Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Žili mezi námi - JAROSLAV SKÁLA
Narodil se v Rokytnu u Pardubic dne 31. prosince 1894. Započaté studium na učitelském ústavu nedokončil, ale jako tehdy nejeden mladý muž se rozhodl odejít do Ruska. Tam ho také zastihla 1. světová válka. Neprodleně se jako dobrovolník přihlásil do ruské armády, kde sloužil u 215. pěšího pluku. Protože se v té době v Rusku z krajanů tvořila i česká jednotka v rámci ruské armády (ČESKÁ DRUŽINA), již v září 1914 ho nalézáme i zde. V práci I. Urminského1)je o našem krajanovi řada užitečných informací včetně podobizny i záběru J. Skály u letadla.V armádě za 1. světové války vystřídal řadu funkcí, a to jako tlumočník u 1. finské divize (1916) nebo jako účastník kurzu praporčíků v Moskvě (1916). V následujícím roce velel rotám u 1. čs. střeleckého pluku. Konečně v roce 1918 přišel k nově tvořícímu se leteckému oddílu čs. vojska na Rusi. V té době už sloužil jako praporčík 1. čs. střeleckého pluku u ruského 3. sibiřského sborového aviatíckého oddělení. Bylo to 25. února 1918 na Ukrajině. Ruská vojska tehdy ustupovala pod tlakem německých vojsk a s nimi i naše jednotky.
Letci měli velké problémy nejen s letadly, ale také personálními poměry, takže tehdejší velitel por. Fia la musel odeslat k náhradní jednotce desítky nedisciplinovaných vojáků. V dubnu 1918 byla jednotka v městě Serdobolsk a zde také naši letci začali poprvé létat. Pilotem letadla typu Sopwith byl tehdy podporučík Fiala, druhým pak pozorovatel praporčík J. Skála. Letadlo však havarovalo. V Serdobolsku však jednotku zastihly události, kdy na základě jednání našich a sovětů mělo dojít k zastavení a odzbrojení našich vojáků v ešalonech (vojenské železniční transporty). Naši tehdy museli sovětům odevzdat dle úmluvy 5 letadel, 6 automobilů a materiál. Posléze následovala cesta do Penzy a dále na východ. Byly to vzrušené měsíce plné změn politických i vojenských, jež nelze v tomto sdělení podrobněji popisovat.
0 kapitánu Jaroslavu Skálovi následuje zmínka, že měl přijet z Vladivostoku do Omska. Tam ho totiž netrpělivě očekávali v letecké škole. Měl personálně a materiálně posílit toto učiliště. Nový čs. letecký oddíl pod velením kpt, J. Skály tedy od Omska přijel 30. května 1919 s 45 muži a 5 letadly typu TRACTOR i dalším materiálem. I když velitelem oddílu byl kpt. Skála (pouze letecký pozorovatel) a teprve v Omsku se začal učit létat. K prvnímu samostatnému letu 14. listopadu 1919 se dostal však už zase jinde. Naše legie se probíjely na východ a tak v září byl letecký oddíl už v Čitě, pak následoval zanedlouho Charbin, ale cílem byl Nikolsk Usurijskij.
Hned počátkem roku 1920 odjížděly ešalony s letci do Vladivostoku. Tam se jako transport č. 16 nalodili Hwah - Yik (předtím Silesia) a vyjeli dne 10. ledna 1920 z Vladivostoku do vlasti. Přes Japonsko, Singapur, Ceylon (SríLanka) a Suez dorazili do Terstu 25. února. Pak následovala cesta po železnici přes Lublaň, Štýrský Hradec do Českých Budějovic. Tam přijeli 1. března 1920. Ssebou přivezli i letecký materiál, mezi kterými byla i letadla. Jedno z nich -Tractor - je dodnes exponátem v pražském Národním technickém muzeu. Po válce pak Jaroslav Skála zůstal v čs. armádě a už v roce 1931 s hodností plukovníka. Byl i na stáži ve Francii, proslavil se dálkovými lety, jimiž propagoval naše letectvo. V době zářijové mobilizace zastával funkci velitele letectva u 3. armády (krycí název Štefánik, stanoviště Kremnica). Je zajímavé, že právě na Slovensku došlo k tomu, že maďarské stíhačky sestřelily naše letadla a zaznamenali jsme ztráty. Po okupaci demobilizoval a stal se podnikatelem. Avšak byl zatčen 25. 3. 1943 a až do osvobození byl vězněn v káznici Ebrach. Po válce sloužil dále, do výslužby odešel ke dni | 5. 1947.
1 když bylo o našem rodákovi řečeno dost, i tak je celá řada jeho životních osudů otevřena pro další badatele.
Literatura:
1) Urminský Ivan; Letecké síly čs. legií v Rusku 1918 1920. Historie a vojenství, 4. XLIV (1995, s. 21/ 49).
