Zprávy 1-2 / 2015

Již při první oficiální návštěvě T. G. Masaryka v Pardubicích roku 1922 upoutal reflektory ozářený hrad prezidentovu pozornost a následně zaslal Kunětickému družstvu dar na záchranu hradu ve výši 1000 Kč. Při jeho dalším pobytu v Pardubicích roku 1929 už byla Kunětická hora zařazena do programu návštěvy. Masaryk zavítal na hrad ve čtvrtek 23. května 1929 a doprovázeli ho m.j. také dcera Alice Masaryková, předseda vlády František Udržal, zemský prezident Hugo Kubát a někteří vysocí armádní důstojníci. Návštěva trvala několik hodin, strávených prohlídkou hradu s výkladem o jeho historii a o postupu rekonstrukčních prací a zakončených pohoštěním v hradní restauraci.

Klub přátel Pardubicka si letos připomíná padesáté výročí svého založení. Proto připravujeme tento seriál článků popisující zajímavosti z historie tohoto spolku. Klub přátel Pardubicka byl založen roku 1965, ale již v roce 1945 vzniká organizace s názvem Klub přátel Velkých Pardubic. Tento spolek je mnohdy označován za předchůdce dnešního KPP i když fungoval na trochu jiných principech. 26. července 1945 se poprvé sešel přípravný výbor. Byl vypracován návrh stanov a 31. srpna 1945 se konala ustavující schůze Klubu přátel Velkých Pardubic. Nutno připomenout, že v roce 1943 byly vytvořeny Velké Pardubice sloučením obcí: Pardubice, Rybitví, Blatnikovská Lhota, Doubravice, Rosice n.L., Ohrazenice, Trnová, St.Hradiště, Svítkov, Popkovice, Staré a Nové Jesenčany, Pardubičky, Nemošice, Studánka a Spojil. Proto místopisné pojmenování Velké…

V jubilejním padesátém roce existence Klubu přátel Pardubicka chceme navázat na tradice, které byly v minulosti s činností Klubu přátel Pardubicka spojovány. Jednou z nich byly přednášky paní Marie Chudé o starých Pardubicích, ale také stejnojmenně nazvané články o zajímavých místech Pardubic doplněné kresbami ať již Josefa Daňka nebo později paní Heleny Mandysové. Na toto se snažím nyní navázat novým cyklem s původním názvem, kde chci prezentovat fotografie starých Pardubic doplněné krátkým textem. Na jižním okraji Cihelny u kaple sv. Josefa se cesta z Pardubic rozdělovala do dvou směrů na Bohdaneč a Prahu a na Hradec Králové. Osada dostala název po pernštýnské cihelně založené pro výstavbu Pardubic po požáru 1538, kde byla mimo jiné vyráběna terakotová ostění okolo oken měšťanských domů ve městě. Na místě zaniklé cihelny stával poté…

Stavební aktivity na Krausově domě začaly? Toho si všiml každý Pardubák, kterého trápil dlouhodobý stav devastace této památky. Dům nechal vystavět roku 1860 poštmistr Josef Kraus (1810-1892), syn židovského koželuha Mojžíše Krause z Labské ulice. Spojil pozemky tří domů na hlavní třídě (čp.113, 114, 115) do jednoho celku a vystavěl rodinný reprezentativní dům se zahradou a skleníkem, jak jej známe z dobových dokumentárních fotografií. Archivní prameny dokládají v tomto domě za prusko-rakouské války roku 1866 zajímavé návštěvy evropských politiků. Ve dnech 30.6.-1.7. t. r. tu bydlel habsburský spojenec saský král Jan. Po porážce rakouských vojsk u Sadové na Královéhradecku (3.7.1866) přijeli 6.července do Pardubic pruský král Vilém I. se svým synem korunním princem Bedřichem Vilémem a s kancléřem Otto von Bismarckem. Král se ubytoval v…