Zřícenina hradu Kyšperk
Letohrad – Zámecký park – Kyšperk – Kaple sv. Jana Nepomuckého – Písečná u Rybníčka – Valdštejn – Hrubý kámen – Letohrad. Délka trasy 14 km. Odjezd 9:06 hod. vlak ČD+LEO, návrat 16:55 hod. LEO+ČD. Ved. A. Milatová. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Kyšperk
Letohrad – Zámecký park – Kyšperk – Zámecká zahrada – Letohrad. Délka trasy 7 km. Odjezd 9:06 hod. vlak ČD+LEO, návrat 14:55 hod. LEO+ČD. Ved. J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B pro méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
Paragrafy o sexu aneb znásilnění opět jinak
Přednáška JUDr. Miroslava Mitlohnera. Koná se v Revoluční ul. 5 v Praze 1. Vstup zdarma.
typ akce: Pražská pobočka KPP
PP Úpolíny u Kamenice
Trhová Kamenice, Modrý lom, Kamenný vrch, Upolínová louka, rybníky, Trhová Kamenice. Délka trasy 7,5km. Odjezd BUS v 8,05h. st. 13. Návrat BUS+ČD v 15,01/16,05h. Vede K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B pro méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
Staročeské muzeum Trusnov
Uhersko – Trusnov – Horní Jelení. Délka trasy 12 km. Odjezd 8:45 hod. vlak ČD, návrat 15:22 BUS / 17:18 hod. BUS+ČD. Ved. P. Kožený. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
Tragédie atleta Rudolfa Spitze
V publikaci Východočeský sport vydané choceňským fotbalovým rozhodčím Vilémem Nezbedou ve válečném roce 1942 se ve sprintérských tabulkách objevuje jméno závodníka SK Pardubice Ruda. Protože šlo o výkony na dobu konce dvacátých let úctyhodné ( v r. 1929 100m za 11,1 , 200 m za 23,0 a 400 m za 53,0 vt.), snažil jsem se o tomto závodníkovi dozvědět více. Od již zesnulého významného organizátora a statistika pardubické atletiky Jiřího Daška jsem měl informaci, že jméno Ruda je zkráceným křestním jménem atleta židovského vyznání Rudolfa Spitze, který za protektorátu nemohl být ani ve statistice uveden pod celým svým jménem.
Díky Mgr. Renátě Růžičkové z pardubického archivu se tak můžeme nyní poprvé dočíst, že Rudolf Spitz se narodil 2. 11. 1907 statkáři Spitzovi a jeho ženě Pavle. Měl bratry Alfreda, úředníka poštovního ředitelství,a Arnošta, armádního důstojníka. Sám byl zaměstnán jako úředník Fantových závodů. Na základě Norimberských zákonů odešel 9. 12. 1942 transportem CG do Terezína a odtamtud dne 23. 1. 1943 do Osvětimi, kde byl – neznámo kdy – zavražděn.
Koncentrační tábor nepřežila ani jeho matka, ani oba bratři. Otec zemřel přirozenou smrtí před válkou.
Tolik tedy smutná historie a připomenutí nadaného sprintéra, který se dožil pouhých třiceti šesti roků, věku, kdy dnešní atleti ještě závodí na vrcholné úrovni...
