JEŠTĚ KE STÁVCE V PARDUBICKÉ TELEGRAFII V ROCE 1941

Byla vyvolána sice jako mzdová s žádostí o půjčku a finanční výpomoc, ale ukrývala
v sobě politický kontext – odpor proti nacismu, jenž dosadil do továrny dokonce
svého vojenského přidělence.
Stávkovalo se od 10 hodin dopoledne, kdy na daný signál bzučákem utichly stroje.
Do závodu se velmi rychle vypravili úředníci místní služebny gestapa, kteří si jako
rukojmí odvedli členy Závodního výboru. Ti však byli hned druhý den propuštěni.
Stávka pokračovala i odpoledne, kdy nastoupila druhá směna. Gestapo zatklo a pak
vydalo soudu celkem 16 dělníků. Byli to :
1/ revizor Vladimír Wild, nar. 24. 9. 1918 v Plzni, bytem Pardubice, Na Strúze 743,
svobodný,
2/ mechanik Jindřich Šlégl, nar. 9. 7. 1919 ve Svítkově, bytem Popkovice čp. 73,
ženatý,
3/ mechanik Vladislav Špirk, nar. 10. 6. 1917 v Josefově, bytem Jaroměř čp. 250,
svobodný,
4/ mechanik Josef Novotný, nar. 11. 3. 1923 ve Skale, o. Chrudim, bytem Skala
čp. 10, svobodný,
5/ strojní zámečník Josef Novotný, nar. 6. 3. 1922 v Moravě, o. Holice, bytem Morava
čp. 81, svobodný,
6/ zámečník Arnošt Macháček, nar. 10. 5. 1920 v Nekoři, bytem Jamné v Orlických
horách čp. 172, svobodný,
7/ mechanik Josef Dvorský, nar. 23. 2. 1918 v Rakovníku, bytem Pardubice, Habrmanova
čp. 139, svobodný,
8/ mechanik Stanislav Novák, nar. 14. 6. 1922 v Chropyni, bytem Pardubice, Bubeníkova
čp. 554, svobodný,
9/ mechanik Josef Bednář, nar. 5. 9. 1921 v Dobronicích, bytem Pardubice, Jindřišská
čp. 527, svobodný,
10/ radiomechanik František Palán, nar. 30. 6. 1911 v Kolíně, bytem Pardubičky
čp. 333, ženatý,
11/ úředník Ladislav Bárta, nar. 1. 4. 1914 v Kostelci, bytem Pardubice, B. Němcové
čp. 1578, svobodný,
12/ dílenský mistr František Barták, nar. 17. 7. 1902 v Okrouhlici, bytem Pardubičky,
Tusarova čp. 162, ženatý,

13/ mechanik Jan Drábek, nar. 13. 12. 1903 v H. Jelení, bytem V. Mýto-Peklovec
čp. 281/IV. , ženatý,
14/ mechanik Karel Stross, nar. 25. 7. 1887 ve Vídni, bytem Pardubičky čp. 177,
ženatý,
15/ mechanik Karel Pecina, nar. 10. 5. 1912 v Pardubicích, bytem Pardubice-Familie
čp. 1062, ženatý,
16/ mechanik František Prokopec, nar. 3. 8. 1896 v Mistrovicích, o. Žamberk, bytem
Pardubice (v soudním spise místo blíže neudáno!)
Zatčen byl i dělník Josef Kříž, nar. 21. 6. 1917 v Rájci nad Svitavou, bytem Fügnerova
čp. 280. Ten se smrtelně zranil při pokusu uniknout z vyšetřovny gestapa v Pardubicích
(III. patro) skokem z okna 22. září 1941 ve 12.30 hodin do Jahnovy ulice.
Nelze však vyloučiti jeho vyhození z okna samými gestapáky, i když to „vylučuje“
sepsaný protokol podepsaný G. Clagesem, W. Lehnem a W. Prausem a ohledací list
MUDr. J. Hrocha. Touto smrtí bylo prý zachráněno mnoho lidí pro informace, jimiž
Kříž disponoval. I jemu by bylo třeba zřídit ve 3. patře společné budovy MmP a KÚ
u VČD pamětní desku. 2/
Vraťme se však ke skupině 16 zatčených. 8 bylo označeno za „organizátory
stávky“, jmenovitě V. Wild, V. Špirk, oba Josefové Novotní, A. Macháček, J. Dvorský,
J. Bednář a S. Novák, ostatní byli obviněni z poslechu zahraničního rozhlasu a šíření
těchto zpráv v kolektivu dělníků TELEGRAFIA. Proces s nimi proběhl 13. 2. 1942
(skončil v době heydrichiády 4. 6. 1942) v Praze u Zemského soudu. Jako svědkové
bylo vyslechnuto 6 osob:
1/ mechanik Jindřich Mikulecký, bytem H. Městec 417,
2/ zámečník Antonín Knížek, bytem Nemošice 133,
3/ krejčí Stanislav Josífek, bytem Vrbatův Kostelec 29,
4/ dělník Václav Mádlo, bytem Pardubice, Jiříkova čp. 11,
5/ kriminální asistent W. Körber, gestapo Pardubice,
6/ mjr. Dr. Steindorff, vojenský přidělenec Explosia Semtín.

Nejvyšší trest dostal V. Wild – 5 let vězení, J. Dvorský a F. Palán byli odsouzeni
na 3,5 roku, J. Šlegl a J. Novotný (nar. 1921) 2,5 roku, V. Špirk, S. Novák, J. Bednář,
J. Drábek – 3 roky, L. Bárta, K. Stross, K. Pecina, F. Prokopec – 1 rok, F. Barták –
3 roky, A. Macháček – 3 roky, J. Novotný (nar. 1923) byl osvobozen. Rozsudek byl podepsán
soudcem Rohderem – Knüspelem. F. Barták byl ubit v koncentračním táboře,
S. Novák zemřel na TBC plic, J. Šlégl zemřel na útrapy vězení.
10. května 1947 byl na nádvoří továrny odhalen památník s 9 jmény: F. Barták,
L. Fajl, V. Charamza, J. Kříž, B. Motyčka, S. Novák, M. Skalický, Č. Šebek a E. Valz.
Bylo by záslužné tento památník při rekonstrukci brownfieldu obnovit.
Prameny a literatura:
Opis rozsudku Sondergerichtu Zemského soudu v Praze ze 4. 6. 1942, pořízený
M. Horákovou (SNR). Kopie v archivu autora.
Vzpomínky Josefa Horáka (bratra M. Horákové) „Ilegální hnutí v závodě býv. Telegrafie
a. s. v Pardubicích“ sepsané 1. 2. 1972 (kopie v archivu autora).

Přehled o činnosti Ilegální organizace v býv. Telegrafii v Pardubicích sepsaný 14. 3.
1972 Josefem Janeckým (nar. 20. 7. 1906, bytem Pardubičky, Revoluční 161). Kopie
v archivu autora.
Poznámky:
1/ Stojí za pozornost, že závodní rada TELEGRAFIE byla ve spojení s bývalým přednostou
Okresní politické správy v Pardubicích L. Novotným (1903–1963), vedoucím
činitelem ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího) na Pardubicku, jenž se celou válku
ukrýval před gestapem v lesích kolem rodných Bratčic na Čáslavsku. Není náhoda,
že právě této závodní radě po válce věnoval L. Novotný 1. díl své trilogie „Vlastenectví“
(1946). Inventář archivního fondu Telegrafie ze SOkA Zámrsk zpracovaný V. Šimkovou
roku 1983 mluví jen o 12 zatčených, z nichž se po válce vrátili s podlomeným
zdravím E. Macher, M. Lánský, V. Wild, Jos. Černoch, K. Krtina (?) a J. Švehla. J. Kříže
omylem tento inventář (s. 6) uvádí jako oběť koncentračního tábora?
2/ F. Dosoudil mylně klade Křížovo narození do roku 1911 do Svitav (viz Cesta k soc.
přítomnosti pard. okresu 1939–45, vyd. OV KSČ Pardubice 1985, s. 36). Jeho smrt
posunul až do 23. 9. 1941.