Z HISTORIE HOSTINCŮ, HOSPOD, RESTAURACÍ A PIVOVARŮ V PŘELOUČI - 3. část

Hned u vjezdu do historické části města se nacházel významný hostinec v domě
čp. 14 v Pražské ulici. Nejvíce známý byl pod názvem U Města Prahy (podle někdejší
Pražské brány, která se v jeho blízkosti dříve nacházela). Někdy bývá uváděn pod
jménem U Flosů. Celkem bez výčitek lze říci, že jeho historie sahá (přinejmenším)
Mgr. Matěj Pešta, Přelouč:
Z HISTORIE HOSTINCŮ, HOSPOD,
RESTAURACÍ A PIVOVARŮ V PŘELOUČI
do 19. století, bezpečně o něm víme ale až za první republiky. Zhruba v letech 1925
–1928 lze doložit hostinského Jindřicha Flose a poté zhruba od roku 1928 určitě do
roku 1950 Františka Bábovku. Ten se tzv. dobrovolně vzdal živnosti. Tím historie
tohoto hostince skončila a v 90. letech 20. století byl dům dokonce demolován. V jeho
místech vznikla ale novostavba, kde je v provozu Pizzeria Pinocchio, která na starší
tradici symbolicky navázala. Uvádíme fotografii hostince z roku 1926, pochází z pohlednice
ze sbírek přeloučského muzea.
Jen o několik metrů dále, v domě čp. 19 v Pražské ulici máme doloženou zhruba
v letech 1939–1950 hostinskou živnost Marie Karasové, která měla v domě zejména
ale koloniál.
V domě čp. 36 v Hradecké ulici se v současnosti nachází hospoda U Kynterů. Její
počátky sahají snad až do prvních let 20. století, jelikož roku 1908 (v době, kdy dům
vlastnil Jaroslav Šilhavý s manželkou Josefou), jsou zmiňovány dva „hostinské pokoje“.
Zřejmě od roku 1922 pak dům měli Kynterovi, prokazatelně v letech 1928–1929 Antonín
Kyntera starší, pak i Antonín Kyntera mladší. Provoz souvisel i s jejich řeznickou
živností. Ještě roku 1937 se zde prováděla stavba lednice. V telefonním seznamu z let
1939/1940 je uváděn A. Kyntera jako uzenář, řezník a hostinský. K roku 1940 už ale
v seznamu hostinců chybí (snad omylem?). Každopádně kolem roku 1950 Kynterovi
hostinská živnost dle dostupných zdrojů neodebrána nebyla. K obnově podniku zde
došlo až roku 1992, od té doby nese opět název U Kynterů.

Mezi významné restaurace patřila historicky určitě tzv. záloženská restaurace.
Ta sídlila od roku 1901, kdy byla dokončena novostavba Občanské záložny čp. 44, na
Masarykově náměstí. Přesněji řečeno její vchod ústil již do Hradecké ulice. Za více jak
100 let se v ní vystřídalo mnoho nájemců. Z nich zmiňme alespoň Josefa Žemličku,
který zde pracoval v letech 1923–1933. Jeho dcerou byla později známá herečka Jiřina
Petrovická (1923–2008), trávila zde tak své dětství. Za první republiky je v protokolech
spolků tato restaurace označovaná jako „Formanka“ a „Kufr“. Provoz restaurace
tu (prozatím definitivně) skončil kolem roku 2011 a od roku 2014 zde funguje
výdejna školní jídelny. Je třeba doplnit, že ve sklepě pod restaurací byl přinejmenším
v 70. a 90. letech 20. století ještě legendární bar Jáma (píše se o něm i v Přeloučském
románu). Je to jeden z bodů tzv. přeloučského bermudského trojúhelníku.
Dům čp. 157 v Hradecké ulici sloužil nejspíše od první republiky jako výčepna
lihovin, kterou spoluvlastnil Antonín Kohout. Zřejmě se odmítl vzdát dobrovolně živnosti,
byl tak 17. 11. 1950 trestním nálezem odsouzen k odebrání živnostenského listu
a zaplacení pokuty 10 000 Kčs.
Ve vedlejším domě čp. 169 na Pernštýnském náměstí, který je známý pod názvem
U Černého koně (nacházel se v blízkosti kasáren), býval hostinec zřejmě od počátku
20. století. Prošel přestavbou z přízemního domku ve dvoupatrový dům, provoz hostince
v něm ale zůstal zachován. Nejméně v letech 1913–1940 jej vedl Václav Mifek.
Již od roku 1919 zde fungoval občanský biograf, a to do roku 1927. Místní králíkářský
spolek na dvoře provozoval kolem roku 1908 trhy. 15. 12. 1928 zde měl Spolek
chovatelů drobného zvířectva večírek, na kterém se kromě jiných bodů programu
(přednášky, koncerty apod.) jedl králík upravovaný na různé způsoby (každý člen
spolku věnoval králíka). V roce 1928 se ve zdejším hostinci konal koncert Hudebního
kroužku k 10. výročí republiky. J. V. Flos uvádí k roku 1928, že zde bylo „stálé
divadlo“. Také víme, že kolem roku 1938 se v domě scházela místní KSČ. Hostinec zde
skončil asi už před rokem 1950, jelikož nebyla nikomu zrušena živnost. K roku 1940
už není v seznamu zmíněn. Název domu ale zůstal dodnes.
Ze své polohy u mostu přes Labe těžil hostinec pana Žohy v domě čp. 224 v Hlávkově
ulici. Po otevření nového mostu v roce 1927 se však ocitl mimo trasu vedoucí
od Hradce Králové a zanikl.
Nedaleko něj byla další oblíbená přeloučská hospoda, resp. vinárna. Nacházela se
v bývalém domě čp. 261 v Hradecké ulici. Byl v provozu zřejmě od první republiky.
Byl znám pod názvy U Žabků, Na Sále nebo U Balcara. V letech 1939–1950 zde byl
hostinský Zbyněk Žabka, poté přešel pod Komunální podnik. Víme také, že v roce
1937 tu měli večírek chovatelé a ve stejném roce i Církev československá předvánoční
dětskou besídku. Činnost byla ukončena dle pamětníků roku 1987. Později byl dům
demolován kvůli stavbě (tehdy ještě nakonec nerealizovaného nadjezu) a v místech
domu vznikl průjezd. Povolení k odstranění budovy bylo vydáno v srpnu 1988.
Nejzápadnějším tradičním přeloučským hostincem byl ten v domě čp. 331 v Havlíčkově
ulici. Je znám pod názvem U Krejzlů, oficiálně se ale již mnoho let jmenoval
Na Růžku. Lze se domnívat, že hostinec zde mohl fungovat už nedlouho po dokončení
domu snad v roce 1908, kdy jej již vlastnil pan Krejzl. Bezpečně zde byl hostinec od
roku 1936 (2. 2. 1936 zde měli ustavující schůzi chovatelé holubů). Od té doby zhruba
do roku 1950 jej vlastnil Josef Krejzl, poté přešel pod Službu veřejnosti. Po roce 1989
se zde začalo opět soukromě podnikat. Na podzim roku 2021 byl v provozu, ale byl
prezentován jako tzv. soukromý klub. Na začátku roku 2023 byl již delší dobu uzavřený.
Své lidové jméno si dodnes nese podle původního majitele.
Nepříliš daleko od něj, v domě čp. 341 v Pražské ulici, měla hostinskou živnost
Františka Kaplanová, a to v letech 1909–1950. I ona se tzv. dobrovolně vzdala živnosti.
Podobně ukončil činnost hostinec v domě čp. 360 v Hradecké ulici, který v letech
1931–1950 provozovala Marie Hulínská. Opět se vzdala živnosti. Dříve ale těžila zejména
z polohy u silnice od Hradce Králové a také z blízkosti cukrovaru. V květnu
1950 byl hostinec M. Hulínské dokonce dán pod nucenou správu, jelikož v něm její
manžel údajně vedl štvavé řeči proti lidově demokratickému řádu. Současně jí byly
zabaveny pozemky a z hostince se stala závodní kuchyně cukrovaru.
Do kategorie zaniklých hotelů z 1. poloviny 20. století patří Hotel Sport, který
vznikl v novostavbě čp. 824 v Pardubické ulici roku 1939. Jeho stavitelem a majitelem
byl František Linhart. Provozoval jej v letech 1939–1953, kdy se trvale vzdal oprávnění.
Poté sloužil zhruba 10 let jako sídlo SNB. Původní provoz se do něj ale hned vrátil
– v roce 1964. Kolem poloviny 2. desetiletí 21. století v domě provoz hotelu prozatím
skončil, nyní prakticky slouží jako obchod a ubytovna. Je to také jeden z bodů tzv.
přeloučského bermudského trojúhelníku.

Celý článek naleznete ve Zprácách KPP číslo 7-8/2023