Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
DUBY A PARDUBICE – 2. část povídání o stromech
Odkud pochází jméno našeho města – Pardubice – se vedou spory. Není zcela
jasné, jestli je to od osobního jména Pardub či od názvu známého stromu. Protože
jsem zahradník, budu se věnovat možnosti druhé. Duby jsou dlouhověké stromy typické
pro českou krajinu a dožívají se i 1000 roků. Rostou po celém světě v různých
druzích. V Čechách najdeme ve vyšších a studenějších polohách hlavně dub zimní
– lidově také drnák. Suché listí podrží celou zimu a shodí je až při rašení. Nížiny
a teplejší polohy hojně osídlí dub letní – křemelák, který úplně opadá již na podzim.
Snáší i zamokřenou půdu, a tak byly často duby vysazovány pro zpevnění břehů
vodních toků a rybníků. Kůly z jejich dřeva zaražené do mokré země vydrží celá staletí,
protože nehnijí. Mnohé historické stavby na nich stojí dodnes. Snad i při stavbě
zámku, kostela sv. Bartoloměje, a i některých domů v okolí byly použity. V našem
povědomí spojujeme symbolicky duby s Germány. Nebylo tomu tak vždy. Tak mnozí
Slované v polovině 19. století pod vlivem tehdejšího romantismu si vzali za národní
strom lípu, Germáni si zvolili dub. Duby měly velký symbolický význam pro naše
předky. U Slovanů byly zasvěceny vládci bohů Perunovi a u Germánů hromovládci
Thórovi. Dubové háje sloužily k obřadům a zvláštní význam mělo jmelí rostoucí
v jejich korunách.Zastupovaly mužský prvek v symbolice, dodávaly sílu, vytrvalost
a zdraví. Je dodnes známo, že přitahuje blesky. Bývaly proto sázeny poblíž usedlostí,
aby dům před nimi chránily. Věnce z dubových haluzí při jarních obřadech měly
zajistit sílu a zdraví. Prý sušení prádla nemocného na větvích dubu usnadnilo vyléčení.
Je dodnes dobré mít doma pro dekoraci žaludy anebo větvičky. Musí to být
však druhy dříve zmíněné. Na jejich listech najdeme někdy kulovité útvary nazývané
duběnky. Jsou to hálky žlabatek. Hmyz tam do podzimu prodělá svůj larvální vývoj.
Z nich se vyráběl inkoust, který je dodnes považován za nejkvalitnější. Po upražení
jejich plodů – žaludů si můžeme uvařit výbornou kávu bez kofeinu a jejich kůra má
léčivé účinky. Pobyt v dubovém háji posiluje a napomáhá ke schopnosti soustředit se.
Dalo by se psát ještě o dubech mnohé. Například v jižních státech se dodnes pěstuje
dub korkový a v parcích jsou běžně pro okrasu vysázeny i mnohé druhy dovezené
z Ameriky.
