Zveme Vás
11.05.2024 09:00
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
12.05.2024 07:40
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
12.05.2024 08:35
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
15.05.2024 18:00
Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
19.05.2024 07:05
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Za opatovickou rodačkou, profesorkou Emanuelou Nohejlovou – Prátovou
V neděli 19. listopadu 1995, v prvních minutách dne, v pardubické nemocnici navždy dotlouklo srdce výjimečné osobnosti, univerzitní profesorky dr. Emanuely Nohejlové - Prátové, DrSc, rodačky z Opatovic nad Labem. Dožila se 95 let.
Téměř na den přesně měsíc i předtím, než spolu s lékaři svedla svůj poslední zápas s přírodou, která tentokrát řekla své bolestné již NE, okouzlila paní profesorka Nohejlová - Prátová na 400 studentů pardubického gymnázia. Přišla je pozdravit na slavnostní koncert v Domě budby u přiležitosti 85. výročí založení školy, jako nejstarší žijící absolventka a zároveň absolventka z galerie těch nejúspěšnějších. Byla kvůli tomu na chvíli uvolněna z nemocnice. Vystoupila na pódium a místo dlouhých projevů přednesla studentům (zpaměti!) s prostou noblesou své poselství ve verších Viktora Dýka, básníka, který promlouval k její generaci gymnazistů: "Pozdravujeme českou budoucnost, pozdravujeme lepší lidstva doby. Pozdravujeme příští mohoucnost, bezmocné déti útlaku a mdloby. A třeba těžkou cestou nedojdem, my viděli jsme zaslíbenou zem. Pozdravujeme českou budoucnost!" Emanuela Nohejlová-Prátová se narodila 3. června roku 1900 v rodině opatovického lékaře a dlouholetého zasloužilého starosty obce MUDr. Emanuela Nohejla. Po absolvování pardubického gymnázia (1918) vystudovala historii na Filozofické fakultě KU v Praze, kde byla nejbližŠí žačkou význačného českého historika, profesora J. V. Simáka. Po studiích začala působit jako výpomocná síla v Národním muzeu a tuto práci doplňovala výukou dějepisu na středních Školách. Zásluhou profesora Šimáka nakonec zůstala v Praze, aby se věnovala plně vědecké práci.
Roku 1930 nastoupila do Národního muzea jako stálý vědecký pracovník numismatického oddělení. Emanuela Nohejlová zde spolu s Gustavem Skalským pokládala základy vědeckého pojetí tehdy Československé numismatiky, jakožto jedné z pomocných věd historických. Emanuela Nohejlová se značnou měrou zasloužila o to, že naše numismatika získala ve vědeckém světě mezinárodní respekt. Své organizační schopnosti prokazovala mimo jiné jako redaktorka několika odborných časopisů, především však jako dlouholetá přednostka numismatického oddělení Národního muzea, ale i jako vedoucí autorského týmu řady vědeckých projektů. Významné místo v životě Emanuely Nohejlové - Prátové zaujímalo její vysokoškolské pedagogické působení. Od roku 1949 přednášela numismatiku na brněnské Masarykově univerzitě, kde se také habilitovala. Poté začala přednášet na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Roku 1958 dosáhla hodnosti doktora věd a roku 1964 byla jmenována univerzitní profesorkou. Nikdy nezapomínala na rodné Opatovice nad Labem a na rodný kraj. Opatovicím věnovala svou první výbornou práci o historii kláštera, jí a jejím přátelům vděčily Opatovice nad Labem za bohatý kulturní život. Velkou se stává osobnost zpravidla až tehdy, když se odborné schopnosti a dosažené pracovní výsledky snoubí se schopností vyzařovat hluboké lidství a rozdat se druhým, mít pro druhé pochopení, být pro ně majákem na cestě k přístavu vytčených životních cílů. A takovou byla Emanuela Nobejlová-Prátová. Měl jsem to štěstí, že jsem mohl navštěvovat paní profesorku v soukromí a mohl jsem být považován za jejího žáka; za spřízněnost duší odměňován vzájemnou důvěrou. Mohl jsem vychutnávat nezapomenutelné okamžiky přátelských rozhovorů a vyprávění paní profesorky. Vyzařovala z ní neokázalá noblesa, veliká duševní síla, prosycenost hlubokými kulturními zájmy a prožitky, veliká erudice a jakoby samozřejmá pokora zároveň. Paní profesorka Nobejlová-Prátová s velkým zájmem sledovala práci svých žáků a její "hubování* když shledala, že to či ono není podle ní zcela v pořádku, bylo vždycky velikou školou. Obdivuhodnou duševní svěžest si uchovala do posledních dnů.
Ve Čtvrtek 16. listopadu musela paní profesorka podstoupit operaci. Měl jsem dovoleno ji v pátek dopoledne na pardubické chirurgii krátce navštívit. Bylo to poslední setkání, poslední krátký rozhovor. Mohl jsem tlumočit povzbuzující hřejivé pozdravy od blízkých a přátel. Drželi jsme se za ruce. Navždy budu v duchu cítit její poslední stisk a již unavená slova: "Kolego Šebku, pozdravujte všechny, však Vy víte..." a potom už jen ten mě důvěrně známý úsměv, který hladil a zavazoval. Odešla velká osobnost. Nezůstalo po ní jen úctyhodné vědecké dílo, ale v těch, kteří dokázali vnímat, zanechala závazek ušlechtilosti, pracovitosti, skromnosti a pokory, které se dnes tolik, tolik nedostává. Zanechala v nás závazek její odkaz uchovat a podle svých sil v něm pokračovat... "vivant professores!"
