Pardubický pitaval z doby protektorátní (VII. část)

Obchodník v nádražní čekárně okraden o cenné věci.

„Do čekárny II. třídy na nádraží v Pardubicích přišel obchodník Josef Zeman z Holic, kde čekal na vlak do Prahy. Jeho nepozornosti využil čekárenský zloděj, který mu mezitím odcizil koženou aktovku a náprsní tašku s obnosem 3 000 K, dále různé osobní doklady, vkladní knížky a drobnosti. Je to již několikátý příklad okradení cestujícího v čekárně pardubického nádraží.“ (Podobné zprávy se ve Večerním Českém slovu objevovaly poměrně často, všechny měly jedno společné, nepozornost čekajících, které využili místní kapsáři. Nádražní čekárny a vůbec celý prostor nádraží, včetně perónu, se stal „vděčný místem“ pro kapsáře, kteří se specializovali na tuto oblast. Dalšími, podobnými případy, nebudu své trpělivé čtenáře unavovat, poznámky autora).

Opět vykraden optický výklad. Koncem listopadu byla vyloupena výkladní skříň známého pardubického optika Jana Pavla v Pardubicích. Pachatel odnesl různé optické přístroje v ceně za několik tisíc. Pardubická police udělala všechna opatření, aby dotyčný nemohl věci ve městě a blízkém okolí prodat. Pachatel skutečně „odložil“ kradené věci u veřejného záchodku! Krátce poté byla výkladní skříň optika J. Pavla znovu rozbita a obchod vyloupen!

Balíky nedocházely!

„21letý Josef Rauch ze Svíkova byl zaměstnán v Pardubicích na poštovním úřadě jako pomocný zaměstnanec při balíkové poště. Na jaře loňského roku ho požádala jeho přítelkyně, aby ji sehnal látku na kostým. Rauch delší dobu marně sháněl, až mu poradil „kamarád“, že je to velmi snadné, že si stačí jen vyhlédnout balík s měkkým obsahem, obal se odtrhne, a když v tom bude látka, nechá si ji! A tak Rauch podlehl této svůdné radě a opatřil své přítelkyni látku na kostým. Pokračoval však v této činnosti dál. Nebyly to jen zásilky malé, jednou se mu podařilo odcizit 35m pánské oblekové látky! Odcizené textilie prodával se ziskem dál. Raucha se podařilo dopadnout při činu a dokázat mu ukradené zboží za 5 000 K. Byl mu vyměřen trest 2letého žaláře.“

Dva měsíce vězení za krádeže v šatně svých kamarádů.

Dělník Bohumil Holík z Pardubiček byl členem Dělnické tělovýchovné jednoty. Cvičení však využíval k tomu, že prohlížel v šatně šatstvo svých kamarádů a odcizoval jim postupně menší peněžní částky. Poškodil pět svých kamarádů o 1 500 K. Okresní soud mu vyměřil  3 týdny vězení, které mu odvolací soud zvýšil na dva měsíce.

Dělníkovi zmizela tisícovka.

„U firmy Lukesle a spol. v Pardubicích  mají dělníci společnou šatnu. Před několika dny pohřešoval Jan Troníček ze Dřítče u Pardubic koženou peněženku s tisícovkou. Věc byla hlášena kriminální policii, která pachatele zjistila. Peníze vrátil. Když se k činu přiznal, uvedl i důvod, proč si peníze „vypůjčil.“ Potřeboval je na výlet do Prahy nebo do Brna!“

Březen

Hledá se majitel kola z Pardubic!

Dne 22. 2. bylo odcizeno pánské kolo holiči R. Pejchovi z Chrudimi. Věc byla hlášena kriminální policii tamtéž, která za pomocí četnictva ze Slatiňan zloděje dopadla. V jeho bytě byla nalezena další kola, jedno  nich bylo odcizeno v Arnoštské ulici v Pardubicích. Kolo mělo zvonek od firmy Kváč. Majitel bytu se „záhadně vypařil“, hledá se v Pardubicích i v širokém okolí. Nějakou dobu se objevil i v Dašicích a Moravanch, je možné, že i zde odcizil nějaká kola.

Ve válečném roce 1943 se v Pardubicích zřejmě „roztrhl pytel“ s krádežemi jízdních kol. Snad každé číslo Večerního Českého slova přineslo nějakou glosu, např.  č. 66 ze 20. 3.  „Kufr součástek v Pardubicích!“ V pěti dnech po mnoha krádežích kol byl usvědčen kriminální policií pachatel. Ten stačil před policií ukrýt kufr plný nakradených dílů z různých kol do Chrudimky.  Jednalo se o 29letého strojního zámečníka Jaroslava Válka z Pardubic-Famílie, který se zatím doznal ke 20 krádežím kol! Kola prodával a součástky z nich po okolních obcích, dokonce i v Nechanicích a městech jako Nový Bydžov a Hradec Králové.  Za jeden kus pánského bicyklu dostával tisícovku, někdy i 1. 500 K. Některé části kol, když mu bylo četnictvo na stopě, pohodil poblíž hostince U Capoušků v Pardubicích. Škoda se odhaduje na 30 000K. Článek s podobným obsahem přinesly následující číslo  (67) s titulem. Učedník kradl kola, č. 74 se ke krádežím kol v Pardubicích vrátilo s podtitulem: Kolařům štěstí nepřeje!

4 měsíční tuhé vězení pekařskému dělníkovi!

Pekařský dělník Milan Kaplan byl přidělen jednomu pekařskému mistru v Pardubicích. V pekárně se ani neohřál a již odcizil druhému spoludělníkovi šatstvo v ceně 600 K, druhému známému odcizil jízdní kolo, které pak prodal. Nepoctivý pekařský mistr byl potrestán 4 měsíčním tuhým žalářem, aby mu příště zašla chuť na cizí majetek!

Odcizili hodiny v lázních!

Aby se mohli koupající v městských lázních v Pardubicích přesvědčit, kolik je hodin, byly na jedné stěně lázní zavěšeny hodiny. Neznámému pachateli hodiny „padly do oka“, vystihl vhodný okamžik a nepozorovaně je odcizil. Co všechno lidé neukradnou? (Jak působivá a nadčasová věta, poznámka autora).

Drzá krádež v Pardubicích.

Na městském vodovodu v Holubově ulici v Pardubicích pracovalo několik zaměstnanců od městské vodárny. Po skončení práce odvezli si vozík s autogenickým zařízením do ohrazené parcely lékárníka Hudečka. Druhého dne zjistili, že nějaký zloděj odcizil zařízení a pět metrů dlouhou gumovou hadici se svářecím hořákem značky Optimus a plynové hodiny.

Mladík na scestí!

Mladík kradl jízdní kola a prodával je, aby měl peníze na zábavy. Rolnický syn Václav Dittrich z Nových Jesenčan u Pardubic pomáhal při hospodářství svého otce. Nebyl však spokojen s platem, který mu nestačil, a proto sáhl ke snadnému vydělávání peněz, toho však přivedlo do styku s paragrafy. Dopustil se v Pardubicích krádeží několika jízdních kol, které prodal, aby si tak opatřil dostatek peněz na své zábavy. Bezpečnostním orgánům se krádeže podařilo objasnit a tak Dittrich stanul nyní před soudem krajského soudu v Chrudimi. Dostal 8 měsíců těžkého žaláře (Ve stejném čísle novin (č. 77) se objevil článek s podobným obsahem s názvem Další kolař zneškodněn, jednalo se o zloděje Válka z Pardubic-Famílie.

Dopaden při výpravě!

„Zlákán prvním zlodějským úspěchem, opakoval druhý, ale byl dopaden.“

Josef Čechlovský z Kladiny u Pardubic odcizil ve mlýně Františka Tichého v Nemošicích u Pardubic, kde byl zaměstnán, 60 kg mouky. „Když nesl mouku, zdálo se mu, že je toho snad málo, a tak si k tomu vzal ještě kapesní hodinky jednoho dělníka. Věci dobře zpeněžil a tak si řekl, že takové výpravy nejsou žádný problém a že by je mohl opakovat. Vydal se tedy do mlýna podruhé, kde byl tentokráte při svém lupu dopaden a dostal dva měsíce vězení!“

Straka za mřížemi. Trest šest měsíců za zlé činy!

Karel Horák z Pardubic měl hodně zaměstnání, nikdy však v místě dlouho nevydržel. Nějakou dobu byl zaměstnán ve skladišti firmy Hornych, kde odcizil posupně vyšší množství porcelánu v ceně přes 500 K. Potom vypomáhal přes kampaň v cukrovaru při čemž se zjistilo, že z práce domů odnášel si větší množství cukru. Když pomáhal v muzeu, odcizil odtud starou schránku na cigarety. Byl chycen a dostal šest měsíců vězení.

Vězení za ostrý jazyk!

Na pardubických jatkách byl výdej masa z nuceného výseku. Sešlo se dost lidí a policie zajišťovala, aby se zájemci odbavovali postupně. Pořádek však neplatil pro jistou Marii Marečkovou z Pardubic, která ačkoliv obdržela už dvakrát maso, snažila se opět vklouznout do výdejny. Strážník ji upozornil na nepřístojnost, ale se zlou se potázal. Žena měla jazyk nabroušený jako nůž a po hádce musela být dopravena na četnickou stanici. Soud zvážil její přečin a odsoudil ji na tři neděle do vězení.

(pokračování)

Použitý zdroj:

----------------

Večerní České slovo, roč. XXV., 1943.