OSOBY A OSOBNOSTI LETECKÉHO DÁVNOVĚKU PARDUBIC Část XIII.

KOPFSTEIN, profesor, Jindřich

Profesor průmyslové školy v Pardubicích. Jeho jméno je často dobovým, zvláště mimopardubickým tiskem zkreslováno, takže dosti často ve zpravodajství nacházíme například jméno „Kokstein“ nebo „Kufstein“. Narodil se v roce 1862 ve Voticích [1] a po absolvování reálky studoval od roku 1878-1879 c. k. českou vysokou školu technickou v Praze. [2] K létům 1881 až 1898 nemám k dispozici žádné doklady. Z dalšího je patrné, že školu dokončil a po nějakou dobu, nevím však od kdy, působil na technice jako asistent. Nevím také, kdy do Pardubic přišel. Patrně se tak stalo v roce 1899, kdy „ministr vyučování jmenoval (…) assistenta na české technice v Praze Kopfsteina učitelem 9. hodnostní třídy na státní průmyslové škole v Pardubicích“. [3] Patrně se záhy zapojil do společenského života města, například pořádáním přednášek, [4] ale brzy začal pracovat také v orgánech městské samosprávy. Tak se kupříkladu v únoru 1903 dozvídáme, že byl jmenován do odboru veřejných prací městské rady. [5] Do blízkosti Ing. Jana Kašpara se profesor Jindřich Kopfstein dostal záhy, byť nevíme blíže kdy a jak. Doprovázel Ing. Kašpara při veřejné produkci v Jaroměři. [6] V neděli 8. srpna 1910 při vzletu v Lysé nad Labem poprvé vykonával funkci ředitele vzletu, [7] stejně tak 14. a 15. srpna 1910 při Kašparově pražské (prosecké) produkci. [8] Při produkci v Olomouci 21. srpna byl ředitelem letu baron Kraus, prof. Kopstein jeho zástupcem. [9] Ve funkci ředitele letu jej opět nalézáme 2. října 1910 při společné produkci Ing. Kašpara a Ing. Sablatniga v Praze. [10]

Když se 14. září 1910 ustavil přípravný výbor Aviatického družstva v Pardubicích, stal se prof. Kopfstein jeho místopředsedou. [11] O činnosti výboru téměř nemáme zprávy, jisto však je, že vše připravil tak, aby se 26. dubna 1911 mohla konat ustavující valná hromada. Na ní byl prof. Kopfstein zvolen do řádného výboru [12] a při ustavující schůzi správního výboru byl opět zvolen místopředsedou. [13] Z neznámých důvodů se prof. Kopfstein asi v polovině srpna rozhodl rezignovat na funkci místopředsedy družstva. Zbytek výboru o této rezignaci jednal 23. srpna 1911 a rozhodl se nepřijmout ji. [14] Profesor Kopfstein tedy zůstal členem výboru. Po jistém útlumu v činnosti v roce 1912 konalo Aviatické družstvo 7. května 1913 valnou hromadu a prof. Kopfstein byl opět zvolen do výboru. [15] Dne 11. května byl na valné hromadě družstva zvolen jednatelem. [16] Vypuknutím války v srpnu 1914 ovšem veškerá letová činnost v Pardubicích skončila a výbor pak už jen vyřizoval proplácení dosud nevyrovnaných pohledávek vůči Družstvu.

Profesor Jindřich Kopfstein zemřel v Pardubicích 26.srpna 1917. [17]

KOUDELKOVÁ Magda

Pardubická „parašutistická“ pověst, patřící kamsi do XIX. století. Příběh, jak široká krinolína zachránila dívce život při skoku z okna prvního patra. Nemám k dispozici původní znění pověsti, proto se jí nebudu podrobněji zabývat, jen byl chtěl poznamenat, že podobné zvěsti    a pověsti o krinolíně jako padáku lze nalézt třebas i v Anglii a na jiných místech Evropy.

KOVÁŘ Reinhold

Zajímavá osobnost českého letectví závěru XIX. století, přičemž je zpravidla přehlížen jeho vztah v Pardubicím.

Reinhold Kovář se narodil 23. září 1855 ve Vídni [18] (někdy uváděn rok narození 1854). [19] V roce 1866 jeho otec Jan Kovář, zámečník, bydlel v Březnici na Písecku. [20] Ve školním roce 1866/1867 přišel Reinhold Kovář studovat první ročník městské reálky v Pardubicích, ubytován byl u svého strýce Matěje Radoslava Kováře, profesora reálky. [21] V roce 1868 nebo 1869 se jeho rodiče přestěhovali do Pardubic. Ve školním roce 1869/1870 Reinhold Kovář absolvoval čtvrtý ročník pardubické reálky. [22] Kde pokračoval ve studiu, není známo. Při příležitosti sjezdu bývalých žáků pardubické reálky v roce 1887 je uveden jako „techn. úředník u podnikatelství železn. staveb v Praze“. [23] O jeho dalších osudech nemám údaje.

V sobotu 29. července 1893 byla v Praze na Žofíně otevřena „výstava předmětů vzduchoplaveckých“, kterou zorganizoval právě Ing. Reinhold Kovář. Na výstavě mimo množství jiných předmětů vztahujících se k létání, hlavně balonovému, tu byl vystaven statický model vzducholodi Praha podle Kovářova návrhu. [24] Vzducholoď měla v konstrukci využívat hliník. Nebyla ovšem nikdy realizována. Jakékoli zprávy o případných dalších Kovářových leteckých pracích mi nejsou známy. V říjnu 1909 se v časopise Besedy lidu [25] objevil článek Ing. Kováře nazvaný Ovládnutí vzduchu; není však zřejmé, jde-li o tutéž osobu či jen o shodu jmen.