Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
JAK SE V PARDUBICÍCH VOLILO ZA PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY - díl 4.
Parlamentní volby v roce 1925
Historický exkurz
Volby do parlamentu Československé republiky se konaly 15. listopadu 1925 a jednalo
se o druhé volby do zákonodárného sboru svobodného Československa a zároveň
první, které proběhly na celém území státu. Původně však měly volby do Poslanecké
sněmovny proběhnout až v roce 1926 do Senátu dokonce až v průběhu roku 1928.
Avšak vládní koalice se rozhodla využít příznivé situace nastupující hospodářské
konjunktury a vypsala volby na dřívější termín. Zároveň se jednalo o dobu, kdy se
situace mezi německými stranami poněkud zklidnila a některé z nich začaly projevovat
ochotu vstoupit za určitých podmínek do vlády. Dalším motivem pro dřívější
termín voleb se staly prohlubující se spory v rámci vládní koalice, především mezi
sociálními demokraty a agrárníky. V neposlední řadě se vládnoucí koalice pokusila
časnějším termínem voleb využít oslabení krajně levicové komunistické strany, která
procházela vnitřní krizí spojenou s procesem bolševizace.Volební rezultát znamenal potvrzení stabilizace tuzemského politického spektra.
V celostátním měřítku se nejsilnější stranou stali agrárníci, kteří získali více než
třináct a půl procenta hlasů. Na druhém místě skončili komunisté, když i oni překonali
hranici třinácti procent hlasů. Necelých deset procent hlasů si připsali lidovci.
V první pětici nejúspěšnějších politických stran se poté s téměř totožným výsledkem
ocitla sociální demokracie a národní socialisté. V čele vlády se i po volbách udržel
agrární premiér Antonín Švehla.
Volby v Pardubicích
V Pardubicích ukázaly volební výsledky převahu levicových stran. Ve volbě do
Poslanecké sněmovny se z více než patnácti tisíc oprávněných voličů dostavilo k volebním
urnám téměř devadesát dva procent, což znamenalo téměř čtrnáct tisíc hlasů,
z nichž nejvíce získali národní socialisté – 3151 hlasů. Následovala strana komunistická
a s téměř totožným ziskem i strana sociálně demokratická – 2326 respektive
2323 hlasů. Na čtvrtém místě se umístila národní demokracie (2228 odevzdaných
volebních lístků) a přes tisíc hlasů získala ještě strana lidová a živnostenská (1272
hlasů; 1184 hlasů). Poměrně zajímavý je malý úspěch agrární strany, která nezískala
ani pět stovek hlasů. Ani Národní strana práce, která se měla stát demokratickou
PhDr. Michal Benda, Pardubice:
JAK SE V PARDUBICÍCH VOLILO
ZA PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY
alternativou pro levicově zaměřené voliče sympatizující s politikou Hradu, ve
východočeské metropoli výrazně neuspěla.
Podobná čísla lze zaznamenat i u výsledků voleb horní komory. Své volební právo
uplatnila opět naprostá většina oprávněných voličů. Rezultát pro jednotlivé strany
přibližně kopíroval výsledky do dolní komory. Platných lístků se v urnách objevilo
přibližně 11 600, z nichž nejvíce získali opět národní socialisté (2613). Výrazně méně
obdrželi sociální demokraté (1924) a komunisté (1791). Oproti volbám do poslanecké
sněmovny hegemonii levicových stran značně narušila národní demokracie, která
získala 1971 hlasů. Přes tisíc hlasů se ještě dostali lidovci (1098) a živnostenská
strana (1039).1
1 SOkA Pardubice, Pamětní kniha města Pardubic, díl II. 1895–1933, s. 513.
