Zveme Vás
05.04.2025 08:05
Ornitologický park Josefovské louky
Přírodovědná vycházka s Jiřím Rejlem. Odjezd vlakem ČD v 8:09 z Pardubic hl.n. Začátek vycházky je v 9 hodin u nádraží v Jaroměři.
typ akce: Přírodovědné vycházky
06.04.2025 08:25
Procházka jarními lesy
Čestice-kopec Chlum-NS město v lesích-Tyniště n, Orlicí. Délka trasy 8,5km. Odjezd ČD- 8,29hod. Návrat ČD -14,28/15,28hod. Vede A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
06.04.2025 08:55
Slavníkovské hradiště
Velký Osek – Libice nad Cidlinou – Slavníkovské hradiště – Poděbrady. Délka trasy 12 km. Odjezd 8:57 hod. vlak ČD, návrat 15:52 hod. ČD. Ved. L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
09.04.2025 18:00
Videokronikla okresu Pardubice roku 1995 - 2. část
Projekce filmu Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staríé reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
13.04.2025 07:25
Podkrkonoší
Mostek – Debrné – hradiště Bradlo – Hostinné. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:29 hod. vlak ČD+ARRIVA, návrat 17:16 hod. ČD. Ved. L. Černíková. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Pardubické oslavy pod hákovými kříži
Pardubice si letos připomínají 670 let od povýšení na město. Mnozí máme
možná v paměti poměrně velkolepé oslavy v září roku 1990, kdy si Pardubice
připomínaly 650 let města. Tehdy 8. září 1990 městem prošel velkolepý historický
průvod, na Pernštýnském náměstí se konal velký jarmark, na zámku probíhala
výstava o historii města. Jaké však byly oslavy ještě kulatějšího výročí ve
válečném roce 1940?1. března 1940 přinesly noviny Východočeský kraj článek pod titulkem „Budou letos Pardubice slavnostně osvětleny?“ V něm jsou vysloveny obavy, že bohužel Pardubice budou asi v rámci oslav významného výročí města ochuzeny o slavnostní osvětlení. Důvodem bylo povinné noční zatemnění: „Při jubilejních příležitostech Kunětická hora, Zelená brána a dle potřeby i ostatní naše památky bývaly slavnostně ozářeny. Přímo stápěly se vždy v záři světel. Býval to vždy krásný pohled, a také již tím se slavnostní nálada přímo sugestivně přenášela na všechny. Letos naše město prožívá jedno z řídkých jubileí a dosud nemohlo býti slavnostně ozářeno. A přece bylo by to tak krásné a tím zajímavější, že jsme záře našich reflektorů již tak dlouho neviděli. V divadle byly již provedeny oslavy a budova divadla při tom nebyla ozářena. Nebude-li mír ještě letos, mine naše jubileum bez osvětlení, už vzhledem k zatemnění,“ psalo se v článku. Přesto oslavy 600. výročí města byly v roce 1940 důstojné. V Pardubicích tehdy probíhalo hned několik výstav. Oslavy připravoval Výstavní výbor, jehož zřizovatelem bylo Městské průmyslové muzeum. Pro výstavní účely v roce 1940 byl částečně využit výstavní areál v Tyršových sadech z roku 1931. Mezi lidmi se však spekulovalo o tom, zda je technický stav Rotundy a Autopavilonu natolik dobrý, aby se zde mohly výstavy u příležitosti 600 let města důstojně uskutečnit: „Rovněž i obava, že „autopavilon“ jest v nepořádku a tudíž nebude schopen k uspořádání výstavy, jest bezpodstatná, neboť vše jest zařízeno tak, že v nejbližší době budou opravy „autopavilonu“ provedeny. Jest i stanoveno, jak bude naloženo s uskladněným školním nábytkem v „Rotundě“ a v autopavilonu, aby výstavě nepřekážel. S radostí možno poznamenati, že mnoho míst pro vystavovatele jest již zadáno a jak se proslýchá, budou vystavovány na výstavě též výrobky firem z Říše. Mezi mnoha zajímavostmi, které bude možno na výstavě shlédnouti, bude zhotovený starý kupecký krám, nový moderní obchod, naše pošty budou vystavovati pošt. známky,“ psalo se v novinách Východočeský kraj 22. 3. 1940. Výstava „Hospodářský rozvoj města Pardubic“ se v prostoru pavilonů v Tyršových sadech konala ve dnech 29. června – 10. července 1940. Výstavu během této poměrně krátké doby navštívilo na 20 tisíc lidí.
V prostoru byla instalována i expozice poštovní správy, kde byl zřízen „vzorný poštovní úřad“. Původní záměr výstavního výboru na vydání příležitostné poštovní známky se sice nepovedl, ale zde v expozici poštovní správy mohli návštěvníci dostat alespoň příležitostné razítko s textem „Pardubitz 2 – Pardubice 2 1340 – 1940“. Toto razítko bylo tištěno v modré a současně i červené barvě. Své příležitostné razítko si nechali vydat i pardubičtí hostinští. To bylo opatřeno textem: „Pardubitz I., Pardubice I. Sjezd hostinských“. Z dalších drobností vydaných v rámci oslav připomeňme plakát, na jehož návrh byla dokonce vypsána soutěž, které se zúčastnilo pět malířů a grafiků. Nakonec byl zhotoven plakát dle návrhu akademického malíře J. V. Salavce, u příležitosti výstavy byly vydány také příležitostné obálky či nálepky na obálky s textem připomínajícím výročí 600 let města Pardubice.
Přípravný výbor nezapomněl ani na prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Výbor si byl totiž vědom, že právě zásluhou Arnošta z Pardubic a jeho otce Arnošta byly Pardubice nejpozději v roce 1340 Janem Lucemburským povýšeny na město. Proto se stala postava arcibiskupa Arnošta z Pardubic jednou z hlavních osobností oslav města v roce 1940. Byla například vydána jubilejní medaile k 600. výročí města dle návrhu akad. malíře a sochaře Františka Zusky, na níž byla zobrazena postava Arnošta z Pardubic s nápisem „Arnošt z Pardubic – první arcibiskup pražský“. Na rubové straně pak byl znak Pardubic s letopočty 1340 – 1940 a textem „Na paměť 600 let povýšení Pardubic na město“ po obvodu mince. Ražba 500 ks mincí byla provedena v Kremnici a prodávána byla za cenu 50 K.
Tehdy fungoval i Výbor na zřízení památníku Arnošta z Pardubic. Jeho úkolem bylo zřízení mramorového reliéfu s poprsím Arnošta z Pardubic v arciděkanském chrámu sv. Bartoloměje. Reliéf byl 25. srpna slavnostně odhalen a královéhradeckým biskupem Mořicem Píchou vysvěcen ve výklenku u hlavního oltáře kostela. Návrhy na reliéf podali dva sochaři. Sochař Miloslav Baše a již zmíněný profesor hořické státní sochařské školy, akad. malíř a sochař František Zuska. Přípravný výbor nakonec vybral návrh akad. malíře Zusky. A právě podle tohoto návrhu vznikl i návrh výše zmíněné mince.
Zapomenout nesmíme ani na poměrně rozsáhlou monografii města o rozsahu 200 stran v červenci 1940. K dostání byla za 75 K jako brožovaný výtisk nebo za 120 K jako výtisk vázaný. Chystala se také reedice prvního dílu Sakařových Dějin Pardubic nad Labem.
Ačkoliv se organizátorům oslav výročí města v roce 1940 podařilo zorganizovat důstojnou připomínku na historii města, bohužel v této době vlály nad Pardubicemi prapory s hákovými kříži. V článku Pardubice v záplavě praporů, který byl otištěn v novinách Východočeský kraj 21. června 1940, se mimo jiné uvádí: „Přibylo vlajek Říše s hákovým křížem. V těchto vlajkách vidíme nejen symbol Říše sjednoceného německého národa, ale také symbol nového sociálního státu a pořádku, který zavládl také u nás.“ K tomu již asi není třeba nic více dodávat...
