Zprávy 5-6 / 2021

Dne 23. března t. r. nás opustil náš milý redakční kolega a místopředseda KPP Lumír SOKOL (nar. 1959). V poslední době, kdy už bojoval se zákeřnou nemocí, se začal intenzívně věnovat místopisu Slovan a drobných sakrálních objektů v Pardubicích. Připravoval 2. díl své knihy o Slovanech (1. díl mu vydal HELIOS roku 2019) a další sešit pro naši vlastivědnou edici AB-Zet Pardubicka o kapličkách na Pardubicku. Odešel tak od rozdělaného díla… Vážili jsme si i jeho zasvěcených příspěvků v našich Zprávách (v ročníku 2020 např. o pardubických stavitelských rodinách Manychů a Kašparů). Pomáhal zejména radami na svět brožuře J. Řeháčka a V. Skalecké „Pardubický Samet“ o průběhu událostí z listopadu 1989 v našem města, jež důvěrně znal jako spolupracovník tehdejšího Občanského fóra. Poznal jsem jej poprvé blíže, když mne roku 2018 pozval…

7. března zemřel p. Miroslav Klimpl (nar. 7. 1. 1927), bývalý učitel ZŠ v Pardubicích na Spořilově a pozdější obchodní náměstek VD CYKLOS v Cholticích na Přeloučsku. Mnoho let přispíval do Pardubických novin (později do Pardubického deníku) přehledem regionálních výročí. V období redaktora B. Jasanského začal v týdeníku Pernštejn otiskovat zasvěcené články o zajímavých osobnostech a historických období v dějinách Pardubic a našeho regionu. Tyto jeho stati by si zasloužily souborné vydání. Pan Klimpl byl nadšeným cyklistou, až do pokročilého věku provozoval cykloturistiku. Čest jeho památce!

V úterý 2. února tohoto roku zemřel po delší nemoci ve věku 86 let dlouholetý člen KPP pan Jiří Sýkora, bývalý pracovník Plynostavu Pardubice a radní Měst NV. Ve svém oddělení zaměstnal v 70. letech jako písařku na stroji paní Marii Chudou, později čestnou občanku Pardubic. Obětavě ji podporoval v jejích vlastivědných zájmech rozšiřováním její sbírky fotografií starých Pardubic a umožněním promítání těchto fotografií na besedách, jež byly velmi hojně navštěvovány. V určitých krizových okamžicích p. Sýkora jako člen „státostrany“ pomohl bránit ohroženou existenci KPP. Dodatečně veliké díky za to! Rád jsem potkával p. Sýkoru jako důchodce (zabýval se revizemi plynu), protože jsme vždy našli společné téma rozhovoru.

Zhruba v místech, kde dnes stojí administrativní budovy stavební firmy Chládek a Tintěra – součást holdingu Enteria (za kolejištěm nádraží, v ulici K Vápence) stálo zděné obilní silo. Na plánu Pardubic z roku 1927 je tato část označována jako tovární čtvrť. Z přiložené celkové fotografie je patrné, že silo stálo za Pražskou ulicí (nyní ulice K Vápence), přičemž po jeho levé straně byly závory, které chránily železniční přejezd této hlavní výpadové komunikace z Pardubic ve směru na Kolín a Prahu. Silnice z Dukly směrem k PARAMU ještě neexistovala. Fotografie je zřejmě pořízena z železničního náspu dráhy na Chrudim (vznik fotografie se dá datovat do období mezi léty 1904–1915).

Církev československá (od roku 1971 husitská) v Pardubicích Církev československá byla založena 8. ledna 1920 v Národním domě v Praze na Smíchově na shromáždění katolických kněží ovlivněných hnutím Katolické moderny (její poslední sjezd se konal 31. 7. 1906 v Přerově) a názory T. G. Masaryka (1850–1937). Roku 1907 papež Pius X. encyklikou „Pascendi dominici gregis“ zatratil modernismus v církvi. Následně pak pražský arcibiskup kardinál Lev Skrbenský rozpustil Jednotu katolického duchovenstva (založenou 1895) a zastavil vydávání časopisů Katolické moderny. Ke konci roku 1918 – tedy již po vzniku ČSR – byla ustavena Jednota čs. duchovenstva a přejala v podstatě reformní program z roku 1907. První schůzi Jednoty předsedal 7. 11. 1918 spisovatel a katolický kněz Jindřich Šimon Baar, členy Jednoty byli také X. Dvořák, sen. F.…

Židovská náboženská obec (ŽNO) Motto: „Hitler Židy pronásledoval, ježto šli s námi, ale nyní mají vztah k angloamerickému imperialismu, který podporuje Izrael a spekuluje se sionismem jako prostředkem vnitřního rozkladného působení.“ Václav Kopecký (1897–1960), hlavní ideolog KSČ, v projevu z 6. 9. 1951 V atmosféře tohoto výroku se chystal roku 1952 proces s t. zv. protistátním spikleneckým centrem R. Slánského a spol. , který byl ukončen vynesením 11 rozsudků smrti. Většina obžalovaných měla židovský původ. Antisemitsky vedený proces rozpoutal vlnu protižidovské nenávisti v celé zemi, jež se projevila v antisemitských rezolucích a dopisech typu: „Hitler je měl všechny zničit, kluky židovské všechny pověsit!“ 1/ V Pardubicích byl 11. září 1952 ohlášen případ vandalismu na židovském hřbitově – povalení 32 pomníků. Šlo o první…

Svítící domovní čísla. Velmi praktickou novinku zavedly Elektrické podniky města Pardubic. Jsou to domovní svítící čísla, která na přání majitelů domů, na jejich domy, pokud jsou tyto na rozvodnou síť připojeny, montuje městská elektrárna. Tato svítící domovní čísla, jež lze viděti na obecních domech na Olšinkách, jsou umístěna na trojbokém hranolu tak, že jsou již ze značné dálky viditelná. Číslice jsou z opálového vyfukovaného skla, polovypouklé, zasazené v měděné matrici, povětrnosti vzdorující. Za číslicemi svítí žárovka, a protože dolní deska hranolu omezující jest z tlačeného skla, propouští dosti světla k osvětlení vchodu do domu, což má jistě z důvodů bezpečnostních nemalou výhodu. Lze jen uvítati tuto praktickou novinku a doufáme, že nalezne hojného použití, zvláště při ochotě, se kterou vyšly Elektrické podniky …

Psal se rok 1941 a v Protektorátu Čechy a Morava sílil protinacistický odpor. V Pardubicích došlo v noci ze 17. na 18. srpna k rozhození letáků s titulkem „Slovo ke všem statečným Čechům!“ Vysílání zahraničního rozhlasu vyvíjelo tlak na zpomalování práce na závodech a vybízelo k pořádání t. zv. želvích týdnů. 19. září 1941 začala v Telegrafii (pozdější n. p. Tesla, dnes brownfield v Kyjevské ulici) jednodenní stávka, do níž vstoupilo 1 600 dělníků. 1/

Okupace z 15. března 1939 a zřízení Protektorátu Čechy a Morava znamenaly podstatný zásah do správního systému. Již v dubnu 1939 nacisté vytvořili 20 obvodů (12 v Čechách, 8 na Moravě) v čele s vrchními zemskými rady. Pro příslušníky protektorátu znamenaly oberlandráty řídící a zároveň kontrolní orgán vůči obecním a okresním úřadům. V polovině června 1942 (v rámci Heydrichovy správní reformy) se počet obvodů zredukoval na 7, vedoucí úředníci získali titul „oberlandráti – inspektoři“ a měli hlavně politicko – kontrolní funkci. Tento stav trval až do května 1945.

Pravidelní čtenáři našeho časopisu si jistě vzpomenou řadu textů o představitelích politického života meziválečných Pardubic, kteří se přidali na stranu krajně pravicových hnutí, které zjednodušeně nazýváme českým fašismem. V Pardubicích se v tomto hnutí angažovaly veřejně známé osoby v podobě okresního soudce Vojtěcha Vážného či lékařů Františka Kučery či Bohumila Konopáska. Aby byl čtyřlístek hlavních představitelů kompletní, zaměříme se dnes a v příštím čísle na osobnost dalšího lékaře – MUDr. Františka Novotného. I když se zpočátku jednalo o postavu stojící ve fašistickém hnutí v pozadí, nakonec se na politickém kolbišti dostal nejdále a stal se poslancem československého parlamentu. V době nacistické okupace se naopak dostal na šikmou plochu na pomezí materiálního oportunismu a aktivní kolaborace s okupačním režimem.