Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
JAK SE V PARDUBICÍCH VOLILO ZA PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY - díl 3-
Komunální volby v roce 1923
Historický exkurz
Obecní volby v roce 1923 byly prvním plebiscitem, který proběhl na celém území
Československa, tedy také na území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Na rozdíl od
parlamentních voleb se však voliči nevydali k urnám ve stejný den, ale volilo se v poměrně
dlouhém období. Začátek voleb byl stanoven na měsíc září. V celostátním
srovnání se nejsilnější stranou stali agrárníci (Republikánská strana), kteří získali
více než jeden milion hlasů. Na druhém místě se (pro někoho překvapivě) umístila
Komunistická strana Československa. Pomyslný bronzový stupínek pak obsadila
Československá strana lidová, která byla podporována sesterskou Slovenskou ľudovou
stranou, která kandidovala jen na Slovensku. S výjimkou komunistů přinesly
volební výsledky propad pro ostatní socialistické strany, když národní socialisté i sociální
demokraté museli přiznat volební porážku. V pohraničních oblastech s velkým
vlivem německých stran byly výsledky velmi podobné. Také zde se vítězným stal
Německý svaz zemědělců a vyšší počet hlasů zaznamenali i němečtí křesťanští socialisté.
Naopak němečtí sociální demokraté stejně jako krajní nacionalisté sdružení
v Německé národní straně utrpěli volební porážku. Mezi úspěšné německé strany se
naopak mohli počítat němečtí národní socialisté.Volby v Pardubicích
V Pardubicích se druhé komunální volby od vzniku samostatného Československa
uskutečnily 16. září 1923. V celkem devíti volebních obvodech bylo odevzdáno 13 403
platných hlasů, ze kterých nejvíce získali národní socialisté (naposledy kandidující
pod názvem českoslovenští socialisté) – 2764. Na druhém místě skončili národní demokraté
s 2513 hlasy, následováni sociálními demokraty s 2441 získanými hlasy.
Zvláště pro sociální demokraty byl tento výsledek velkou ztrátou, vždyť získali jen
polovinu hlasů oproti volbám v roce 1919. Ona polovina hlasů se totiž ocitla u komunistů,
kteří v Pardubicích obdrželi 2199 hlasů, což znamenalo čtvrté místo. Těsně nad
tisíc hlasů ještě získalo volební uskupení vystupující pod názvem Strana pořádku. Pod
hranicí jednoho tisíce obdržených hlasů se pak ocitli živnostníci (876 hlasů), lidovci
(739 hlasů), Socialistické sjednocení (398 hlasů)1 a Strana katolického lidu (250 hlasů).
Nejméně hlasů získali agrárníci, kteří v Pardubicích obdrželi pouze 222 hlasů.2
Výše uvedené výsledky pak znamenaly následující zisk mandátů v městském
zastupitelstvu: českoslovenští socialisté 9 mandátů, národní demokraté 8 mandátů,
sociální demokraté a komunisté po 7 mandátech, Strana pořádku a živnostníci po
3 mandátech, lidovci 2 mandáty, Socialistické sjednocení, Strana katolického lidu
a agrárníci všichni po 1 mandátu.
Městské zastupitelstvo tak od podzimu roku 1923 zasedalo v tomto složení:
Českoslovenští socialisté: Václav Dytrych, Václav Kodet, Kateřina Kozáková, B. Matura,
J. Mlateček, R. Okurka, Josef Pitter, František Suk, Bedřich Sedmidubský.
Národní demokraté: Josef Černohous, Bohumil Gregor, Emanuel Hlavatý, Rudolf
Jičínský, Karel Kubeška, J. Lavička, Stanislav Lipčík, Jaroslav Skácel.
Sociální demokraté: Alois Barták, František Hlaváček, Rudolf Pačovský, Jan Ryšavý,
František Vácha, Rudolf Veselý, Václav Vojtěch.
Komunisté: Alois Hartman, František Jirout, Jan Myška, Antonín Němec, Karel
Richter, Václav Slavík, František Vaníček.
Strana pořádku: František Růžička, Bohumil Souček, Egon Winternitz.
Živnostníci: František Antoš, Jindřich Picka, Josef Voltner.
Lidovci: František Konvalina, Antonín Adam.
Socialistické sjednocení: František Šupler.
Strana katolického lidu: Antonín Tocháček.
Agrárníci: Jaroslav Liska.
Z výše uvedených zastupitelů pak vzešla i jedenáctičlenná městská rada ve složení:
Antonín Adam, Václav Dytrych, František Hlaváček, Rudolf Jičínský, František Jirout,
Václav Kodet, Stanislav Lipčík, Rudolf Pačovský, František Růžička, František Šupler,
Josef Voltner.
1 Jednalo se o volební uskupení t
