Kapitoly z dějin českého fašismu v Pardubicích 21. část

Měli jsme případ, kdy bývalý fašista hodil roztrhanou legitimaci obhájci Vážnému pod nohy a provždy se od fašistů odvrátil… V pondělí se konalo v Praze jedno z těchto fašistických přelíčení. Žaloval četnický kapitán v.v. Josef  Stránský (nar. 1873 v Lázních Poděbradech, bytem Pardubice, Palackého ul. 338, občan Pardubic od r. 1910 – pozn. J. K.) 28), o němž psal Večerník Českého slova jako o fašistovi a dokonce též, že fašisté měli s ním veliké cíle, že jej totiž chtěli udělati v „Gajdově království“ ministrem války, protože v Pardubicích neměli ze svých řad nikoho schopnějšího a jak tehdy situace vypadala, oni chtěli celou vládu z Pardubic, aby se mohla scházet na památné Kunětické hoře. Kapitán Stránský, ačkoliv dříve byl pro fašismus nesmírně nadšen, nyní se od něj daleko odtahuje, což je  jen chvalitebné, a dokonce uvedený list žaluje (žaluje také „Východočeský republikán“). Líčení v Praze bylo odročeno a připuštěny byly všechny navrhované důkazy pravdy. V procesu vystoupí řada svědků z různých společenských vrstev a dle jejich svědectví se ukáže, zda kpt. Stránský pro fašismus pracoval, nebo ne. Zejména se také ukáže, zda se zúčastnil důvěrného vítání Gajdy, když tento se vrátil z Pankráce (1932 – pozn. J. K.), zda finančně podporoval fašistické hnutí, zda pro ně pracoval a dělal náladu pro fašismus, zda veřejně fašisticky zdravil a jiné věci. Věc má ostatně velmi pikantní příchuť tím, že jej hájí fašistický obhájce Dr. Hrbek, 28a) jehož syn, jako první fašistický pracovník (v Pardubicích – pozn. J. K.) jest zatčen a dlí ve vazbě, protože se u něho nalezl velmi závažný materiál. Dále bude velmi zajímavou okolnost, že kpt. Stránský, ač fašisty měl velmi rád, nenechal se do jejich seznamu zapsat. Byl dokonce zapsán v seznamu republikánské strany (roz. agrární – pozn. J. K.), měl svého času i legitimaci této strany a velmi rád se obracel na sekretariát této strany, aby zde získal protekci pro syna důstojníka, jehož kvalifikace nebyla nejlepší. Toto soudní přelíčení o pardubickém fašismu, z něhož vyrostla událost v Židenicích, bude svrchovaně zajímavým. Škoda jen, že není možno je uspíšit, aby věc byla dříve rozhodnuta. Nyní bylo líčení odročeno na neurčito, a dle návalu u soudu možno očekávati, že k příštímu stání dojde někdy na počátku léta, snad až na podzim…. Případ kpt. Stránského bude jeden nejinteresantnějších fašistických případů, jež vyrostly na pardubské půdě, tímto hnutím podivně proslavené.“

Vojtěch Vážný, jenž byl vzat do vazby v souvislosti s Židenicemi a také pro akce Junáků NOF, byl na konci března 1933 propuštěn, když se prokázala jeho nevina v prvé věci. Vážný se ostře distancoval od přepadu židenických kasáren a vůbec všech nezákonných akcí. Ve vedení NOF sílila skupina (Vodák, Felixová aj.), snažící se v budoucnu postavit  do čela buď místo Gajdy nebo vedle něj nyní už bývalého soudce V. Vážného. Mnozí v něm viděli výrazný politický talent. Již dříve jej přemlouval ke vstupu do národně – demokratické strany sám Karel Kramář a nyní mu dal lukrativní nabídku Jiří Stříbrný, přejde – li do Národní ligy. „Fašisté však věřili, že Vážný neopustí NOF, v níž byl velmi populární už jako muž, který se pro politické přesvědčení vzdal kariéry.“ 29) 4. dubna 1933 byla uskutečněna domovní prohlídka u MUDr. Josefa Bastla, státního obvodního lékaře v Cholticích na Přeloučsku, důvěrníka NOF. Lékař podal na domovní prohlídku stížnost. 30)

Jak již bylo zvykem, bulvární list „Východočeský rozhled“ redigovaný Stanislavem Vinařem 18. dubna 1933 zaostřil své satirické oko znovu na pardubickou NOF. V č. 16 v článku s nadpisem „Tomu se říká práce pro vlast“ se píše, že Vůdce (t. j. Gajda) navštívil v Pardubicích Bábušku revoluce a pojedl u ní strouhané koňské masíčko, jež pak zapil ve vinárně Globus. Ve stejném čísle vyšel ještě článek „Stříbrný se chystá spolknout pardubické fašisty“. Redaktor Paulus prý kritizoval v Pardubicích Gajdu a nalezl ohlas u „odstavených fašistických veličin“. Jakýsi pan Š. horoval pro Stříbrného a Národní ligu. „Východočeský republikán“ (č. 17 z 21. 4. 1933) informoval ve svých notickách, že u fašistů v Kolíně byly uskutečněny domovní prohlídky úředníky Okr. úřadu v Pardubicích, protože úředník tamějšího OÚ dr. Krupař je švagrem pardubického dr. Vážného. Kunětický farář P. František Štefan je prý zklamán fašismem natolik, že chce napsat kritickou brožuru o NOF.

Okresní úřad v Pardubicích evidoval i nadále návštěvy v domě Kučerových (t. zv. Štolbův dům) ve Smilově ul. čp. 307. 3. března tu bylo zaparkováno auto Julie Hrbkové z Velké Dřevíče, spolumajitelky tkalcovny, jež 23. dubna 1932 poskytla v Dřevíči ubytování při fašistické schůzi V. Vážnému. 13. března pak před bytem Kučerových byla zjištěna auta škpt. Šulce, obchodníka motorovými vozidly v Hradci Králové, jinak tiskového referenta NOF pro hradecký obvod a auto Marie Urbanové, manželky autodrožkáře v Hradci Králové (Pražské předměstí čp. 179) Josefa Urbana (nar. 1891), horlivého člena NOF. 31) Škpt. v. v. Antonín Šulc (nar. 1892 ve Stěžerách) jezdíval do Kladiny na schůze NOF konané v hostinci jeho bratra Václava (čp. 27 – Kladina). 32)

Domovní prohlídky u fašistů a trestní řízení s nimi přijala pardubická veřejnost s uspokojením, včetně místního tisku (výjimku tvořil jen národně – demokratický list Východ). V. Vážný ztratil po návratu do Pardubic půdu, stýkal se jen s rodinami MUDr. J. Kučery a stavitele V. O. Medka. 22. května se chtěl zúčastnit schůze obecního zastupitelstva v Pardubicích, ale národní socialisté a sociální demokraté si vynutili jeho odchod ze schůze, protože nebylo známo, zdali s ním nebylo zahájeno trestní řízení. Krajský soud v Praze 24 rozhodl, že V. Vážný nesmí vykonávat obecní funkce ( sdělení z 27. 5. 1933). J. Sovina a V. O. Medek byli pro trestní řízení z obecních funkcí suspendováni. Z NOF vystoupili J. Škutchan, F. Strnad a  J. Doležal. 33) Do „Českých směrů“ dopisuje pod pseudonymem Rectus římskokatolický farář P. František Herman z Lánů na Důlku, jenž se stýká s V. Vážným. Prosil jej o místo pomocného zřízence u okresního soudu pro svého farníka F. Křičenského z Opočinku. Není sice členem NOF, ale dopisem ze 7. 12. 1931 nabízel V. Vážnému pro „České směry“ vánoční úvahu. 34)

Je typické, že 27. června 1933 – tedy den po vynesení osvobozujícího rozsudku v kauze Židenice – přijel Vůdce R. Gajda s chotí zase do Pardubic. Přijel v 16 hodin autem značky P 18 220 do Smilovy ulice čp. 307 ke Kučerovým. Doprovázel jej MUDr. Prokop Hruška z Litomyšle a dvě neznámé osoby. V druhém autě značky Č 1720 přijel statkář Josef Kasper z Lobkovic na Litomyšlsku, ve třetím autě značky Č 74 902 statkář Linhart z Litomyšle. V 17,30 hod. Gajda s Kučerovými, Vážným, stavitelem Medkem, vrchním soudním radou Jungrem a litomyšlskými hosty přejeli do hotelu Palace, kde se bavili asi s 50 lidmi. V 19, 41 h. odjeli Gajdovi s Vážným rychlíkem do Prahy. Na peroně bylo asi 70 lidí, většinou pardubických dam, jež volaly „ Na zdar!“ Gajdovi od nich dostali na cestu kytice. „Po brněnském rozsudku je celková nálada mezi fašistickými stoupenci výbojnější, sebevědomější a veselá“, psal dr. Vítek prezídiu Zemského úřadu do Prahy. Pardubický okresní úřad byl předem upozorněn telefonátem vrchního rady Krejčího 26. 6. ve 21 hodin, že Gajda jede od Krajského soudu v Brně do Prahy. Nocoval v Litomyšli a pardubičtí měli zabránit jeho slavnostnímu uvítání ve svém městě. Proto u pardubického nádraží byla uskutečněna bezpečnostní opatření. 35)

Poznámky:

28) Pres. spis 395, čet. stanice Pardubice Okr. úřadu, 24. 3. 1933.

28a) JUDr. Václav Hrbek, nar. 9. 1. 1867 v Hořovicích, bývalý příslušník pokrokářské  mládeže, od r. 1904 advokát v Pardubicích, od 29. 10. 1918 do 13. 12. 1918 člen Okresního národního výboru za státoprávně dem. stranu, pak agrárník. 4. dubna 1932 hájil u Okresního soudu v Pardubicích R. Gajdu, r. 1934 člen právní komise městského zastupitelstva za NOF, činovník pravicové Národní fronty v Pardubicích. R. 1936 podepsal provolání t. zv. Všeslovanského komitétu. Bydlel v Pardubicích na Wilsonově třídě (dn. Třída Míru) čp. 63 (dn. dům ČSOB proti hlavní poště Pardubice 1), r. 1934 v Jungmannově ul. čp. 62. Přispíval do nár. demokratického listu „Východ“, v němž otevřeným dopisem z 1. 4. 1932 ministru vnitra J. Slávikovi žádal zastavení trestního řízení ve věci pochodu NOF Wilsonovou třídou r. 1931 (viz příloha 2).

29) Klimek – Hofman, cit. d., s. 250

30) Pres. spis 478, dr. Vítek prezídiu ZÚ v Praze 5. 4. 1933.

31) Pres. spis 383 z 26. 3. 1933, dr. Vítek prezídiu ZÚ v Praze.

32) Pres. spis 449 z 9. 6. 1933, čet. stanice Pardubice Okr. úřadu.

33) Pres. spis 734 z 26. 5. 1933, dr. Vítek ZÚ v Praze.

34) Pres. spis 934 z 25. 6. 1933.

35) Pres. spis 945 z 28. 6. 1933, dr. Vítek ZÚ v Praze.

                                                                                               Pokračování