Masarykovo zakládání strany opět připomíná deska

Pamětní deska je umístěna přímo u okna, z něhož lze sledovat třídu Míru, hlavní pardubickou komunikaci. Zhotovil ji chrudimský akademický sochař Jaroslav Brož, který už má s prezidentem Osvoboditelem své zkušenosti, neboť je autorem jeho sochy na pardubickém náměstí Legií. Desku u něj nechala vyhotovit pardubická odbočka Masarykovy společnosti, jejíž předseda PhDr. Jiří Kotyk byl hlavním průvodcem slavnostního aktu. Na něj mimo jiných přijela i předsedkyně Masarykovy společnosti, dcera básníka a nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta, Jana Seifertová, hejtman Pardubického kraje Roman Línek s manželkou Šárkou, primátor Pardubic a kandidát na senátorské křeslo Jiří Stříteský a starostka prvního pardubického obvodu Hana Tomanová.

V rámci svého úvodního slova připomněl PhDr. Jiří Kotyk historické souvislosti Masarykova pobytu právě v domě, kde má sídlo i naše vydavatelství. Masaryk tady byl 21. ledna 1906, kdy tady spolu s bratrem pozdějšího ministra zahraničí a prezidenta Edvarda Beneše Vojtou stál u zrodu České strany pokrokové. Zároveň připomněl, že komunistický režim se důsledně „zasloužil“ o vymazávání všech stop, které Masarykův pobyt nejen v budově čp. 68, ale i na dalších místech Pardubicka připomínaly.

Desku, kterou snad už žádný režim ze zdi historické budovy nenechá sundat, nakonec svorně odhalily obě dámy Jana Seifertová a Hana Tomanová.

Foto: E. Bádron

(mes)

PROJEV PŘEDSEDY MS – odbočka Pardubice PhDr. Jiřího Kotyka při odhalení pamětní desky TGM 18. 3. 2004

Dámy a pánové,

je mi ctí a velmi milou povinností, abych Vás jako předseda MS v Pardubicích srdečně přivítal u příležitosti odhalení pamětní desky prof. T. G. Masaryka v tomto krásném sále. Chtěl bych nejdříve připomenout, jakou událost si novou deskou vlastně oživujeme v paměti. V neděli 21. ledna 1906 se konal v tomto sále za osobní účasti prof. T. G. Masaryka z Karlovy univerzity v Praze ustavující sjezd České strany pokrokové. Tato budova, původně od roku 1888 první palácový hotel Josefa Střebského v Pardubicích, hostila tento den předáky České strany lidové, t. zv. realistické, založené roku 1900, a předáky Občanského pokrokového klubu Pardubicko a Chrudimsko, založeného roku 1904 redaktorem Aloisem Hejnem. Tyto dvě politické skupiny tedy zakončily v lednu 1906 sjednocovací proces započatý roku 1905. Vznikl tak nový subjekt na české politické scéně, nazvaný Česká strana pokroková. Její program představili v tomto sále prof. T. G. Masaryk, redaktor novin Osvěta lidu Alois Hajn a starší bratr E. Beneše učitel z Vršovic Vojtěch Beneš. T. G. Masaryk pronesl svůj projev improvizovaně a spatra a ukázal v něm, že dokáže uhodit i na humornou notu. Právě zde poprvé pronesl známou sentenci: Nebát se a nekrást. Z jeho projevu zaujaly např. tyto stále aktuální pasáže: (cit.): „Nebezpečí naše, nebezpečí každého Čecha je strach. Čech a strach jsou synonyma. Je potřeba více kuráže… Co by mohli např. vykonat naši učitelé, kdyby měli více páteře, kdyby sami v sobě byli pevnější a k této pevnosti vychovávali i příští pokolení, aby jeho duch se změnil, aby byl pevnější a lepší než náš. Co by mohli vykonati úředníci, kdyby se nespokojovali jen tím, řídit se suchou literou zákona, ale poučováním, domluvou a vším způsobem poučovali a vedli lidi, kteří k nim přicházejí….Naše politika musí být pokroková a demokratická. Je však třeba být pevným v zásadách, stát pevně ve svém předsvědčení“. (konec cit.) Nově vzniklá strana zvolila při svém pardubickém jednání výkonný výbor. Jeho předsedou se stal T. G. Masaryk. Zasedli v něm m. j. i pardubičtí občané redaktor Alois Hajn, obchodník František Kostelecký, právník a starosta židovské náboženské obce JUDr. Berthold Thein, profesor střední strojnické školy ing. Arnošt Rosa, továrník a Sokol Emanuel Kraus aj. Početně malá strana si vytyčila 7 hlavních úkolů do budoucnosti. Připomeňme si je: 1) Výchova voličů k práci v komunální politice, 2) získání inteligence pro sociální politiku, 3) pro občanskou rovnost, 4) prosazovat svobodu mínění  a přesvědčení, 5) vzdělávat rozum, cit a vůli, 6) pomoc silnějších slabším, 7) starat se o spravedlivou odměnu za práci. Česká strana pokroková si osobou svého vůdce, svou zásadovostí a žurnalistikou vysoké úrovně dobyla v českém veřejném životě oprávněného respektu a váhy. Vraťme se však k Masarykovu krédu: Nebát se a nekrást. Nebát se – třeba i přiznat vlastní chyby. Především svobodně jednat a myslet. A nekrást – mimo jiné svou vlastní lepší minulost a tradice, ale ani naděje na lepší zítřky a vysoké mravní hodnoty, které jediné dokáží naplnit budoucnost.

Je správné, připomínáme-li si i události upadlé prakticky v zapomnění. Komunistický režim se po roce 1948 přičinil o důkladné odstranění všech památek připomínajících pobyty TGM v Pardubicích včetně pomníku na náměstí Čs. legií a pamětních desek na hotelu Veselka a na Kunětické hoře. Oživujme svou historickou paměť stále! Je to nejen důstojné, ale i užitečné.