Paragrafy o sexu aneb znásilnění opět jinak
Přednáška JUDr. Miroslava Mitlohnera. Koná se v Revoluční ul. 5 v Praze 1. Vstup zdarma.
typ akce: Pražská pobočka KPP
PP Úpolíny u Kamenice
Trhová Kamenice, Modrý lom, Kamenný vrch, Upolínová louka, rybníky, Trhová Kamenice. Délka trasy 7,5km. Odjezd BUS v 8,05h. st. 13. Návrat BUS+ČD v 15,01/16,05h. Vede K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B pro méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
Staročeské muzeum Trusnov
Uhersko – Trusnov – Horní Jelení. Délka trasy 12 km. Odjezd 8:45 hod. vlak ČD, návrat 15:22 BUS / 17:18 hod. BUS+ČD. Ved. P. Kožený. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
Po stopách historie obvodu Pardubice III
Komentovaná vycházka doplněná přednáškou s projekcí. Sraz před místní knihovnou na Dubině.
typ akce: Výlety do historie
Vila Tugendhat / hrad Špilberk
Odjezd do Brna 7:13 hod. vlak RegioJet nebo 7:06 vlak ČD. 1.skupina (pouze pro předem přihlášené) – od 10 hod. prohlídka vily Tugendhat, komentovaná prohlídka náměstí Míru, Svobody, „Zelňák“. Ved. Z. Buryánková 2.skupina – Hrad Špilberk a okolí, komentovaná prohlídka Moravského nám, nám. Svobody, „Zelňák“. Ved. A. Milatová. Délka trasy 9 km. Návrat 16:55 hod. ČD / RegioJet 17:42 hod. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
Před 50 roky odešel tvůrce nejlepších domů v Pardubicích

Když se řeknou Pardubice, velké většině přespolních se vybaví vedle dostihů, hokeje a chemického průmyslu také nádraží. A to zdaleka nejen proto, že přes něj často projíždí nebo že ho používají k cestám do práce či zábavou. Hala s hotelem postavená na konci 50. let minulého století je dosud považována za jednu z nejpovedenějších nádražních budov v České republice. Jejím spoluautorem je architekt Karel Řepa. Od jeho úmrtí uběhlo padesát roků.
„Pardubické nádraží je určitě nejvýraznější stavbou Karla Řepy. Je to svého druhu jedna z nejlepších staveb v zemi, což dokazuje i to, že bez větších potíží funguje i více než padesát roků od svého dokončení“, říká pardubický architekt a radní města Milan Košař.
Řepa na projektu hlavního nádraží spolupracoval s Karlem Kalvodou a Josefem Dandou už v letech 1947–1948. Stavba byla však dokončena až v roce 1959. Karel Řepa se tak jen těsně dožil slavnostního otevření nádraží. Zemřel 2. března 1963. „Musíme si uvědomit, jakou éru zažívalo Československo v 50. letech. Je skoro až zázrak, že Řepovi se povedlo v době tuhého stalinismu prosadit čistě funkcionalistickou podobu tak význačné stavby,“ uvedl Milan Košař.
Ale nejplodnější éru zažil akademický architekt už za první republiky. Velmi výrazně se podílel na přípravách Výstavy tělesné výchovy a sportu, která se v Pardubicích konala v květnu až říjnu 1931. Byl jejím hlavním architektem a stál za velmi uznávanou podobou všech výstavních pavilonů.
„Kdyby po něm nezůstalo nic než výjimečnost jeho prací na Výstavě tělesné výchovy a sportu a pardubické nádraží, tak by byl stejně brán jako neopominutelná osobnost české architektury,“ uvedl Řepův syn Miroslav, který je sám uznávaným architektem. Ze zmíněného období pochází například dům Josefa Otty, který stojí v centru Pardubic na křižovatce ulic Smilovy a Bratranců Veverkových. Poté také řada honosných vil z okolí Matičního jezera. Za kulturní památku byla prohlášena vila Viktora Kříže v Bulharské ulici číslo popisné 655.
Ze samotné výstavy se pak uchovaly zbytky Letního stadionu a hlavně budova Střední průmyslové školy potravinářské u Grandu. „Nedá se zpochybnit to, že Řepovy domy patří k těm vůbec nejpovedenějším ve městě. Ještě bych k nim připojil dnešní Ideon, ve kterém dříve bývaly lázně. I tento dům projektoval Karel Řepa,“ dodal architekt Milan Košař na adresu muže, který studoval u známého slovinského architekta a urbanisty Josipa Plečnika. „Až z dopisů, které psal až do 50. let Josipu Plečnikovi, jsem se dozvěděl o bolestech a radostech svého otce,“ dodává Řepa.
ARCHITEKT KAREL ŘEPA
Narodil se 23. října 1895 v Novém Plesu, zemřel 2. března 1963 v Pardubicích. Byl zejména autorem řady funkcionalistických staveb na Pardubicku. Studoval od roku 1918 pražskou UMPRUM a byl žákem Josipa Plečnika, jehož práce zprvu formovala i jeho vlastní styl. Plečnika následoval až do slovinské Lublaně, kde svá studia dokončil. Později pracoval krátce v Praze v ateliéru Františka Krásného a natrvalo se nakonec usadil v Pardubicích, kde od poloviny 20. let projektoval řadu moderních budov rozličného určení. Byl hlavním architektem Výstavy tělesné výchovy a sportu v roce 1931. Dodnes se z výstavy dochovala budova Střední průmyslové školy potravinářské. Navrhl také řadu vil, ale hlavním dílem je pardubické nádraží.