Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Lepějovice - zaniklá obec
V edici AB - Zet Pardubicka vydala Společnost pro rozvoj Pardubicka v roce 2002 jako svůj jedenáctý sešit publikaci "Lepějovice - zaniklá obec". Jak je uvedeno v úvodu publikace, jedná se o přetisk práce archiváře Zdeňka Bičíka, významného vlastivědného pracovníka Pardubicka. Bičík byl aktivním členem historického kroužku v rámci Klubu přátel Pardubicka v šedesátých a sedmdesátých letech. Náplní tohoto kroužku byl mimo jiné i průzkum zaniklé vsi Lepějovice. Zpráva o výsldcích tohoto průzkumu vyšla ve druhém ročníku Sborníku prací východočeských archivů v roce 1972. Přetisk této zprávy je hlavním námětem tohoto sešitu edice AB - Zet Pardubicka. V úvodu publikace jsou uvedeny ještě další převážně starší materiály o této obci, z nichž se například dozvídáme, že součástí obce byl kostelík sv. Michala archanděla, do roku 1829 zde bývala dokonce škola. První zmínka o Lepějovicích pochází z roku 1167, obec dle historika F.K.Rosůlka zanikla v průběhu třicetileté války, kdy byl i samotný kostel pravděpodobně značně poškozen. Z tohoto důvodu se ve Zprávě o stavu far v kraji Chrudimském z let 1650 - 1652 uvádí, že se doporučuje připojení Lepějovic k faře přeloučské. Publikace popisuje rybníkářství i lesní hospodářství v oblasti, zápisy z pozemkových knih dokumentující majitele gruntů. Nejstarší zpráva o Lepějovicích jako zaniklé obci pochází z roku 1808, dle Bičíka je obec jako vesnice s kostele m vyznačena na Mullerově mapě Čech z roku 1720.
Jak Bičík usuzuje z nejrůznějších materiálů, důvodem zániku obce bylo pravděpodobně její vypálení v období třicetileté války. Po válce však byla obec pravděpodobně částečně obnovena a začala opět žít. Soupis poddaných dle víry z rok 1651 totiž v Lepějovicích zaznamenává dva zahradníky. Zpovědní seznamy z roku 1694 zaznamenávají v Lepějovicích celkem šest osob.
Církevní matriky fary Přelouč a Svinčany mají v letech 1666 - 1704 jen devět zápisů z Lepějovic - 7 křtů, 1 svatba, 1 úmrtí. Po roce 1704 však počet zápisů silně klesá. Obec dle Bičíka pravděpodobně zanikla v průběhu první poloviny 18. století. Dnes zaniklou obec připomíná jen její název, kostel s hřbitovem a tvrziště.
Více se dočtete v publikaci edice AB - Zet Pardubicka "Lepějovice - zaniklá obec".
Publikaci zakoupíte v E-shopu: Lepějovice - zaniklá obec
