Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Dodatek k článku o Františkovi Zörklerovi - Závišovi

obrázek k článku Laskavostí pracovníků Ústředního vojenského archivu v Praze se podařilo získat další zajímavé doklady o výše popisovaném odbojáři z Pardubic Františku Zörklerovi ? Závišovi. Zachovaly se následující doklady:

- Čs. vojenská jednotka východní – výpis z kamenových záznamů

- Obvodní (prezentační) lístek čz. 10.501.022 z konzulátu republiky Československé v Egyptě

- Prozatímní evidenční lístek 10.501.022

- Přípis Čs. pěší prapor 11 – východní, Haifa, 18. 5. 1942 o vyplacení nemocenského příspěvku

- Přípis šéflékaře Čs. pěšího pluku 11 – východní čj. 305/zdrav/42 z 16. 5. 1942

- Žádost o úhradu léčebných výloh z 8. 1. 1943

Z uvedených dokumentů vyplývá, že rodiče Fr. Zörklera byli Eugen Záviš1) a Anna, roz Benešová. Fr. Záviš absolvoval 4. třídy reálky a 3 roky odborné školy pokračovací. Povoláním byl typograf. Hranici protektorátu přešel dne 10. 8. 1939 a prezentován byl už 24. srpna téhož roku2). Je také psáno, že jeho odvodní ročník byl 1939/1941 a patřil pod Okresní doplňovací velitelství ve Vysokém Mýtě. Znamená to, že za normálních okolností by rukoval 1. října 1939. Do čs. armády narukoval v Haifě a tím se také dostal pod britské velení, jak je napsáno. U čs. pěšího praporu 11 – východní byl uveden u 4. roty. Na jednom dokumentu je pozoruhodné, že obvodní kancelář čs. armády, kam by měl dotyčný ihned hlásit změnu adresy, měla adresu: Bureau Central de Recrutement de ľ Armée Tchécoslovaque, 52, Avenue de la Burdonnais, Paris(7°).

Jak jsem již konstatoval, zúčastnil se bojů u Tobruku, byl zde raněn a přišel o pravou ruku. Šéflékař praporu píše ve shora citovaném dopise, že jmenovaný má amputovanou ruku pravou v polovině předloktí. Žádal proto 16. 5. 1942 u praporního raportu v Haifě3) o udělení 28 denní zdravotní dovolené s vyplacením ekvivalentu na stejnou dobu. V přípise je podotknuto, že jmenovaný nemůže si předložit žádost, neboť v Tobruku přišel o pravou ruku. Zachoval se i další doklad podepsaný přímo velitelem Čs. vojenské mise pro Balkán, Blízký a Střední Východ v Jeruzalémě, generálem Andrejem Gakem4). Jsou zde doporučeny léčebné výlohy včetně zhotovení protézy. Je zde i poznámka o superarbitraci a doporučení k přemístění k V.S.V. (smysl této zkratky se mně nepodařilo objasnit), avšak určitě šlo o nějaký týlový útvar pro invalidy.

I když řada životních etap v průběhu 2. světové války není u Františka Zörklera – Záviše objasněna, je jasné, že byl vojákem zahraničního odboje u slavného Čs. pěšího praporu 11 – Východního a že se s ním zúčastnil tažení a bojů na Středním východě a v Libyi u Tobruku. Je třeba si tyto lidi připomínat a jistě by neuškodilo, aby se po nich například pojmenovávaly ulice v Pardubicích. Např. v Belgii je to jev naprosto obvyklý.

 

Poznámky:

1) I v těchto dokladech se objevuje krycí jméno Záviš i u otce Františka Zörklera.

2) Dá se s největší pravděpodobností předpokládat, že překročil hranici protektorátu s Polskem těsně před vypuknutím 2. světové války.

3) Po úspěšné obraně Tobruku byl čs. prapor stažen dne 8. dubna 1942 do zázemí, a to do Haify (přístavní město nyní v Izraeli)

4) Gen. A. Gak bylo krycí jméno generála Ondřeje Mézla. V mobilizaci roku 1938 velel v sestavě 3. armády (bránila Slovensko a Podkarpatskou Rus) Hraničnímu pásmu XVI v Košicích a po záboru v Prešově. Úkolem HP XVI byla obrana úseku od Rimavské Soboty až po rumunské hranice na Podkarpatské Rusi.

 

Děkuji pracovníkům Vojenského ústředního archivu v Praze za poskytnuté materiály. Jde o fondy NT VB, 24-27/5.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem