Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Úpolíny u Kamenice
V minulých číslech našeho zpravodaje jsem se zájmem pročítal popisy
přírody Pardubicka od
J. Musílka, který, jak zřejmo byl znalcem živočišstva obývajícího krajinu.
Bohužel bývá dovětek, že se některý ze jmenovaných druhů již v současné
krajině nevyskytuje. Protože jsem zahradník, tak bych vás rád pozval podívat se na krásu rostlin, které se v naší přírodě zachovaly z dob minulých díky rezervacím. Náš kraj na jihu lemuje pás Železných hor. Krajina tam není poničená průmyslovou výrobou a i kolektivizace se některým místům naštěstí vyhnula. To jsou právě ty kouzelné enklávy, kde dříve člověk sice hospodařil, ale s přírodou si navzájem rozuměl ku prospěchu obou. Zde se právě nacházejí ony poklady rostlinné říše v podobě chráněných až vzácných rostlin. Jedno z oněch míst se nachází kousek za Trhovou Kamenicí. Ze silnice vedoucí na Petrkov, na kraji lesa, sejdeme vpravo dolů lesní cestou, která nás po chvíli přivede do údolí k potoku a v nivě co potok vytváří se nachází ona kouzelná loučka.
Jsme v nadmořské výšce okolo 580 metrů. Vzduch čistý a provoněný okolním lese. Voda v potoce čistá a studená. Však taky zde doposavad, krom jiných, bydlí vzácná mihule potoční.
Máme-li slunný den, tak vidíme spoustu motýlů a můžeme se zaposlouchat do koncertu cvrčků a ostatních zástupců hmyzí říše. Na necelých 2 hektarech se rozkládá podmáčená rašelinná louka. Je tu spousta známých lučních květin. Přijdeme-li sem však v pravý čas, stane se, že zůstaneme stát v úžasu a každý další krok si rozmýšlíme. U nohou máme doslova nachový koberec úžasných vstavačů májových. Nově jsou přejmenovány na prstnatce, ale to je jedno, v každém případě jsou to orchideje severu a do naší krajiny patří. Botanici je mezi orchideje opravdu řadí. Celou krásu doplňují žluté trsy úpolínů, růžová rdesna, bílé kopretiny, kohoutky a zvonky . Přijedeme-li dříve, kvetou tu petrklíče a později najdeme suchopýry, vrbovky, vzácné modré oměje, zběhlíky, kuklík bahenní, pcháče a mnoho dalších. Ovšem největší vzácnost jsem nechal na závěr. Je to malý a nenápadný keřík, který laickému oku mnoho neřekne. Je tak vzácný, že asi 30 jedinců toho druhu má uprostřed ještě svoji ohradu. Je to vrba borůvkovitá. Dochovala se pouze na dvou místech v celé republice a je to pozůstatek doby ledové. Zbývá snad už jenom dodat, že území je chráněné od roku 1996.
V současnosti zde probíhá podrobný entomologický průzkum. Můžeme se sem volně podívat kdykoliv. Nejkrásnější období je asi okolo 20. května. Samozřejmě platí, že nelze nic trhat a vyrývat. Květiny tu rostou celá tisíciletí. Tak přejme, aby i naši potomci se sem mohli přijít potěšit a třeba nabrat ztracenou chuť do života. To místo má v sobě něco, co dá naše myšlenky zase trochu do pořádku. Stačí jen být vnímavý.
Babička takovému místu říkala „Boží zahrádka“.
