Splavnění Labe do Pardubic a Přístav Pardubice

Projekt splavnění Labe až do Pardubic s vybudováním koncového přístavu je znám již velmi dlouhou dobu. Prvním konkrétně doložitelným krokem je vypsání ideové soutěže na situování přístavů v Kolíně a v Pardubicích. Tato soutěž byla vypsána v roce 1932 ministerstvem veřejných prací. Záměrem vypsání soutěže bylo připravit pokud možno nejvhodnější podmínky pro budoucí vývoj v dopravě na zřizované vodní cestě středolabské a usměrnění stavební činnosti zúčastněných měst s ohledem k plavebním a přístavním potřebám. Posouzení soutěžních projektů bylo založeno zejména na úvahách. Přístav představuje zařízení, jež má usnadnit a zlevnit převedení zboží z lodi na železnici nebo na silnici či obráceně, umožnit uskladnění nebo uschování dopravovaného zboží, a to buď k pozdější dopravě nebo k dalšímu zpracování.

Do soutěže na pardubický přístav bylo zasláno celkem 6 návrhů. Navrhovatelé pardubického přístavu byli značně vynalézaví ve volbě místa a využili nejrůznějších možností pro situování přístavu. Návrhy se lišily vzdáleností od města, tvarem a velikostí bazénů. Uvažovaná kapacita byla 55.000 - 1,500.000 tun.

V uvedené soutěži nebylo uděleno první místo Nejvýše, tedy na druhém místě, byl ohodnocen návrh označený „Č. S. P“ Ing. Karla Bukovského. Tento návrh umístil přístav na levém břehu Labe pod Rosicemi, a to v území ležícím mezi Labem a železniční tratí Kolín - Pardubice. Návrh byl uznán z veškerých podaných studií jako poměrně nejvýhodnější a skýtal veškeré možnosti rozvoje.

Jak je v dobovém dokumentu uvedeno, stavební akci bude třeba říditi tak, aby přístav Kolín byl vybudován do roku 1936, přístav v Pardubicích do roku 1939, do kteréžto doby bude Labe k těmto místům již splavněno.

Další dostupné informace jsou až z období okupace, konkrétně z přelomu let 1942-1943: V tomto období byl projekt připravován ministerstvem pro dopravu a techniku, konkrétně prostřednictvím Ředitelství pro stavbu na vodních cestách. Přístav byl plánován na levém břehu nad silničním mostem mezi Labem a silnicí Pardubice - Holice. Ve vjezdu do přístavního bazénu mělo být obratiště o průměru 120 metrů. Bazén měl mít délku 600 m a šířku 250 m. Přístavní území bylo umístěno cca 30 cm nad stoletou vodou, která postihla oblast v roce 1926. U severní přístavní hrany se předpokládala překládka kusového zboží s možností skladování. Protější, tedy jižní strana byla připravována pro překládku volně loženého zboží. Dále se na území pardubického přístavu uvažovalo s umístěním služebního objektu, dílny a kanceláří. Další velice důležitou částí přístavu bylo také přístavní kolejiště. Kolejiště bylo napojeno 3,1 km dlouhou vlečkou na hlavní nádraží Pardubice. Severní hráz přístavního bazénu měla 6 a jižní hráz 7 překládacích poloh. Počet poloh odpovídal předpokládanému ročnímu objemu překládky 200.000 tun.

V roce 1946 interpelovali poslanci Smejkal a Nosek ve věci splavnění středního Labe do Pardubic s vybudováním koncového přístavu. Oproti původnímu projektu z roku 1942, kdy byl přístav situován severovýchodně od města, nyní město požadovalo umístění na západ od Rosic u projektované průmyslové oblasti, dle nového regulačního plánu pro Velké Pardubice bylo plánováno, že do konce roku 1946 bude vypracován návrh na nové umístění přístavu pro roční překlad 350.000 tun. V roce 1947 měly být zpracovány generelní projekty a v roce 1948 projekty detailní.

Dle stavebního programu na desetiletí 1946 - 1955 předloženého ministerstvem dopravy mělo být možno stavbu přístavu zahájit v roce 1951 a ukončit do roku 1955.

Rozvoj vodního stavitelství v Čechách je spjat s podnikatelem Vojtěchem Lannou. Jeho firma se podílela na většině českých vodohospodářských staveb a po určitou dobu měla na svou činnost monopol, současně vlastnila několik lomů a pískoven u Labe, ze kterých po řece vozila a prodávala stavební materiál. Stavební podnikání v lodní dopravě bylo spjato s vlastní flotilou.

Se vznikem československého státu pokračovala práce na kanalizaci středního Labe. Byly vybudovány jezy a plavební komory Nymburk 1922, Poděbrady 1925, Kolín 1925, Přelouč 1927. Na stavebních pracech se podílela firma Lanna a Kapsa Müller.

V období před druhou světovou válkou byly dokončeny další jezy a plavební komory Lobkovice 1932, v Kostelci 1932, Brandýse 1936, Čelákovicích 1937, Lysá nad Labem 1935, Kostomlátkách 1937, Srnojedech 1937. V letech 1939 - 1944 byly dokončeny plavební komory Hradišťko a Klavary.

Od roku 1944 byla zavedena plavba na úseku Mělník - Poděbrady. V dalším období let 1945 - 1963 byla dokončena plavební komora Velký Osek (1952) a proudní úpravy řeky.

Další rozvoj byl podpořen výstavbou tepelné elektrárny ve Chvaleticích spojenou s dopravou energetického uhlí. Tato etapa začíná v roce 1963 a je ukončena zahájením dopravy v roce 1977. V roce 1963 vyšlo vládní usnesení č. 680, podle něhož se mělo zvýšit využití labsko - vltavské cesty, která měla být prodloužena do Pardubic.

Vládní usnesení 175/1970 a 37/1971 bylo rozhodnuto o zásobování elektráren po vodě. Byly vystavěny plavební komory Obříství 1974, Veletov 1975, Týnec 1977, Pardubice 1969 a provedena úprava vodního toku v úseku Kolín - Chvaletice. V letech 1975 - 1977 byla plavební cesta na úseku Mělník - Chvaletice modernizována. Doprava byla zahájena v roce 1977 s ročním průměrem 3,5 - 4 mil. tun.

Při jednání náměstků ministrů 9. 11. 1984 o koncepci výstavby veřejných přístavů byly stanoveny další termíny pro dokončení splavnění Labe a stavu přístavu Pardubice. Zahájení mělo být v květnu 1990 a dokončení konec roku 2000. Předpokládalo se přeprava do i z přístavu Pardubice

7 756 000 t nákladu.

K zahájení opět nedošlo a později vznikly pochybnosti o potřebnosti dalšího splavnění. Proto Magistrát města Pardubic z iniciativy náměstka primátora Ing. Romana Línka, dlouholetého člena našeho Klubu, založil v prosinci 1994 akciovou společnost Přístav Pardubice. Ta sdružila zájemce o lodní dopravu z východních Čech a Moravy a soustavně prosazuje dokončení splavnění do Pardubic (to je státem financovaná stavba) a připravuje výstavbu pardubického přístavu jako vlastní investici.

Při mnoha jednáních se střídajícími se ministry dopravy bylo opět stanoveno několik „závazných“ termínů zahájení této celostátně významné a potřebné akce. Naposled měla být zahájena stavba posledního stupně, jezu a plavebního kanálu, v Přelouči v r. 1997. Do toho však přišly balíčky úsporných opatření, povodně na Moravě a opět nebyly peníze.

Pokrokem je, že Ministerstvo dopravy založilo Ředitelství vodních cest ČR a jeho prioritním projektem na malém Labi je dosplavnění z Chvaletic do Pardubic, jehož součástí je vybudování plavebního stupně v Přelouči a přístavní hrany v Pardubicích. Na přeloučský stupeň byla v polovině roku 1998 zpracována dokumentace pro územní řízení. Po skončení řízení v Přelouči bude zpracován projekt a zahájeno územní řízení pro stavbu přístavní hrany v Pardubicích. Teprve nato může být zahájena vlastní výstavba přístavu. Během r. 1998 se pokračuje v přípravě lokality na územní řízení, přezkoumání pozemkové situace, řešení střetu s lokálním biocentrem „U přívozu“ a ve spolupráci s Magistrátem města Pardubice se vykupují pozemky. Bylo zadáno zpracování studie na vlečkové napojení přístavu, které je problematické, protože dodnes nebyla skončena, 30 let rozestavěná, nová spojka na Chrudim.

Rozšiřuje se původní záměr říčního přístavu na projekt t. zv. přístavního logistického centra podle světového trendu v rozvoji dopravní infrastruktury. Na břehu Labe vznikne komplexní dopravní uzel, umožňující kombinace překládky mezi silniční, železniční a vodní dopravou. Zároveň bude zajištěn komplex služeb pro dopravce, jako celní, zasilatelské, skladovací, případně i zpracovatelské, kompletace celků a pod.

A. s. Přístav Pardubice má od 1. 1. 1998 zasilatelskou divizi, která se zatím zaměřuje na poskytování služeb v dopravě silniční a ve vztahu k pardubickému letišti na letecké Cargo. Od 1. 8. 1998 se zapojila do celosvětové sítě distribuční a kurýrní služby, která umožňuje doručení zásilky až do 242 zemí celého světa v zaručených termínech.

1. s. Přístav Pardubice se prezentovala na dopravním veletrhu CENETRA 19. - 22. 5. 1998 v Brně spolu s pardubickým letištěm a.s. EBA Pardubice. Obě společnosti navázaly kontakty i se zahraničními partnery, kteří dosud o možnostech nabízených na Pardubicku nebyli informováni.