Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
DVA ODOLNÉ INTRODUKOVANÉ STROMY PARDUBICKÝCH PARKŮ
Během turistické vycházky KPP jsme v neděli 27. 12. 2015 pod vedením paní Ing. M. Timarové prošli několika pardubickými parky. Považuji za vhodné připomenout dva druhy stromů, na které nás vedoucí vycházky upozornila. Jednalo se dva exempláře tisovce dvouřadého (Taxodium distichum), rostoucí v Tyršových sadech a dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos), rostoucí v Bubeníkových sadech.
Tisovec dvouřadý pochází z mokřinatých oblastí jihovýchodu USA. Preferuje mokrou až bažinatou půdu, světlé, nejlépe slunné stanoviště. Strom jak ?předurčený? pro Tyršovy sady, které vznikly na místě podmáčeného zámeckého příkopu, zasypaného a přeměněného na mokré louky (roku 1910). Proto dané místo je pro růst tohoto malebného stromu s jemnou strukturou, velmi vhodné. Tento v létě světle zelený, opadavý jehličnan, se ve své domovině vyznačuje rozšířenou bází kmene, mohutnými kořenovými náběhy a pahýlovitými dýchacími kořeny (pneumatofory) vyrůstajícími nad povrchem půdy. Výška dýchacích kořenů bývá dobrým indikátorem místních záplav. Poříční bažiny s tisovcovými lesy mimo jiné zpomalují tok a zvětšují záplavovou plochu ? tím zvyšují infiltraci vody do půdy, sedimentaci naplavenin a výrazně snižují povodňové škody.
Tisovec dvouřadý má dva druhy větví, dlouhé a zkrácené (brachyblasty). Jehlice na brachyblastech jsou střídavé, dvouřadé, 10 až 13 mm dlouhé, světle zelené, měkké a ploché. V Tyršových sadech jsou stromy nejkrásnější na podzim, kdy se jehlice rozzáří červenohnědou barvou. Před zimou brachyblasty i s jehlicemi opadávají.
Uveďme si rekordmany mezi tisovci. Ve státě Louisiana roste strom s nejširším kmenem o průměru 521 cm a výšce 25 m. Tisovec dvouřadý patří mezi státní symboly Louisiany. Nejvyšší jedinec roste ve státě Virginia, dosahuje výšky 44,11 m. Největší objem 119,4 m³ (při výšce 35 m a průměru kmene 344 cm) má strom zvaný „Senátor“ rostoucí na Floridě. Stromy mohou dosáhnout stáří 500 až 700 let, nejstarší známý exemplář rostoucí v Severní Karolíně má přes 1600 let.
Je to jedna z nejraněji introdukovaných dřevin. Do Evropy byla dovezena už roku 1640, u nás byla poprvé vysazena roku 1835 v Praze.
Nedaleko od pomníku Václava Bubeníka a vchodu do stejnojmenných sadů roste nenápadný směrem k západu nahnutý strom - dřezovec trojtrnný. Dřezovec trojtrnný pochází ze Severní Ameriky, kde jeho původní areál tvoří území mezi Pensylvánií, Nebraskou, Texasem a Missouri. Roste ve vlhkých lesích, není náročný na stanoviště. Jedná se o poměrně rychle rostoucí strom, který snese extrémně kyselé i alkalické půdy. Dorůstá výšky od 20 do 30 m. Střídavé listy jsou jednoduše zpeřené, s 20 až 30 protáhlými kopinatými lístky. Nepřehlédnutelným znakem jsou dlouhé, větvené, silné, ostré, hnědé, lesklé trny. Ty jsou značně velké, často 5 až 20 (30) cm dlouhé. Vyrůstají ve shlucích na kmeni starých stromů a na větvích. S příchodem podzimních plískanic začne strom ztrácet listí a na větvích se objeví visící hnědočervené spirálky pokroucených luskovitých plodů, které se vrtí ve větru jako myší ocásky. Lusky bývají dlouhé 20 až 45 cm a 4 cm široké, ukrývají řadu tuhých čočkovitých semen, která se dají jíst a mají i léčivé vlastnosti.
V Evropě se poprvé dřezovec objevil kolem roku 1700, první výsadby jsou u nás, tak jako u tisovce, datovány k roku 1835.
