870) ve Svítkově, syn strojníka Františka Dvořáka v Pardubicích, studoval v létech 1883/1884 až 188/1889 pardubickou reálku9.
Firma František Dvořák patřila mezi menší podniky, v roce 1919 měla asi 40 dělníků10.
František Dvořák ve své továrně patrně poskytoval Janu Kašparovi i bratřím Čihákům prostor a zřejmě i strojní vybavení při výrobě součástek a nejspíše i při rozsáhlejších pracích na letadle. Konkrétních zpráv je však zatím známo málo. Ta první z nich je z 9. července 1910: „ve strojírně Fr. Dvořáka opravuje se právě létadlo bratří Čiháků“11 V případě Ing. Kašpara se patrně jeho podnik podílel již na prvním letadle Kašpar systém Kašpar z jara 1910, jak nám to s ročním odstupem sdělují místní Samostatné směry12. V případě potřeby si místní aviatici „zapůjčovali“ jednotlivé dělníky, například Karla Vávru.
Když byla v červenci 1910 v Pardubicích utvořena „aviatická komise“ na radnici, byl František Dvořák jmenován jejím členem13. V důsledku toho se patrně zúčastnil příprav k ustavení Aviatického družstva v Pardubicích a spolu s Ing. F. Vamberou se jako zástupce města stal se členem přípravného výboru14. Na ustavující valné hromadě Družstva byl zvolen do výboru15. Členem družstva byl nejméně do roku 191316.

DVOŘÁK Otakar Vl.
Jeden z bratří Dvořáků, bratr a společník majitele strojírny Františka Dvořáka. Dne 26. října 1896 se obrátil dopisem na Ing. Gustava Victora Fingera z Prahy17, tehdy předního českého leteckého odborníka. V dopise popsal svou myšlenku bezpilotního letadla. Podle dochované skici mělo mít letadlo obdélníkové křídlo velmi malé štíhlosti, s deskovým profi lem, nemělo být opatřeno ocasními plochami. Kolem trupu ogiválního tvaru měla být umístěna Archimédovou šroubovicí, která měla rotovat a tak pohánět letadlo kupředu. K pohonu měla sloužit turbina hnaná benzinovými parami. Řešení letadla bylo dosti primitivní a mj. by v případě realizace bylo naprosto nestabilní a už jen z toho důvodu by nebylo schopno letu. I přes tyto výhrady je nutno říci, že je to patrně nejstarší pardubická studie dynamického letadla s pevným křídlem. Detailnější projekt letadla však nebyl vypracován. Krátké pojednání o studii letadla přinesly Zprávy KPP 1–2/1991 na str. 27–28. Pokud jde o Otakara Dvořáka, nevíme o něm mnoho. Narodil se 30. září 1866 ve Valech u Přelouče v rodině strojníka Františka Dvořáka, později působícího v Pardubicích. Ve školním roce 1878–1879 studoval první ročník pardubické reálky. Ve druhém pololetí propadl z češtiny a němčiny18 a studium ukončil. Patrně byl technicky značně nadaný, provedl mnohá zlepšení na zemědělských strojích, zavedl výrobu kuličkových ložisek. Na různých hospodářských výstavách obdržel několikrát ocenění. Pracoval v pardubickém Sokole. Zemřel po delší nemoci ve věku pouhých 32 let dne 12. června 189819.

DVOŘÁK Oldřich
Třetí z bratří Dvořáků, který zasáhl do pardubického létání (Fr. Dvořák, Ot. Dvořák, Old. Dvořák). Podle Výkazu páté třídy obecné školy v Pardubicích na Novém městě za školní rok 1889–1890 se narodil v Pardubicích 17. května 1879 jako syn strojníka Františka Dvořáka20, podle Hlavního katalogu studentů pardubické reálky za rok 1893–1894, kdy studoval čtvrtý ročník, se narodil 27. května 1879 v Pardubicích21. V tomto roce však nepatřil k úspěšným studentům, propadl ze čtyř předmětů a v následujícím roce 1894–1895 opakoval, avšak v červnu 1895 studia se souhlasem otce zanechal22. Bezprostřední dobové zprávy o jeho činnosti v aviatice neznám, avšak zvláště Eugen Čihák na něj nejednou vzpomíná, navíc je (byť vzácně) zachycen i na fotografi ích z pardubického leteckého prostředí. Mezi členy Aviatického družstva v Pardubicích ho nenalézáme, patrně bratr František „zastupoval rodinu“. Dokladem o přátelství s Ing. J. Kašparem a E. Čihákem je též Kašparův korespondenční lístek z 10. února 1913, adresovaný do Prahy redaktoru J. Kalvovi23.

DVOŘÁK, Ing., Vendelín
Podnikatel staveb v Pardubicích. Postrádám o něm osobní údaje. Patrně s Františkem Dvořákem příbuzný nebyl. V roce 1911 se stal členem Aviatického družstva v Pardubicích, členem byl nejméně do roku 1913. Ještě 19. února 1928 se účastnil Valné hromady Družstva24.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem