Zprávy 11-12 / 2002

III. Z ochranných známek, umístěných na fir. papíru, lze uvést např. firmu Explosia, čs. akciová továrna na látky výbušné 19. 10. 1922. Ochrannou známkou byla Prašná brána. Dále firmu Bratři Horákové, továrna na zužitkování ovoce a zeleniny 2. 1. 1932. Ochran. známkou byla větévka se třemi švestkami a písmeny BHP Bratři Horákové, Pardubice, umístěnými do prostřední švestky.

Dvě staré litinové desky na domech v Kostelní ul. č.p. 99 a v ulici Pod Sklípky č. p. 113 označují stav vody dne 20. 6. 1883. V případě Kostelní ulice je umístěna 70 cm nad chodníkem a v ulici Pod Sklípky 40 cm nad chodníkem. Jak to tehdy bylo, je uvedeno v Sakařových dějinách Pardubic následovně:

Je pravda, že dobové dokumenty dovedou hodně povědět o době, kdy vznikly. Proto hodně řekne jeden cyklostylový obchodní dopis s datem Pardubice, 26. května 1945 nesoucí značku H/DA. Zde je jeho znění:

V roce 1848 dochází k novému správnímu zřízení a obyvatelstvo,dosud prakticky držené v hranicích panství, se může volně stěhovat. Po tomto roce dochází k rozšiřování heřmanoměstecké populace Kabeláčů také na Pardubicko. Patrně prvním v Pardubicích usedlým byl Ignác Kabeláč z Klešic. Současně přišel do Sezemic krupař Antonín k tchánovi Neuternovi. Jejich potomci se zasloužili o rozšíření populace v Pardubicích. Ve Svinčanech působil od roku 1881 učitel Arnošt, který pak pokračoval v Cholticích, Bohdanči a Pardubicích. S ním učila jmenovkyně Albína Kabeláčová rodem z Miletína! Roku 1934 se do Dašic přiženil Josef Kabeláč z moravské kabeláčovské líhně. Roku 1938 se do Pardubic přiženil poštovní úředník František Kabeláč z Heřmanova Městce a brzy poté přišel do Choltic jeho bratr Karel.

Zámků bylo v mém životě několik. Dům, ve kterém jsem se 29. července 1930 narodila, nebyl nijak honosný, ale rusínské obyvatelstvo Tuřích Remet ho označovalo slovem kaštýl, čili zámek. Zámek se říká i rozlehlé jednopatrové budově na nádvoří nemošického hřebčince, tam jsem se vdávala a z porodnice přivezla nejstarší dceru. Skutečný zámecký život nás však čekal v kladrubském hřebčíně.

Karel IV. sám vzpomíná ve svém životopisu, jak po příchodu do Čech (1333) našel celé království ve velmi zuboženém stavu a Pražský hrad neobydlený! Nesetkal se zde ani s matkou, kterou od dětských let neviděl, protože mezitím zemřela.

Okresní přednosta Jaroslav Vítek obdržel 30. ledna 1932 telefonát vládního rady Charváta (v 16, 30 h.), že podle zprávy policejního ředitelství v Praze měl do Pardubic odjet generál R. Gajda. Vítek se obrátil na velitelství četnické stanice v Pardubicích, aby Gajdu zatkli a předali Okresnímu úřadu. Policejní ředitelství jej převezme. 5) O tom, že byl Gajda v Pardubicích očekáván, svědčí i kuriózní zpráva bulvárního listu Východočeský rozhled redigovaného Stanislavem Vinařem z 27. ledna 1932: Nejvyšší Vůdce fašistů, jak se dovídáme, je očekáván v těchto dnech v Pardubicích. Bude hostem své ctitelky, kde bude uspořádáno pro něj a jeho družinu malé občerstvení syrovým strouhaným koňským masem, které jest jeho pochoutkou, načež br. Vůdce zúčastní se schůze krajské náčelnické rady. Večer bude se konati malá fašistická slezina v baru u Boučků…