OSOBY A OSOBNOSTI LETECKÉHO DÁVNOVĚKU PARDUBIC Část XXII.

ŠLAUF Josef Na popularitě aviatiky se v létech 1910 – 1914 přiživovali různí obchodníci a výrobci. A tak v dobových inzerátech nacházíme „látku na pánské obleky Blériot“, „patentní dýmky Aeroplan“ a jiné podobné věci. Nevyhnulo se to ani Pardubicím. A tak v říjnu 1910 najdeme v Neodvislých listech opakovaný inzerát „Nejlesnější prodej kožešin (…) Novinka: Pravé aviatické čapky (vzor. p. inž. Kašpara) od 3 K do 5 K nabízí Jos. Šlauf, Pardubice“. ŠMEJZA Když Aviatické družstvo v Pardubicích pořádalo 11. června 1911 veřejnou produkci Ing. Jana Kašpara ve Vysokém Mýtě, byl jedním ze tří montérů, kteří obsluhovali jeho letadlo (Novotný, Bečkovský, Šmejza). Za tuto práci pobíral od Družstva denně 10 K, mimo to mu Družstvo hradilo ubytování. ŠMÍD Karel Dělník z Horního Jelení. V červenci 1914 se obracel na Aviatické družstvo v Pardubicích ve věci posouzení svého „vynálezu“ jakéhosi podivného létacího stroje v podobě rychle rotující koule. Jak Družstvo odpovědělo, není mi známo, z druhého Šmídova dopisu je však patrné, že odmítlo poskytnout finanční podporu ŠŤASTNÝ Jan Zvěrolékař v Chrudimi, v červnu 1911 se stal členem Aviatického družstva v Pardubicích. Narodil se 2. září 1875 Zemřel 14. května 1916 v Kaunasu. ŠTĚPÁNEK Ladislav V roce 1890 místopředseda Klubu velocipedistů v Pardubicích, účastník cyklistických závodů. Okolo roku 1910 redigoval pardubický list Samostatné směry. Od dubna 1910, kdy poprvé vzlétl Ing. Jan Kašpar, věnovaly Samostatné směry dosti značnou pozornost aviatice. V roce 1911 se Ladislav Štěpánek stal členem Aviatického družstva v Pardubicích a po Kašparově přeletu Pardubice-Praha byl jediným z pardubických novinářů, který se 8. června 1911 účastnil večírku na Kašparovu počest. Po celý rok 1911 věnovaly Samostatné směry dosti velkou pozornost aviatice. Když Eugen Čihák 19. října 1911 uskutečnil první delší let na trase Pardubice-Mikulovice-Markovice-Bilany-Pardubice, Ladislav Štěpánek následoval za jeho letadlem na tricyklu. L. Štěpánek patrně v roce 1912 Družstvo opustil a také zájem listu o aviatiku v roce 1912 a 1913 výrazně poklesl. Ladislav Štěpánek zemřel náhle, raněn mrtvicí, dne 3. června 1918 ve věku 63 let. ŠTĚPÁNKOVÁ Ant. Patrně manželka Ladislava Štěpánka. V roce 1910 předsedkyně dámského odboru Národní jednoty severočeské v Pardubicích. Snad měla jistý podíl na organizaci první Kašparovy veřejné produkce v Pardubicích 19. června 1910. ŠVEJK Křestním jménem snad Josef. Truhlář u firmy František Dvořák. Podle vzpomínky Oldřicha Dvořáka z konce 50. let se údajně podílel na stavbě prvního Kašparova letadla. TĚŠÍK, MUDr., Josef Pardubický obvodní lékař od roku 1895. Maturoval na pardubické reálce v roce 1881. 11. prosince 1883 na schůzi Akademického spolku Arnošt, konané v Praze, byl zvolen do výboru. V roce 1906, 19. srpna, byl zvolen do výboru Sportovního klubu Pardubice. Zemřel v Pardubicích 7. května 1937. V roce 1911 vstoupil do Aviatického družstva v Pardubicích a na ustavující valné hromadě 26. dubna 1911 byl zvolen za náhradníka do správního výboru. Členem družstva byl do roku 1914, kdy byl na valné hromadě konané 11. května zvolen do výboru. TICHÝ Jan Okresní ředitel. V roce 1911 vstoupil do Aviatického družstva v Pardubicích. Členem družstva zůstal nejméně do roku 1913. TUČEK Karel Narozen v Plzni 21. října 1884. Knihkupec, antikvárník v Praze. Do aviatiky obětoval snad 35 000 K, tedy částku srovnatelnou s výdaji Ing. Jana Kašpara, aniž dosáhl významnějších výsledků. V roce 1910 nedokončil své první letadlo, druhé letadlo dokončil pravděpodobně v červnu 1911. Dne 6. dubna 1911 psal – prý už potřetí – rodícímu se Aviatickému družstvu v Pardubicích a žádal „o místo pro můj aparát s franc. strojem“. Zajímavé je, že dopis je datován „Paris, 6. IV. 1911“, ale v dopise udal svou pražskou adresu. Dopis je tedy psán v době, kdy Tuček pobýval či snad už končil pobyt ve Francii, kde zahájil, ale nedokončil pilotní výcvik. Trochu nejasné je, o jakém „aparátu“ se v dopise zmiňuje: První letadlo nedokončil, letadlo ve Francii nekoupil, druhé letadlo v té době ještě nezačal stavět. Odpověď Družstva neznáme. Jisto je, že tou dobou bylo v pardubických hangárech „trochu těsno“, nacházelo se tam sedm provozuschopných letadel, pro něž nebylo ve čtyřech hangárech (dvou „obecních“ a dvou soukromých) právě nadbytek místa. To samozřejmě komplikovalo možnost přijetí dalších mimopardubických letců s jejich letadly. Karel Tuček pak v létě 1911 odešel do Plzně, kde necelého půl roku bez úspěchu zkoušel své druhé letadlo. Na konci roku 1911 další pokusy ukončil. Karel Tuček zemřel 13. února 1970 ve Staré Boleslavi. V závěru života byl K. Tuček, který se i v meziválečném období bez úspěchu pokoušel uplatnit v letectví (včetně různých vynálezů, někdy fyzikálně poněkud pochybných), značně zklamán a pokus autora těchto řádků o kontakt v březnu 1969 odmítl. Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 5-6/2016