PŘED 140 LETY SE NARODIL PRVNÍ ČESKÝ AVIATIK

„Jan Kašpar byl bezpochyby vizionář, který si šel za svým a své sny dokázal zhmotnit.
Osm let po prvním krátkém letu bratrů Wrightových dokázal překonat trasu z Pardubic
do Velké Chuchle, tedy přes 120 kilometrů za hodinu a půl letu. Na tehdejší dobu se
jednalo o velkou slávu, která Kašpara proslavila po celé Evropě. Jméno Jana Kašpara 

se tak zcela jednoznačně řadí
mezi velikány dopravy společně
s Janem Pernerem a Josefem
Resselem.“ Vyzdvihuje Kašparův
odkaz hejtman Martin Netolický.
„Jan Kašpar naše město
bezesporu velmi proslavil a my
se k němu hrdě hlásíme,“ říká
primátor Pardubic Jan Nadrchal.
„Máme náměstí Jana
Kašpara, které je součástí třídy
Míru, máme Terminál Jana
Kašpara na letišti, které vlastně
tady existuje právě díky
prvnímu českému aviatikovi.
Kašpar je významnou osobností
města, zapomínat ale nemůžeme
ani na jeho bratrance
Eugena Čiháka, který Kašparovi
pomáhal, a osobně mám
pocit, že je trochu opomíjen.
A připomínat si musíme i filantropa
barona Krause, který má
na prvních leteckých pokusech
svůj důležitý podíl.“
„Pietní akty mají mimo
jiné sloužit i k oživování historické
paměti,“ vysvětluje
předseda Společnosti Jana
Kašpara, historik Jiří Kotyk.
„Zatím se nikomu příliš nepodařilo
obohatit naše poznání
o Kašparův psychologicko
osobnostní profil. Proto jsem
se letos pokusil zařadit vlastní Kašparovo vyprávění o tom, jak sportoval. Je to nesmírně
zajímavá vzpomínka., při které vyprávěl redaktoru Kalvovi o své vášni pro sport, kromě
právě létání. Jde tedy i o to, podívat se na Jana Kašpara i z jiných stránek. Součástí letošních
oslav je i ukázka z knihy Ivy Tajovské nazvané A lampa ještě hořela, kde autorka
ukazuje dobu, v níž Jan Kašpar žil a snaží se ho vykreslit jinak, než bylo dosud běžné.“
V parku Bratranců Veverkových došlo k odhalení pamětní vzpomínkové desky,
která u zdejší lípy připomíná Evu Perrovou-Šedivcovou. Zesnulá praneteř Jana Kašpara
byla neúnavnou propagátorkou jeho odkazu a podílela se i na rekonstrukci jeho
hrobky, o kterou se postarala Společnost Jana Kašpara. Premiérové představení měly
i hodinky Jana Kašpara, které vyrobila společnost ELTON hodinářská z Nového Města
nad Metují.

Projev J. Kotyka
Dámy a pánové,
stojíme před novou pamětní pardubickou deskou. Byla pořízena rodinou, statutárním
městem Pardubice a z.s. Společnost J. Kašpara na památku paní MUDr. Evy
Perrové, praneteře prvního českého aviatika Jana Kašpara, jehož památku jsme dnes
dopoledne uctili u jeho hrobu na Městských hřbitovech v Pardubicích.

Nebude jistě od věci, připomenu-li krátce genealogické souvislosti mezi rodinou
Šedivcových, z níž paní doktorka pocházela a rodinou Kašparovou. Jméno Dr. Jana
Šedivce (1877–1936) patří bohužel v Pardubicích již k pozapomenutým. Narodil se
na Benešovsku v rodině hajného konopišťského arcivévody F. F. z Este. Na gymnáziu
v Žitné ulici v Praze jej učil m. j. spisovatel Alois Jirásek a do třídy s ním chodil pozdější
básník Viktor Dyk. Jan vystudoval oční medicínu (promoval roku 1902) a stal
se zručným operatérem na klinice prof. Deyla v Praze. S naším městem jej připoutal
sňatek s Marií Kašparovou, dcerou hoteliéra Veselky Františka Kašpara, a tedy sestrou
prvního českého aviatika. Marie byla známou operní pěvkyní, zpívala m.j. i na
slavnostním otevření zdejšího divadla roku 1909 Smetanovu árií z „Hubičky“. Dr. Šedivcovi
porodila tři děti: Jana, Bořivoje (pozdějšího otce Evy, vdané Perrové) a Marii.
Jan Šedivec starší pracoval před první světovou válkou jako plukovní lékař v hodnosti
majora. Rád navštěvoval pardubický hotel Střebský, kde vždy následovalo přátelské
posezení u tzv. dlouhého stolu ve 2. patře, jemuž předsedal Dr. Vincenc Černohorský.
Velká válka 1914–18 posunula Dr. Šedivce do vojenské karantenní stanice
v Pardubicích na funkci velitele 5. oddělení. Jeho rukama prošli syn spisovatele Jiráska
a snad i Jaroslav Hašek. Po válce zahájil Dr. Šedivec praxi očního lékaře ve Svatojánské
ulici čp. 645 (dn. ul. bratr. Veverkových), v němž roku 1927 zemřel Jan Kašpar.
Toho roku se Dr. Šedivec s rodinou zúčastnil i jeho vojenského pohřbu do rodinné
hrobky, jež byla původně na místě tohoto parku a v níž sám také spočinul v lednu
1936, kdy zemřel. Oba zmíněné pohřby začaly Rekviem v chrámu sv. Jana Křtitele. Přítel
Jana Šedivce JUDr. Václav Hrbek, bývalý omladinář, ve svém nekrologu v novinách 

„Východ“ ocenil zesnulého jako „bodrého upřímného muže, jehož břitký vtip se pravidelně
brousil o místní bázlivce a vrtichvosty.“
Jak jsem již řekl, Eva provdaná Perrová byla dcerou lékaře Bořivoje Šedivce
a sama zůstala také věrná otcovu lékařskému poslání. Vzpomínám velmi rád na její
přátelské přijetí v jejím bytě v Praze-Karlíně, kde mne a mou ženu Janu provázela
rodinným fotoarchivem Šedivcových a Kašparových, jenž věrně obnášel nejen společenský
život Pardubic ve 20. století, ale nabízel i konkrétní záběry počátků pardubické
aviatiky, tedy např. veřejných vzletů pánů Kašpara a Čiháka. Paní Eva velmi
aktivně spolupracovala s naší Společností J. Kašpara při opravě nové rodinné hrobky
na Městských hřbitovech a bývala také pravidelným hostem zdejších Aviatických
poutí. Náš zapsaný spolek ocenil její práci Cenou J. Kašpara. Je pozoruhodné, že
v osobě syna paní doktorky p. Eduarda Perry – čestného hosta dnešní slavnosti
– zůstal zájem a smysl pro sportovní létání.
Jsem velmi rád, že památku paní doktorky si budeme trvale připomínat v tradičním
místě, kde kdysi stávala rodinná hrobka Šedivcových a Kašparových. Místo
nemohlo být ani lépe vybráno. Věčná čest a úcta její světlé památce!