Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
STARÉ DOMY VYPRÁVĚJÍ - 5.díl: Dům čp.63 Třída Míru Pardubice (dnešní ČSOB)
Na dnešní Třídě Míru (za první republiky zvané Wilsonova třída) stojí proti budově pošty Pardubice1 dům čp.63 (dnes sídlo ČSOB). V roce 1832 patřil dům Josefu Wirthovi (1814-1884), rodáku z Břehů u Přelouče, vyučenému řezníkovi, který jej po požáru s pomocí příbuzných vystavěl znovu. Wirth byl roku 1849 členem deputace pardubických měšťanů k říšskému sněmu v Kroměříži. Jako podnikatel vyrostl v 50. a 60. letech 19.století (např. nájem velkostatku Poličany u Dvora Králové a založení rolnického cukrovaru v Dobré Vodě u Hořic v Podkrkonoší). V letech 1875-79 se mu jako předsedovi správní rady pardubického akciového pivovaru (založeného roku 1872) podařilo jako ?úvěrovému kouzelníkovi? tento pivovar zachránit z dluhů. Dům čp.63 držel v letech 1882-1902 jeho syn Alois, který byl po otci též majitelem sousedního domu čp.149. Roku 1902 koupil dům čp.149 zeť A.Wirtha ing. Jan Novotný, který na místě spojených parcel nechal vystavět širší dům čp.63 st. ? 23 n.
V období první republiky tu v prvním patře bydlel a měl i svou advokátní kancelář ?enfant terrible? pardubické advokacie JUDr. Václav Hrbek (1867-1949), dnes v Pardubicích pozapomenutá postava. Tento hořovický rodák s omladinářskou minulostí, osobní přítel Aloise Rašína a Antonína Hajna, přišel do Pardubic z Chlumce nad Cidlinou roku 1906. Politicky patřil ke státoprávní demokracii, již zastupoval v pardubickém zastupitelstvu. V roce 1918 ? při vzniku ČSR ? se stal V.Hrbek význačným představitelem revolučního ONV v Pardubicích. Převrat popsal jako jeden z pardubických mužů 28.října v brožuře ?Z domácího odboje v Pardubicích roku 1918?. V roce 1922 byl slavnostním řečníkem při odhalení pomníku M. Jana Husa v Sezemicích. Pardubická veřejnost znala dr. Hrbka jako člena Spolku divadelních ochotníků i jako vtipného fejetonistu a pohotového politického glosátora v novinách agrární strany ?Východočeský republikán? (členem agrární strany se V.Hrbek stal pro obdiv k fenomému českého selství i přátelství s F.Udržalem) a v novinách národně demokratické strany ?Východ? (jeho přáteli v této straně byli m.j. Alois Rašín a básník Viktor Dyk). Dr.Hrbek byl též vynikajícím překladatelem francouzských klasiků G.de Maupassanta a J.Lemaitra. Patřil k ideovým odpůrcům Masarykova realismu a zůstal jím i v době první republiky. Dopisoval do protihradního listu ?Fronta? redigovaného K.Horkým a kritizoval prosovětskou politiku E.Beneše.
Z jeho advokátní praxe lze vzpomenout např. roku 1929 obhajobu známého pardubického fotografa Josefa Pírky proti autoru skandalizujícího románu „Huláni a kavalíři“ Janu V.Rosůlkovi (kniha musela být stažena z oběhu) a v roce 1932 obhajobu bývalého generála ruských legií R.Gajdy, vůdce Národní obce fašistické. Hrbkův syn JUC V.Hrbek ml. spoluzakládal tuto stranu v Pardubicích roku 1926 a od roku 1932 byl jejím členem i jeho otec, jenž ji reperezentoval v městském zastupitelstvu a od roku 1934 i v právní komisi města. Po vzniku pravicového volebního bloku „Národní fronta“ (1935) stal se V.Hrbek st. členem vedení tohoto bloku v Pardubicích. Roku 1936 spolupodepsal prohlášení tzv. Všeslovanského komitétu proti stalinskému režimu v SSSR. V době Protektorátu Čechy a Morava se politicky neangažoval, ale jako integrální český nacionalista byl vyslýchán gestapem.
Zemřel ve věku 82 let 16.prosince 1949 v Pardubicích, zdrcen smrtí svého syna, který zemřel po výslechu v Zemské donucovací pracovně 25.května 1945 na „hnisavý zánět podkožní tkáně v noze“.
JUDr. Václav Hrbek st. mapoval nejen soustavně staré Pardubice a jejich výrazné postavy (F.Messany, J.Šedivec, F.Herrmann), ale i kulturní život obecně (A.Sedláček, E.Destinová, O.Nedbal, V.Dyk). Nezvěstné jsou t.č. jeho rukopisné paměti, o nichž se zmiňuje v dopise Hrbkovi z května 1945 Antonín Hajn, jeho spolužák a celoživotní přítel. Pokud se někdo dozví něco o jejich osudu či uložení, prosím o informaci na adresu redakce ZKPP.
