Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
10.11.2020 18:00

Pardubice černobíle

Projekce unikátních černobílých filmů zachycujících Pardubice na filmovém pásu. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.11.2020 18:00

Cestopisné putování po Švýcarsku

Cestopisné promítání Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 9-10 / 1997

K upřesnění polohy cyríacké kanonie u sv. Bartoloměje

obrázek k článku

V mimořádném čísle Zpráv KPP vyšel v r. 1995 můj článek o archeologickém výzkumu v Pardubickách. Poznatky z tohoto výzkumu uskutečněného v letech 1993-4 se dají shrnout do několika bodů: 1) Na ploše severně od hřbitova se rozkládal okraj vesnice Pardubic, která existovala již nejspíše ve 12. století. Vedle sídlištních objektů a nálezů zde byly zjištěny i objekty výrobní (kovolitectví). 2) Tato část sídliště zanikla ve 13. století výstavbou kostela. Jeho plánovaná podoba měla být dvouprostorová (presbytář a loď). Z nějakého důvodu však k dokončení celé stavby nedošlo, byla postavena a delší dobu fungovala jen jeho východní polovina. 3) Okolo i uvnitř kostela se pohřbívalo. Hrob č. 2., umístěný v kostele, je datován denárem raženým v první čtvrtině 13. století.


Zborov 1917 a podíl vojáků – čs. legionářů na vybojování československé státnosti v letech první sv. války

obrázek k článku

Pro český a slovenský národ byla doba první sv. války obdobím národně osvobozeneckého boje, válkou Čechů a Slováků s Rakušany a Němci, bojem Slovanů s Germány. Tento zápas měl svou politickou část v čele s vedoucími představiteli České (později Československé) národní rady^prof. filozofie T. G. Masarykem, Edv. Benešem a Slovákem - jistý čas působícím ve Francii a Itálii - M. R. Štefánikem. Už na samém počátku války - v srpnu 1914 - se ve Francii, která se bránila pronikání armád vilémovského Německa do země, a v carském Rusku, které vstoupilo do války, aby pomohlo slovanskému Srbsku na Balkáně, vytvářely české dobrovolnické jednotky. Ve Francii ponejvíce z řad tam žijících českých a slovenských dělníků - krajanů, v Rusku pak se tyto jednotky formovaly z podnětu českých krajanských spolků z řad hlavně na Volyni a na Ukrajině usedlých…


Architekt Boža Dvořák a záchrana Kunětické hory

obrázek k článku

Konzervátor Boža Dvořák sehrál nezanedbatelnou roli v po desetiletí se táhnoucí kause sledující úsilí o záchranu hradu Kunětická hora.1* 18. června 1881 zakoupil pardubický velkostatek spolu s Kunětickou horou vídeňský velkoprůmyslník Richard Drasche, svobodný pán z Wartinbergu. Naděje vkládané Muzejním spolkem i celou, na ochraně památek zainteresovanou veřejností v uměnímilovného Drascheho se nepotvrdily. „Nejen, že neustáno za něho v lámání kamene pod samými zdmi hradními, ale přes hranice vytčené c. k. úřady… pokračováno v lámání pro nepatrný zisk z tohoto plynoucí tím horečněji".2,Jak okresní zastupitelství, tak i městská rada Pardubic tomuto nerostnému drancování nejenom že nečinně přihlížely, ale sami se i nepřímo spolupodílely. A to tak, že vylámaný kunětický kámen odebíraly a následně použily ke stavebním účelům a k dláždění…


Václav Durych, redaktor a spisovatel

obrázek k článku

„Ten však, kdo píše verše a vymýšlí si všelijaké pošetilosti, je ztracen už navždy. Ten se propadá a propadá, až pak zahyne v nějakém nepožehnaném koutě jako prašivý pes."1) Tato metaforicky nadnesená slova najdeme v rodopise Jaroslava Durycha „Kouzelný kočár" v pasážích, kde píše o svém otci, kterého podobně jako matku nestačil příliš poznat, protože v jedenácti letech svého věku úplně osiřel. Ve staré části městského hřbitova v Pardubicích nalezneme zanedbaný hrob se zbytkem pískovcového pomníku s černou deskou, na níž je stále zřetelný nápis: Václav Durych, zasloužilý redaktor a buditel 2>V duchu své křesťanské víry zde od doby svého pozemského skonu 27. 12. 1897 (a nikoliv 25. 12. 1897, jak je na desce chybně uvedeno) na své Vzkříšení čeká otec velkého českého spisovatele katolické orientace Jaroslava Durycha.


Vzpomínky na léta padesátá

obrázek k článku

- 2, část - Až potom teprve další tři měsíce byla soudní vazba a to už každý mohl sedět na polštářku, V soudní vazbě byl už celkem klid. Vyšetřování bylo pomalu skončeno. Až před koncem (před soudem) jsme chodili učit se, co a jak máme mluvit Ještě při cestě k soudu do hotelu Grand mně referent Standa říká: „Běda, kdybys mluvil něco jiného.* Sliboval, že hned po soudě budu moci mluvit s manželkou. Ale ono vše tak rychle a jednoduše neslo.


Jaroslav Lonek neznámý

obrázek k článku

Jaroslav Lonek je významnou postavou našeho letectví. Přesto některé momenty jeho života jsou veřejnosti takřka neznámé - platí to především 0 jeho mládí a službě v čs. vojenském letectvu. 1. Mládí a rodina Jaroslav Lonek se narodil 22. 12. 1904 v Chrudimi. Stalo se tak v čp. 185/111, kde Lonkovi tehdy bydleli, za asistence porodní báby Jany Jindrové, taktéž z Chrudimi. 8. ledna 1905 proběhl křest, který provedl kaplan Karel Mikulecký. Jaroslav byl nejmladším dítětem poštovního kontrolora Josefa Lonka a Marie Lonkové, rozené Šelové. Z matčiny strany pochází ze známé stavitelské rodiny Šelů, kteří působili ve Žlebech u Čáslavi. Jaroslavův pradědeček Michal Šel, dlouholetý žlebský purkmistr, prováděl v minulém století rozsáhlé romantické úpravy zdejšího zámku pro Vincence Karla Auersperga. Dědeček Emil Šel zde postavil pseudogotickou…


Má pardubická „kariéra" v době Protektorátu

obrázek k článku

Má protektorátní „kariéra" byla zahájena mým návratem za studijního pobytu v tehdy už okupovaném Norsku začátkem června 1941. K návratu z Norska, kde jsem měl zprvu stipendium a pak si vydělával jako metař nebo topič, mne přiměly dopisy z domova, že se matce nedaří dobře. Sotva jsem dojel, hned jsem se od známých dověděl, že bych měl co nejdříve získat jakékoli zaměstnání, abych předešel „totálnímu nasazení" v rajchu. A tak jsem velmi brzy nastoupil do zaměstnání na pardubických jatkách jako „člověk pro všecko". Nejdřív jsem pracoval jako pomocný úředník, psal „bolety", kde byl zaznamenán každý poražený kus, jeho váha atd. Když byl velký přísun jatečních zvířat, střídal jsem občas svého nadřízeného jako „úředník vážný", cvičil jsem se v odhadu hmotnosti jednotlivých kusů, aby vážení netrvalo dlouho, protože zvířata byla neklidná atd.…


Žili mezi námi - JAROSLAV SKÁLA

obrázek k článku

Narodil se v Rokytnu u Pardubic dne 31. prosince 1894. Započaté studium na učitelském ústavu nedokončil, ale jako tehdy nejeden mladý muž se rozhodl odejít do Ruska. Tam ho také zastihla 1. světová válka. Neprodleně se jako dobrovolník přihlásil do ruské armády, kde sloužil u 215. pěšího pluku. Protože se v té době v Rusku z krajanů tvořila i česká jednotka v rámci ruské armády (ČESKÁ DRUŽINA), již v září 1914 ho nalézáme i zde. V práci I. Urminského1)je o našem krajanovi řada užitečných informací včetně podobizny i záběru J. Skály u letadla. V armádě za 1. světové války vystřídal řadu funkcí, a to jako tlumočník u 1. finské divize (1916) nebo jako účastník kurzu praporčíků v Moskvě (1916). V následujícím roce velel rotám u 1. čs. střeleckého pluku. Konečně v roce 1918 přišel k nově tvořícímu se leteckému oddílu čs. vojska na Rusi. V té…


Proff. MUDr. Jindřich Černohorský DrSc.

obrázek k článku

V roce 1996 dožil by se 80 let známý pardubický rodák, vynikající lékař - kardiolog, v mládí i velmi úspěšný sportovec, prof. MUDr. Jindřich Černohorský. Narodil se v Pardubicích v roce 1916. Mládí prožil v Pardubickách, kdy byl jeho otec za první republiky starostou. V roce 1935 maturoval na pardubickém reálném gymnáziu. Již jako středoškolský student byl i velmi nadaným sportovcem. Hrál dobře kopanou za dorost SK Pardubice, vysoká postava a mohutný odraz ho předurčovaly pro atletiku, ale hlavně pro volejbal, kterému se věnoval s mimořádným úspěchem v Sokole Pardubice I po plných 15 let. S výbornou partou, hlavně studentů, i přes svá studia na vysoké škole v Praze dosáhl mimořádných úspěchů, když družstvo Sokola získalo v roce 1939 nejen titul mistra Čech, ale i v září v Brně titul mistra protektorátu. Rok 1939 byl pro Jindru nejen…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem