Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
10.11.2020 18:00

Pardubice černobíle

Projekce unikátních černobílých filmů zachycujících Pardubice na filmovém pásu. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.11.2020 18:00

Cestopisné putování po Švýcarsku

Cestopisné promítání Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 5-6 / 2001

Karel Müller sedmdesátníkem

obrázek k článku

Dne 28. 6. 2001 se dožívá v plné životní svěžesti neuvěřitelné sedmdesátky dlouholetý učitel SPŠPT v Pardubicích ing. Karel Müller. Na této monotypní škole působil od roku 1955. Zástupy absolventů této školy za čtyřicet let jeho aktivního pedagogického působení jsou velké. Tito absolventi ho dobře znají zprvu jako učitele analytické chemie, škrobárenské technologie, později však především jako vyučujícího mikrobiologie a laboratorních cvičení. Obor mikrobiologie byl jeho hlavní doménou a v podstatě ho na této škole jako učitel a autor učebních textů zakládal.


Snad již naposled o náletech na Pardubice

obrázek k článku

Rád bych na tomto místě (i když se značným zpožděním) doplnil tři články dr. Dosoudila, uveřejněné v č. 1/2 Zpráv v r. 2000, pojednávající o náletech na Pardubice v r. 1944. O těchto náletech bylo již psáno mnohokrát a vyšla o nich i velmi zdařilá publikace J. Rajlicha. Ale nejen tato kniha, ale i všechny články v místním a ústředním tisku či v publikacích různých institucí (muzea, archivy), prakticky stále využívají všeho, co objevil náš nezapomenutelný archivář Z. Bičík! Dále tedy ani já žádný nový objev nečiním, jen opravdu jde o určité upřesnění či doplňky článků dr. Dosoudila.


K prvnímu vzletu Ing. Jana Kašpara

obrázek k článku

Na internetu jsem s datem 29. 11. nalezl kratší článek člena KPP p. Miroslava Klimpla, jímž reagoval na mně neznámý článek Pardubických novin z 11. 11. 2000; v něm jeho autor J. Kňava zpochybňuje datum prvního letu Ing. Jana Kašpara uvedené v současné době na Kašparově pomníku. Ing. Kašparovi a jeho letecké činnosti se věnovalo nemálo vážných a vážených badatelů. Sám se problematikou počátků létání v Čechách věnuji pětatřicet let a troufám si tvrdit, že snad všechny tyto badatele znám alespoň jménem, pokud jsem neměl příležitost je poznat osobně. Jméno Jaroslav Kňava mi však v této oblasti nic neříká. Proto ani nemohu tušit, z čeho vychází, tvrdí-li, že datum uvedené na Kašparově pomníku je chybné. Pan M. Klimpl se zřetelně pokouší některá nepřesná tvrzení páně Kňavova korigovat, jen mám obavu, že se dostával na půdu jemu samému ne…


Z MÉ KRONIKY - 15. část

obrázek k článku

Rodina pana kapelníka Vojtěcha Lautnera (1871 - 1936) bydlela na počátku dvacátého století v rohovém domě mezi Hronovickou a Sladkovského ulicí. V prvním patře byly dvě místnosti určeny pro žáky, které pan kapelník vyučoval. Jedna byla čekárnou, druhá s klavírem učebnou. V chodbě byl ve zdi výklenek a v něm nějaká soška s květinami. Když jsem šla hrát, tak jsem se tam pokřižovala, protože pan kapelník byl velmi přísný učitel. Jít na hodinu bez přípravy vyžadovalo velkou odvahu od žáka.


František ŠKROUP (Před 200 léty narodil se v Osicích skladatel české národní hymny)

obrázek k článku

Pro hudební život u nás měli velký význam čeští kantoři, kteří byli duší hudebního života celého kraje. Jejich zásluhou se stala výuka hudby a zpěvu součástí základního školství a děti již od raného mládí se učily mimo psaní a čtení i hře na housle a na ostatní hudební nástroje. Vychovali tak mnoho dobrých hudebníků, kteří svoje znalosti pak uplatňovali především v kostelní hudbě a zpěvu, ale dokázali také pěstovat i hudbu komorní. Je často s podivem, co takoví čeští muzikanti dokázali, jaké náročné skladby uměli zahrát. Anglický hudební historik a spisovatel Charles Burney, který r. 1772 navštívil Čechy, prohlásil, že Čechy jsou konzervatoří Evropy a Čechy uznává za národ nejvíce hudební v celé Evropě. Příkladem takového ideálního kantora byl Dominik Škroup1), osický kantor, hudebník a skladatel, který sám pocházel z kantorského rodu,…


Svědectví ČINNOST ILEGÁLNÍHO HNUTÍ V ÚSEKU: SEZEMICE, PARDUBICE, HOLICE, CHOCEŇ, SEČ, DOBRKOV

obrázek k článku

Stručně líčí: František Klapka, Sezemice u Pardubic, 478 1) Vlastní začátek této činnosti byl v napojení na švagra Františka Mandysa v Praze na Bílé Hoře, který organizoval s přáteli revoluční odpor proti Němcům. V začátcích okupace rozmnožovanými letáky, později tištěnými a tím, že ze zásobáren zbraní, které Němci vykrádali, uskladnil a zašantročil na různá místa veliký počet zbraní.


Vzpomínky Zdeňka Štěpánka na Máteřov

obrázek k článku

Zdeněk Štěpánek velmi rád trávil prázdniny v Máteřově u dědečka a babičky na gruntu. Přilnul k němu jako k domovu tím spíše, že opravdový domov vlastně ani neměl. S rodiči zažil věčné stěhování z mlýna do mlýna, z lihovaru do lihovaru. Vincenci Štěpánkovi, čtyřiatřicetilému uměnímilovnému potomku starého selského rodu z Pardubicka a osmnáctileté dceři chodského mlynáře se narodil v Tvoršovicích u Benešova 22. září 1896 syn Zdeněk. Správcování na cizích statcích a mlýnech bylo pro Vincence Štěpánka spíše očistcem.


SUCHARDOVY NÁVRHY NA HUSŮV POMNÍK V PARDUBICÍCH OBJEVENY!!!

obrázek k článku

Když jsem se 7. července 1998 zmínil poprvé v Pardubických novinách o objevu přednášky sochaře Stanislava Suchardy (1866 - 1916) ke Spolku pro postavení a udržování Husova pomníku v Pardubicích z Archivu Národní galerie v Praze, nedoufal jsem, že kromě publikace celé přednášky ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka (č. 5-6, r. 2000, s. 137-149) bude možné dále v bádání pokročit. Bylo pro mne velmi příjemným překvapením, když se kol. Miroslavu Klimplovi podařilo v návaznosti na můj článek v PN najít ve Státním okresním archivu v Pardubicích několik dopisů vyměněných mezi S. Suchardou a zmíněným Spolkem (viz M. Klimpl: Korespondence kolem pomníku, který nebyl nikdy postaven, ZKPP 1999, č. 5-6, s. 175-182). Náhoda však někdy velmi přeje badatelům, což se názorně projevilo nálezem Suchardových kresebných návrhů při rekonstrukci Okresní knihovny…


HUSOVA POSTILLA v pardubickém muzeu

obrázek k článku

Od prosince 1918 je součástí literárních sbírek pardubického muzea též ?Postilla sv. paměti M. Jana Husy mučedlníka Božího, na evangelia, kteráž se čtou po celý rok na dni nedělní?, vydaná u Melantricha r. 1564 jako obrázková, ?znovu imprimovaná a pilněji skorigovaná.? Obsahuje úvodem Husův bohužel poškozený obraz v plamenech s rýmy: Jenž?s všecky ptáky převýšil bělostí, životopis Husův podle Petra z Mladoňovic (11 a půl strany), dva dopisy o přijímání podobojí (K. J. Erben je považoval za podvržené), Husovu předmluvu na Kristova slova ?Žeň mnohá jest a dělníků málo?, věcný ?registřík?, krátkou předmluvu Husovu o znalostech řeči a výrazech (termínech).


POMNÍK ARNOŠTA Z PARDUBIC v Úvalech u Prahy

obrázek k článku

Na den 30. června 1864 připadlo pětisté výročí úmrtí prvého pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. V Kladsku, kde je podle svého výslovného přání pohřben, byly připravovány velké slavnosti pod záštitou Bedřicha kardinála Schwarzenberga, primase českého. Podobně se připravovala i Praha a Roudnice, kde Arnošt na zámku, tehdy ještě v majetku církve, zemřel. Jeho otec, Arnošt z Hostýně a Staré, byl kdysi královským purkrabím v Kladsku. Tam a v Broumově se jeho synovi dostalo základního vzdělání.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem