Paragrafy o sexu aneb znásilnění opět jinak - ZRUŠENO
Přednáška zrušena
typ akce: Pražská pobočka KPP
PP Úpolíny u Kamenice
Trhová Kamenice, Modrý lom, Kamenný vrch, Upolínová louka, rybníky, Trhová Kamenice. Délka trasy 7,5km. Odjezd BUS v 8,05h. st. 13. Návrat BUS+ČD v 15,01/16,05h. Vede K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B pro méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
Staročeské muzeum Trusnov
Uhersko – Trusnov – Horní Jelení. Délka trasy 12 km. Odjezd 8:45 hod. vlak ČD, návrat 15:22 BUS / 17:18 hod. BUS+ČD. Ved. P. Kožený. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
Po stopách historie obvodu Pardubice III
Komentovaná vycházka doplněná přednáškou s projekcí. Sraz před místní knihovnou na Dubině.
typ akce: Výlety do historie
Vila Tugendhat / hrad Špilberk
Odjezd do Brna 7:13 hod. vlak RegioJet nebo 7:06 vlak ČD. 1.skupina (pouze pro předem přihlášené) – od 10 hod. prohlídka vily Tugendhat, komentovaná prohlídka náměstí Míru, Svobody, „Zelňák“. Ved. Z. Buryánková 2.skupina – Hrad Špilberk a okolí, komentovaná prohlídka Moravského nám, nám. Svobody, „Zelňák“. Ved. A. Milatová. Délka trasy 9 km. Návrat 16:55 hod. ČD / RegioJet 17:42 hod. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
Co přinesl archeologický průzkum v chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích
Když jsme v létě 1995 dokončovali s kameramanem Jaroslavem Novákem a redaktorem Janem Řeháčkem dokumentární film o průzkumných pracích vykonaných od ledna do dubna 1995 v chrámu sv. Bartoloměje 1), shlédli jsme spolu všechny záběry natočené v tomto období. Bylo při tom možno precizovat dva hlavní závěry: Konstatování pracovníka Archeologického ústavu CAV Mgr. Martina Ježka, že nejstarší dějiny kostela se nemusely odehrávat v dnešních místech, rozvířilo opět diskusi otevřenou na stránkách Pardubických novin rozhovorem pracovníka VČM v Pardubicích
p. Tomáše Čurdy z 27. července 1994 o nálezech v Pardubickách (druhý kostel jako součást kláštera cyriaků) a replikou ředitele VCM PhDr. Františka Šebka z 30. srpna až 2. září 1994, která oprávněně operovala známou papežskou listinou Bonifáce VIII. z 15. prosince 1295 o klášteře cyriaků u sv. Bartoloměje v Pardubicích a snesla řadu dalších argumentů a dokladů, byť nepřímých. Vzhledem k tomu, že archeologický průzkum v Pardubickách není dokončen, je předčasné tedy formulovat jakékoliv závěry, protože musí nutně mít podobu pouze pracovních hypotéz. Je však třeba jen uvítat vzniklou debatu kolem tohoto vědeckého problému, protože ta vždy je motorem pokroku jakéhokoliv bádání. V této souvislost uveďme, že ve stavebně-historickém průzkumu z května 1995 přicházejí jeho autoři ing. Petr Macek a PhDr. M. Ebel s hypotézou, v níž situují klášter cyriaků „jižně, či spíše jihovýchodně od stávajícího kostela" (rozuměj sv. Bartoloměje v Pardubicích). Tato hypotéza je však velmi nepravděpodobná.
Archeologický průzkum u sv. Bartoloměje skončil v dubnu 1995. Zpráva o něm byla zveřejněna v letním dvojčísle ZKPP (7. - 8. roč. XXX - 1995), s. 140-143. Připojen byl i schematický plánek 7 nalezených cihelných hrobek. V ústřední hrobce pod sarkofágem Vojtěcha z Pernštejna, nejvyššího hofmistra království Českého (zemř. 1534) byly nalezeny ostatky 1-2 dalších lidí. V situaci, kdy nebyl realizován antropologický průzkum, ačkoliv Národní muzeum a jeho specializované pracoviště mělo na něm vědecký zájem, který trvá i dnes, považuji jakékoliv archeologické pokusy o identifikaci ostatků podle blízkosti náhrobních kamenů jen za hypotézy. Interdisciplinární přístup by měl být v každé vědě XX. století nezbytností. Antropologickým průzkumem lze totiž stanovit hlavní demografická data, pokole% edince, morfologické a sérologické vlastnosti zkoumané osobnosti, lze usilovat i o rekonstrukci podoby, event. o zjištění jejího zdravotního stavu či příčin její smrti. Kniha Emanuela Vlčka „Jak zemřeli" (vyd. Academia 1993) jasně prokazuje význam antropologické práce i pro další vědní obory. „Je jistě logické, že konkrétní poznatky o fyzické kondici a tělesné konstituci příslušníků jednoho z nejvýznamnějších rodů Čech a Moravy by významně obohatily historickou faktografii. . . Komparativní metodou by pak stálo za to pokusit se o identifikaci alespoň některých pozůstatků v Doubravníku" (zde je hlavní hrobka pernštejnského rodu - pozn. J. K. ), uvádějí dr. Milan Hlinomaz a Jan Schwaller ve své studii ve sborníku „Pernštejnové v českých dějinách" (vyd. Pardubice 1995, s. 332 ). Při zachování vědeckosti, jež byla zájmem Národního muzea zaručena, není důvodu stavět žádné morální překážky ani argumenty vysokými finančními náklady2), malou vypovídací hodnotou nálezů, zdravotními riziky, nevratnou zkázou pernštejnské hrobky - klasického po schodech a šachtice od hlavního oltáře - umožní dokončení průzkumu v blízké budoucnosti.
Poznámky:
1) Film byl promítán u příležitosti Dne historie Městského festivalu 4.10-]^ V^jmu Východočeské galerii a Státním okresním archivu v Pardubicích za veliken j stovek návštěvníků.
2) Byly neúměrně přeháněny do miliónů Kč, přičemž jde řádově o tisíce Kč.
3) Zcela je vyloučila zpráva OHS v Pardubicích.
4) Kolik nevratných archeologických situací zaniklo při průzkumu Mgr. M
