Zprávy 11-12 / 2010

Od počátku okupace nenáviděl jsem Němce a tato nenávist se stupňovala jejich surovou panovačností. Byl jsem z duše přesvědčen a věřil pevně, že Němci nemohou válku vyhráti. Snažil jsem se ihned zprvopočátku tak, jako každý dobrý Čech, vše, co oni chtěli, sabotovati. Možnosti jsem měl. Byl jsem funkcionářem Obchodního družstva, v Živnostenské záložně, v obchodním grémiu, ve Svazu obchodních družstev v Praze atd., poněvadž jsem byl za republiky veřejně i hospodářsky činným. Nikdy jsem nedělal více, nežli bylo nejnutněji třeba. Vždy a při každé příležitosti jsem zdůrazňoval mezi našimi lidmi, že práci pro Říši máme nakomandovanou, a že máme dělati jen to nejnutnější, ať se jedná o jakýkoliv obor působnosti.

Po necelých dvou minutách jízdy směrem od Stéblové na Semtín se onen pomníček mihne ve vlakovém okně téměř nepostřehnutelně. Většina cestujících ho nevnímá. Buď ho dobře znají nebo naopak nemají o jeho existenci tušení. Událost, která se tu stala před padesáti léty, tehdy na veřejnost v detailech příliš nepronikla a půl století je pro mnohé události dostatečně dlouhou dobou, aby se zapomínalo. Otázkou také zůstává, zda negativní události stále “vytahovat“ a připomínat, o čemž se zmiňuje i autor jediné monografie, která byla o železničním neštěstí dosud publikována, Milan Jelínek, z jehož knihy některé informace převezmu (Tragédie u Stéblové, Hradec Králové 1996). Autor bohužel neuvádí v závěru velmi čtivé a sugestivně psané práce prameny. Když jsem se před léty o neštěstí poblíž Stéblové zajímal, sáhl jsem nejdříve v…

Je tomu právě sto let, kdy se zcela změnila tvář Pardubic. Právě v období let 1907 - 1911 totiž probíhaly práce, které zcela změnily ráz města, který byl od dob pánů z Pernštejna spjat s vodou a vodní sílou. Vodní tok však v minulosti působil i časté problémy. Například 5. února 1775 se Chrudimka rozlila až na hlavní náměstí. V únoru roku 1799 přišlo po tuhých mrazech velké oteplení, kdy kry na Chrudimce zablokovaly průtok vody a ta zaplavila město. Chrudimka se prudce rozvodnila i v listopadu 1833. 13. června 1883 po dlouhotrvajících deštích nastaly velké povodně. A tak bylo roku 1886 rozhodnuto o regulaci řeky. Mezitím však ještě zažily Pardubice v letech 1895 a 1897 další povodně. Realizace samotné regulace do Pardubic dorazila na sklonku prvního desetiletí 20. století. Současně však regulací procházelo i koryto řeky Labe a…