Historie Klubu přátel Pardubicka 3. - osmdesátá léta

Jednotlivé kroužky nebo odbory měly své schůzky v restauraci U Čápa, pouze turisté se i nadále scházeli v salonku Corsa.  Městskému národnímu výboru v roce 1980 předložil klub seznam významných pardubických osobností, po kterých by bylo možné v budoucnu pojmenovat nové pardubické ulice.

V roce 1980 si klub připomínal 15. výročí svého založení. Při této příležitosti uspořádal výstavku připomínající historii KPP v podchodu u Zelené brány.

V roce 1982 byla založena pobočka Klubu přátel Pardubicka v Přelouči. V témže roce uspořádal odbor pro výstavbu a životní prostředí exkurzi do pardubických pekáren, přednášky k výstavbě rychlodráhy a autobusového nádraží, odbor se věnoval rovněž studii na přestavbu třídy Míru. K tomuto tématu uspořádal Klub přátel Pardubicka dokonce výstavu návrhů na přestavbu třídy Míru v podchodu u Zelené brány.

V roce 1982 byla rozpoutána diskuse mezi Klubem přátel Pardubicka a Klubem přátel Pardubic v Praze. Konkrétně se ve výborech obou samostatných organizací živě debatovalo o postavení Zpráv KPP. Jelikož byly Zprávy vnitřní tiskovinou určenou pouze pro členy KPP, bylo dohodnuto, že členové v Praze, kteří mají zájem odebírat Zprávy, musí si zaplatit předplatné Klubu přátel Pardubicka. 

I v roce 1983 využíval Klub přátel Pardubicka pro možnosti výstav vitriny v podchodu u Zelené brány. V tomto roce zde např. vystavoval exponáty zaměřené na ing. Jana Kašpara nebo na bratrance Veverky.

Dále pořádal Klub celou řadu zajímavých akcí. Bylo uspořádáno např. 61 vycházek s účastí 1.016 osob, pět turistických besed s účastí 129 osob. Historický odbor uspořádal 33 akcí, na kterých se nejvíce podílela Marie Chudá přednáškami pro školy, občanské výbory atd. Nejúspěšnější akcí v tomto roce byla přednáška spisovatele Miroslava Ivanova „Kdo zapálil Národní divadlo“ v sále OV KSČ (dnes Dům hudby), které se zúčastnilo 300 lidí.

Klub přátel Pardubicka přišel v roce 1983 definitivě o prostory v Corsu, ale také o prostory „kvelbu“ pod Zelenou branou. Nová útočiště byla nalezena v přednáškové místnosti VČM hostince U Čápa, v učebnách domu politické výchovy Na spravedlnosti, ve společenském sále Chemingu v Pernerově ulici, v kulturním zařízení MKIS v Polabinách a na Drážce, ale také v budově OV KSČ.

V roce 1983 se konaly přednášky v hostinci U Čápa, kde např. 7. března hovořil ing. arch. Jícha o dostavbě areálu lázní, 17. května ing. arch. Driml o dostavbě náměstí Budovatelů (dnes Masarykova náměstí), v listopadu se konala přednáška o rekonstrukci Tyršových sadů, ke které paradoxně došlo až po více jak 30-ti letech. Historický odbor KPP uspořádal například vycházku Marie Chudé po starých Pardubicích a přednášku prof. Věry Vagenknechtové o Arnoštu z Pardubic a jeho době.

Na konci roku bylo zrušeno Městské kulturní a informační středisko a KPP se od 1.1.1984 stal součástí PKO – Parku kultury a oddechu.

V roce 1984 došlo ke změně na postu předsedy KPP. Tím se stal ing. Ivo Toušek. Velké popularitě se v tomto roce těšily také přednášky Marie Chudé. V roce 1984 jich bylo uspořádáno 18.

V roce 1985 vznikl při KPP Kroužek mladých průvodců pod vedením ing. Růžičky. Po několika úvodních schůzkách jeho účastníci prováděli výklad o Pardubicích pro 12 zájezdů, jejichž účastníci zavítali do Pardubic.

V roce 1985 si Klub přátel Pardubicka připomněl 20. výročí svého založení. Při této příležitosti bylo vydáno mimořádné číslo Zpráv KPP. Mělo sice vyjít v roce 1985, ale bohužel vyšlo až v roce 1986. K 31.12.1985 měl KPP 893 členů.

V roce 1986 pořádal Klub přátel Pardubicka sérii besed s názvem „Stavíme nové Pardubice“. Besedy byly věnovány pardubickým stavebním firmám – Průmstavu a Pozemním stavbám a jejich realizacím nejen v Pardubicích, ale i v zahraničí.

V roce 1987 pořádal odbor výstavby a životního prostředí cyklus přednášek a besed na téma Zlepšení životního prostředí města. Při besedách se hovořilo například o využití labských ramen, o rozvoji zeleně ve městě nebo o dokončení teplofikace města.

Velmi úspěšnou akcí byla v roce 1987 beseda „Operace Silver A“ s prof. Václavem Krupkou. Beseda se konala 23. dubna 1987 v sále OV KSČ. Původně se měla beseda konat v kinosále, ale pro velký zájem veřejnosti musela být nakonec přeložena do velkého sálu. Beseda přilákala na 300 účastníků. Moderoval ji dr. Zdeněk Jelínek z Kolína.

V témže roce vznikl při KPP také Kroužek mladých historiků. Jeho vedoucí byla tehdy prof. Olga Burešová.

Ve stejném roce se stal součástí Klubu přátel Pardubicka také Historický radioklub. Tento kroužek sdružoval nadšence elektroniky, kteří renovovali a restaurovali historické rozhlasové přijímače. Pro tyto nadšence se KPP snažil sehnat vhodné prostory na jejich činnost.

V roce 1987 probíhal cyklus besed o chystané výstavbě města. Ing. arch. Driml představil chystaný projekt přestavby centra města, ing. arch. Macas hovořil o výstavbě sídliště Cihelna, ing. arch. Košař o chystané zástavbě po hotelu Veselka, arch. Macas v tomto cyklu představil rekonstrukci zámečku ve Starých Čivicích.

Velkému zájmu veřejnosti se těšila 5. října 1987 přednáška majora Miloše Svobody o historii Velké pardubické.

Z dalších akcí zmiňujeme uspořádanou besedu s výtvarníkem Jiřím Tomanem doplněnou promítáním jeho filmů v kinokavárně na Karlovině, přednášku Dr. Vorla o historii Přelouče v M-klubu. Pořádány byly také besedy s významnými členy KPP - s A.J.Kubešem, MUDr. K.Jičínským, Marií Chudou, Jiřím Štědroněm, Václavem Kubizňákem, Zdeňkem Bičíkem.

V roce 1987 začal dr. Kotyk spolu s Josefem Janišem připravovat seznam hrobů významných pardubických osobností – tzv. pardubický Slavín.

Klub přátel Pardubicka informoval o svých akcích i v osmdesátých letech zejména prostřednictvím vývěsních skříněk. Nejvíce navštěvovaná byla skříňka na budově hlavní pošty na třídě Míru. O tuto skříňku pečoval zejména Ivan Ladýř, který zde instaloval seriál fotografií. Marie Chudá ve skříňce připomínala významná výročí a Ladislav Novák pak doplňoval informace o akcích KPP. Pan Novák se staral také o skříňku na poště 3 v Sakařově ulici, zapisovatelka Marta Mertová měla na starost skříňku na Skřivánku a prof. Marcel Macháček skříňku v Polabinách.

V průběhu roku 1987 se přihlásilo 121 nových členů, což byl třetí největší přírůstek v historii KPP. Počet členů se tak zvýšil k 31.12.1987 na 987 členů. Spolu s tím bylo třeba řešit navýšení počtu výtisků Zpráv KPP. Od následujícího roku se tak již tisklo 1.200 výtisků.

V roce 1988 došlo opět ke změně na pozici předsedy KPP. Tím se stal ing. Bohuslav Novotný. Došlo také k reorganizaci zřizovatele – tedy Parku kultury a oddechu. Vznikl zde nový útvar klubové práce, který sídlil na Dubině a pod tento útvar od ledna roku 1988 spadal i Klub přátel Pardubicka.

Počet členů přesáhl v roce 1988 číslo jeden tisíc. Na konci roku byl počet členů 1.014.  V tomto roce však zemřela dlouholetá aktivní členka KPP paní Mertová, která pracovala ve výboru  jako zapisovatelka.

Na konci roku 1988 se podařilo KPP získat pro svou propagaci skříňku před pardubickým nádražím. Bylo uspořádáno 7 přednášek na téma „Jak se staví v Pardubicích a v okolních městech“. Hovořilo se například nejen o chystané výstavbě v Pardubicích, ale třeba také v sousedním Hradci Králové nebo v Chrudimi, Svitavách či Havlíčkově Brodě.

Zajímavostí také je, že Klub přátel Pardubicka přišel s prohlášením, ve kterém navrhoval zrušení stávajících krajů jako brzdy rozvoje hospodářství. Klub navrhoval vyčlenit v rámci experimentu okres Pardubice správně i ekonomicky z tehdejšího Východočeského kraje.

V roce 1989 zemřel někdejší předseda KPP Alois Kubeš, ukončení vedení turistického odboru oznámil také prof. Marcel Macháček.

Rok 1989 znamenal změnu ve způsobu tisku Zpráv KPP. V tomto roce přešel tisk časopisu pod firmu Agrodat Chlumec nad Cidlinou. Tato firma nabízela nesrovnatelně nižší ceny i kratší termíny tisku. V případě VČT to byly 4 měsíce, v případě Agrodatu 3 měsíce.

Na konci roku 1989 měl Klub přátel Pardubicka již 1.102 členů.