Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
POZNÁMKA K PARDUBICKÉ VOJENSKÉ NEMOCNICI KARANTÉNA
Každému, kdo se i jen částečně zajímá o historii Pardubic, je známa existence vojenské záložní nemocnice v Pardubicích z doby 1. světové války. Při hledání poštovně- filatelistického materiálu, pocházející z této doby, jsem narazil na dokument, který se k této nemocnici váže a poukazuje na skutečnost, která možná není zase tak známa. Jedná se o dopisnici (viz obr. 1), odesílanou 12.VIII.1915 a nesoucí přídavné razítko ?C. a k. záložní nemocnice v Pardubicích. Filiálka v Hlinsku?. Díky laskavosti paní Jany Vaškové, ředitelky Městského muzea a galerie v Hlinsku, se mně podařilo získat řadu doplňujících informací.
Hlinecký lazaret byl filiálkou c. a k. záložní nemocnice v Čáslavi i v Pardubicích. Po zdravotně lékařské stránce filiálka v Hlinsku podléhala vedení čáslavské namocnice, hospodařením pardubické nemocnici. V kronice, nacházející se ve sbírkách jmenovaného muzea, lze najít řadu zajímavostí.
Situace na frontě byla vážná již v září 1914 a raněných vojáků přibývalo. Zásluhou starosty města Hlinska MUDr. Čeňka Ježdíka byl již počátkem září 1914 zřízen vojenský lazaret umístěný nejdříve v sirotčinci (dnes ZŠ Resslova), později v sokolovně v Adámkově ulici. (pozn. T.S.: tedy dříve než pardubická Karenténa, která oficielně zahájila činnost až na jaře 1915). Kapacita pro raněné a nemocné byla kolem šedesáti mužů. Vedoucím lékařem byl jmenovám MUDr. Čeněk Ježdík, dalším lékařem byl MUDr. Karel Nejedlík, oba z Hlinska. Hospodářským správcem se stal starosta Sokola továrník Václav Marvan, který tímto způsobem vykonával vojenskou službu. Na inspekci do lazaretu přijížděl šéf čáslavské vojenské nemocnice major MUDr. Taussig, později čáslavský plukovní lékař MUDr. Weiss. Nemocným a zraněným vojákům byla po všech stránkách věnována mimořádná péče.
Po nástupu císaře Karla I. na trůn poněkud povolila perzekuce České obce sokolské a této situace využili přední hlinečtí sokolští pracovníci a žádali na valné hromadě konané 17.3.1918 vrácení sokolovny svému účelu. Akce se podařila, k vyklizení sokolovny došlo 16.října 1918. Navíc se místostarostovi města a Sokola v Hlinsku Josefu Effenbergerovi podařilo vyjednat, že správa lazaretu vyplatila jednotě 36 tisíc korun jako nájemné ze zabraných místností sokolovny pro vojenské účely.
Na obr. 2 je vidět osazenstvo lazaretu.
