Zveme Vás
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
11.05.2024 09:00
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
12.05.2024 07:40
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Trolejbusy v Pardubicích se před šedesáti lety rozjely zásluhou Klubu přátel Velkých Pardubic
Šedesát let se již můžeme v Pardubicích vozit trolejbusem. Přesně od úterý
22. ledna 1952, kdy na svou trať dle jízdního řádu vyjelo prvních šest trolejbusů
s typovým označením Škoda 7Tr, které měly evidenční čísla 101 – 106. Trať první
trolejbusové linky, která nesla a dodnes nese číslo 3, vedla od starého nádraží,
na Stalinovu třídu (dnes třída Míru), dále Švermovou (dnes Sladkovského), ulicí
U stadionu až ke starému labskému mostu (dnes zdymadlu), přes Labe pak
dále na Cihelnu ke sv. Josefovi, přes Trnovou, Semtín a Rybitví do Bohdanče
na náměstí. Dva dny před tím, tedy v neděli 20. ledna se konala první jízda šesti
slavnostně vyzdobených trolejbusů, které se poprvé po přestřižení pásky rozjely
z dnešní Třídy Míru do Bohranče. I tuto skutečnost, jakou bylo zavedení trolejbusové dopravy, dokázal tehdejší režim zneužít ve svůj prospěch. A tak se v novinách Zář z 24. 1. 1952 objevil článek s těmito slovy: „Každý, kdo troleybusem bude jezdit, jistě ocení krásnou práci našich dělníků, kteří vozy vyrobili.“ 7. února téhož roku se na stránkách stejného periodika objevil dokonce inzerát, který si objednal Dopravní komunální podnik města Pardubic, kde byl obsažen mimo jiné i tento text: „Zřízení trolejbusové dopravy je výsledkem vítězství pracujících v našem státě a potvrzením toho, že výsledky jejich společné práce plynou na důležitá zařízení pro potřebu všech občanů… Skutečnost, že ke zřízení trolejbusové dopravy a vůbec městské dopravy došlo od prvního návrhu za 45 let, teprve v lidově demokratické republice, je dokladem, že lid hospodaří lépe než kapitalisté.“
Trolejbusy jezdily od počátku ve dvaceti minutových intervalech, cena jízdného za jedno pásmo činila 3 Kčs, jízdné za dvě pásma činilo 5 Kčs. Přičemž hranice mezi oběma pásmy byla u křižovatky U Josefa.
Návrhy na zřízení elektrické dráhy ve městě sahají až do dob rakousko- -uherské monarchie, kdy je znám návrh ing. Křižíka na zřízení tramvajové trati spojující Pardubice a Sezemice. Ačkoliv existuje publikace, která popisuje historii pardubických tramvají, ve skutečnosti zůstalo vždy jen u plánů a tužeb. V období první republiky jezdily ulicemi města autobusové linky většinou pod hlavičkou ČSD, o městské hromadné dopravě se však hovořit nedalo. Až teprve po skončení druhé světové války na podzim roku 1945 byla připravena na studie Východočeských elektráren na několik trolejbusových linek, mnohdy okružních, ale snad jejich velkolepost vedla k tomu, že projekt byl zapomenut. Jedna z trolejbusových linek byla například navrhována k letišti, jiná přes dosud neexistující most přes Chrudimku v místě vojenského cvičiště ze Skřivánku k nemocnici, jiná trolejbusová linka měla být vedena do Sezemic, další do Bohdanče. Výhodou toho, že trolejbusy do pardubických ulic tehdy před šedesáti lety opravdu vyjely měla skutečnost, že ve druhé polovině 40. let centrální úřady v Praze podporovaly řešení městské hromadné dopravy ve velkých městech právě trolejbusy. Navíc se v Pardubicích našel nadšenec, který měl za sebou sdružení, které zavedení trolejbusové dopravy ve městě prosazovalo. Tím nadšencem a iniciátorem byl Arnošt Kabeláč, jednatel Klubu přátel velkých Pardubic a tím spolkem, který nejen vznik trolejbusové dopravy propagoval, ale horlivě za něj také loboval u pražských úřadů, byl právě Klub přátel velkých Pardubic, tedy předchůdce dnešního Klubu přátel Pardubicka. Toto uskupení mělo totiž již ve čtyřicátých letech v Praze velmi aktivní pobočku prý v počtu asi 200 členů! „Mimoto pražská odbočka hleděla udržovati kontakt mezi vlivnými činiteli Prahy a Pardubic, což bylo v Pardubicích vždy postrádáno a čemuž sousední Hradec Králové děkuje za svůj enormní vzrůst po roce 1918.“ uvádí se mimo jiné ve vzpomínkách Arnošta Kabeláče, které sepsal ve svých šedesáti letech a zásluhou ing. Ladislava Podivína byly zveřejněny např. ve Zprávách KPP číslo 3-4/1992.
A tak na schůzi výboru Klubu přátel velkých Pardubic konané v květnu 1949 byl přijat návrh, aby pod záštitou klubu byla svolána schůze semtínských a rybitevských chemických závodů, usilujících o zavedení řádné dopravy do tamních továren. Tato schůze byla svolána na 26. 5. 1949 do hotelu Grand. Zde bylo rozhodnuto, aby byla svolána schůze všech závodních rad pardubických podniků. Tu svolal Klub přátel velkých Pardubic na 9. června 1949 opět do hotelu Grand. Okamžitě poté byla odeslána memoranda vládě i ministerstvu dopravy. Během jediného následujícího týdne se podařilo posbírat na 85 podpisů od pardubických podniků, škol, bank a dalších institucí. „Jak memoranda byla předložena na příslušných místech, vymohla si odbočka Klubu přátel velkých Pardubic u zájmových ministerstev a institucí vyslání jejich zástupců do Pardubic k prvnímu jednání o stavbě trolejové sítě. Žádosti bylo sice vyhověno, ale s přáním, aby jednání se dělo ne v Pardubicích, ale v Hradci Králové, kde titíž zástupci z Prahy chtěli současně jednati s Hradcem o rozšíření tamní trolejové sítě na Slezské předměstí. Jejich požadavek byl pražskou odbočkou Klubu přátel velkých Pardubic zamítnut. A tak k prvnímu jednání o trolejbusové dráze v Pardubicích došlo dne 22. června 1949,“ uvádí se dále ve vzpomínkách A. Kabeláče. Jednání v Pardubicích tehdy trvalo 4 hodiny a jejím výsledkem byl příslib zřízení trolejové dráhy v Pardubicích.
Ještě v průběhu roku 1949 vznikly první studie a projekty. První trolejbusová trať byla navržena od zamýšlené vozovny na Dukle okolo starého nádraží do Semtína a na UMU. V centru města byl navržen obousměrný okruh od Veselky přes Palackého, Jungmanovou ke starému nádraží a dále pak okolo Nového bytu k Veselce. Navržena byla i trať k nemocnici, na Slovany či do Svítkova. K realizaci posledně jmenované trati bohužel dodnes nedošlo. Připraveny byly projekty dvou měníren – v Pardubicích u zimního stadionu a v Semtíně. K 1. dubnu 1950 byl již založen Dopravní komunální podnik města Pardubic, který během několika měsíců zahájil provizorně alespoň autobusovou dopravu na chystaných trolejbusových tratích.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 3-4/2012
