Zprávy 11-12 / 2023

Dostala se mi nedávno do rukou zajímavá brožura. Má název „Proces proti titovským špionum a rozvracecum v Ceskoslovensku (Šefik Kevic a spol.)“ a vydalo ji roku 1950 ministerstvo spravedlnosti. Do cela titovské skupiny byl vybrán Ing. Šefik Kevic, vicekonzul Jugoslávie v Bratislave. Proces s ním a jeho 15 spolecníky probehl v srpnu 1950 v režii státního prokurátora dr. Zieglera v návaznosti na známou protititovskou rezoluci Informbyra komunistických stran z roku 1948 a procesy s L. Rajkem a spol. v Budapešti a s T. Kostovem a spol. v Sofii. Jak vyplývá z protokolu procesu s Kevicem a spol., Kevic prišel studovat do CSR roku 1937. Za nacistické okupace studoval na nemecké technice v Praze a pak pracoval v Pardubicích zrejme ve firme Telegrafia, jak vyplývá z výslechu obžalovaného Jaroslava Valy (nar. 31. 3. 1919 v Pardubicích), …

Dnes už asi nežije mnoho pametníku, kterí by mohli podat svedectví o živote v Rosicích nad Labem v poválecných letech. Tehdy byly Rosice ješte dost daleko od Pardubic, predevším proto, že neexistovala MHD ani žádný nadjezd a pokud clovek chtel do Rosic, musel jít pešky pres železnicní prejezd. Soucástí Rosic, pred závorami, byla cást nazvaná Kréta. Tak je to dodnes. Z Pardubic vedla jediná cesta pres Labe (v míste dnešního zdymadla) po železném moste z roku 1882. Ten byl pozdeji využit pro premostení Labe od nového pardubického nádraží do nové ctvrti Polabin, Rosic a Trnové. Pozdeji byla pristavena lávka pro peší.

Lounský chrám svatého Mikuláše nám pripomíná blízký chrám u svaté Barbory v Kutné Hore. Tento skvost je nekterými odborníky považován za hodnotnejší stavbu než chrám nad ríckou Vrchlicí. Architekt Josef Mocker, autor puristických úprav chrámu v Kutné Hore (a nakonec i v Lounech) se narodil v roce 1835 v nedalekých Citolibech u Loun, tudíž mel lounský chrám v dobe svého detství jako vzor pred ocima (ostatne dle projektu tohoto výjimecne pracovitého architekta byla v roce 1886 upravena i Zelená brána). Puvodní kostel svatého Mikuláše v Lounech vyhorel roku 1517 a lounští zacali uvažovat o stavbe nového chrámu. Oslovili královského stavitele Benedikta Rejta z Pístova. Mistr však byl príliš zamestnán (mimo jiné pracoval také na opevnení Pardubic a Kunetické hory) a doporucil jim mistra Mikuláše z Prahy. Ten a další následníci…

1/ Proc se casto mení osoby na postu Odboru hlavního architekta? Odbor hlavního architekta dnes není bohužel nezávislým odborným pracovištem, jakým byl v minulosti Útvar hlavního architekta. Je radovým odborem Magistrátu s logickým dopadem na jeho rozhodování. Postrádá nejen vizi, kam by melo mesto smerovat, ale také prirozenou autoritu i odvahu celit nekterým politickým tlakum ze strany vedení mesta. To má za následek i zminované personální zmeny.